Pracovního setkání, které iniciovalo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), se zúčastnili Lukáš Černohorský, náměstek ministra pro místní rozvoj a Josef Pavlovic, náměstek ministra zdravotnictví. Za Ministerstvo zdravotnictví, odbor zdravotní péče byly přítomny Blanka Kavková, vedoucí oddělení zdravotní péče a Jana Velkoborská. Kancelář veřejného ochránce práv zastupoval Marek Hanák a za Asociaci poskytovatelů hospicové a paliativní péče se zúčastnil její prezident Robert Huneš. Zkušenosti z oboru soudního lékařství představily za Ústav soudního lékařství a toxikologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze primářka Klára Neureutterová a vedoucí laborantka Dana Klinderová. S poznatky z praxe při přebírání těl zemřelých pohřební službou vystoupil David Borovička z Asociace pohřebních služeb. Program viz zde.

Jednání se dále zúčastnili zástupci krajských úřadů, krajských hygienických stanic a zapsaných spolků. Pozvání přijali také jednatelé firmy 1. KORONERSKÁ s. r. o.

Vše se odvíjí od postoje pozůstalých

Úvodní slovo přednesl Lukáš Černohorský, který zároveň účastníkům přiblížil důvody, proč metodické doporučení vzniká, představil jeho hlavní cíle a ozřejmil zapojení MMR jakožto garanta pohřebnictví do jeho přípravy: „Metodické doporučení je zaměřeno na oblast pohřebnictví tím způsobem, aby ve zdravotnictví a sociálních službách nedocházelo k jevům, které mají dopad na pozůstalé. Dá se říct, že metodika se tvoří od konce: Je tu finální problém, který musíme popsat z hlediska osob blízkých zemřelému a následně je nutné odkrýt příčiny v ,předchozích´ oborech.“

Lukáš Černohorský přítomné dále seznámil se závěry druhého setkání na úrovni náměstků ministrů pro místní rozvoj a zdravotnictví, které se uskutečnilo 30. srpna 2023: „Na jednání, které rovněž iniciovalo MMR, zazněly dva názory – ze strany MMR to byl apel na co nejrychlejší ukončení prací na stručném metodickém dokumentu tak, abychom dodrželi termíny nastavené ministry obou resortů v dopisech pro Veřejného ochránce práv. Naší představou bylo vytvořit minimalistický dokument, který bude pouhým úvodem do problematiky. Nebyl by projednán s Ministerstvem práce a sociálních věcí ani s různými asociacemi a spolky ve zdravotnictví. Byli jsme přesvědčeni, že prohlídka těla zemřelého a manipulace s tělem není závislá na poskytovateli služeb. Jak u poskytovatelů sociálních služeb, tak i služeb zdravotních je v podstatě stejná, ale standardní postupy se liší v závislosti na místě úmrtí v různých provozech. Základní odpovědnost je vždy na přivolaném lékaři, který prohlídku těla zemřelého provádí spolu s kompetentním nelékařským zdravotnickým pracovníkem, jenž s tělem zemřelého manipuluje.
Ze strany Ministerstva zdravotnictví zazněl požadavek na rozšíření metodiky, která bude popisovat trajektorii zemřelého od jeho úmrtí ve zdravotnickém zařízení, v pobytových sociálních službách či ve vlastním sociálním prostředí až do jeho předání pohřební službě či rozloučení s rodinou. Z tohoto důvodu vyplynula i potřeba propojení spolupráce s poskytovateli sociálních služeb a dalšími subjekty. Kolegové ze „zdravotnictví“ navrhovali projednání se zástupci všech dotčených subjektů. Požadovali vytvořit dokument komplexní, projednaný se všemi velkými subjekty působícími v jejich resortu a resortu sociálních služeb tak, aby byl zároveň posléze snadněji přijat a uveden ve správnou praxi navzdory různým místním zvykům spojeným s přípravou těla zemřelého na pohřeb.

