Sýkora, L., ed. (2010) Rezidenční segregace. Praha, Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta a Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 144 s.

V důsledku sociální diferenciace obyvatelstva, rozmanitosti nabídky bydlení a dalších faktorů dochází v České republice k rezidenční segregaci, tj. sociálně-prostorovému oddělení bydlišť sociálních skupin, které mají ve společnosti vzájemně nerovné postavení. Segregace je znakem rozštěpení společnosti na odlišné tábory okupující svá teritoria. Nerovnoměrné rozmístění sociálních skupin v prostoru působí na nerovné šance segregovaných osob a jejich uplatnění ve společnosti. Segregace dlouhodobě ovlivňuje a utváří charakter lokálních společenství, v nichž vyrůstají nové generace obyvatel. Představuje společenský problém, který může narušovat sociální soudržnost v oblastech, kde se projevuje ve zvýšené míře. Segregace je znakem a problémem společnosti jako celku. Týká se každého z nás. Vyvíjí se postupně, plíživě a její mnohé negativní důsledky se projeví až po desetiletích. Pro účinnou prevenci segregace musíme nejdříve pochopit podstatu procesu, jeho příčiny a důsledky.