Za MMR hotovo

Jelikož MMR obdrželo v rámci svého připomínkového řízení od některých krajů písemnou žádost o rozšíření dokumentu, obě ministerstva se během jednání shodla na větším záběru problematiky a prohloubení obsahu. Z tohoto důvodu se pracovní skupina rozšíří také o Martina Kocandu, ředitele odboru koncepce sociálních služeb a sociální práce Ministerstva práce a sociálních věcí. Je nutné uvést, že dojde k posunutí termínu vydání metodického doporučení, podle odhadů by se s ním odborná i laická veřejnost mohly seznámit koncem druhého pololetí roku 2024. Původní závazek, který si dali ministři obou resortů v květnu, že dokument vyjde letos na podzim, nebude splněný. Metodika, na které se v Chotýšanech pracovalo, je výchozím materiálem pro pracovní skupinu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a MMR.

Co se týká role MMR, Lukáš Černohorský ve svém úvodním slově přítomné informoval, že ministerstvo považuje své kapitoly v návrhu meziresortního metodického pokynu za hotové. Nerado by cokoli z již navrženého textu vypustilo. Přítomné zároveň ujistil, že MMR se nebrání dalším doplněním, pokud tato potřeba vyplyne z tematického rozšíření připravovaného dokumentu.

Vstřícný postoj Ministerstva zdravotnictví

Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic představil přítomným prognózu vývoje počtu úmrtí do roku 2050. V následující diskusi zodpověděl řadu dotazů účastníků jednání. Na otázku, proč například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nechce s některými poskytovateli zdravotních služeb uzavřít smlouvu o převozu těl zemřelých na pitvu, přislíbil, že jako člen správní rady VZP tuto otázku položí vedení této pojišťovny. Nezůstal lhostejný ani k problematice oznamování úmrtí pozůstalým v případě, že lékař nezná osoby blízké a po oznámení Policii ČR není daná lhůta, po jak dlouhou dobu se mají osoby blízké dohledávat a policií kontaktovat. V tomto bodě jednal s Policejním prezidiem ČR a přislíbil novelu zákona o Policii České republiky.

Jak Josef Pavlovic uvedl, za jeden z nejdůležitějších cílů návrhu metodického doporučení MMR a Ministerstva zdravotnictví je zamezení vzniku možného nevhodného zacházení s těly zemřelých ze strany poskytovatelů zdravotních služeb a napravení špatné praxe, např. v případě, že tělo zemřelého ve zdravotnických zařízení je uloženo do vaku na zemřelé bez zákonného důvodu a posléze není provozovatelem pohřební služby z vaku vyjmuto, ale společně s ním je bez jakékoli další úpravy vloženo do rakve a pohřbeno.

V rámci diskusí, které následovaly vždy po jednotlivých příspěvcích, měl každý z účastníků prostor se vyjádřit, přinést nové nápady, pohledy či připomínky. Tématem byla i vhodná místnost sloužící pro úpravu těla zemřelého a dále sloužící pro účely rozloučení s osobami blízkými. Tato oblast vyvolala bohatou diskusi, při níž účastníci dospěli ke společným závěrům různorodé praxe s ohledem na legislativní ustanovení.

Na základě diskuse zástupců hygienických stanic byl přijat konsenzuálně důležitý závěr, že záleží, jaké oddělení „hygieny“ provádí kontrolní šetření týkající se úpravy těl zemřelých ve zdravotnických zařízeních. V jednotlivých krajích to bývá nastavené různě. Epidemiologické oddělení hygienické stanice má v této problematice při kontrole zdravotnických zařízení vyšší odbornost i kompetenci. Přičemž oddělení hygieny komunální do zdravotnických zařízení nechodí, ale má možnost kontroly v zařízeních pohřebnictví. Dalším důležitým příspěvkem byly prezentace provozovatelů pohřebních služeb. Pohřební služba by měla mít možnost odmítnout převzít tělo zemřelého neupravené nemocnicí, vše zdokumentovat a reklamovat, aniž by ale totéž tělo bez řádné úpravy vzápětí převzala jiná nemocnicí objednaná konkurenční pohřební služba.

Jednání zahájil Lukáš Černohorský, náměstek ministra pro místní rozvoj