Pro posuzování vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí platí zvláštní režim odchylný od „běžné“ SEA, který reflektuje jednotlivé kroky a fáze přípravy těchto dokumentů podle stavebního zákona.
1. Jaký je účel účasti veřejnosti v oblasti územního plánování?
V demokratické společnosti by veřejnost měla mít možnost vyjádřit své názory k důležitým otázkám, které se jí dotýkají. Územní plánování je velmi významné z hlediska rozhodování o budoucí podobě území. Zapojení veřejnosti do procesu územního plánování může přinést mnoho podnětů k budoucímu využití území.
Jednou z nezbytných podmínek je poskytnutí dostatečného množství informací veřejnosti a vyvážená míra podílu veřejnosti na spolurozhodování o rozvoji obcí, krajů a státu.
2. Závazné nástroje územního plánování
Mezi závazné nástroje územního plánování se řadí:
- Politika územního rozvoje (PÚR) a
- územně plánovací dokumentace (ÚPD), která je tvořena
- územním rozvojovým plánem (ÚRP)
- zásadami územního rozvoje (ZÚR)
- územními plány (ÚP) a
- regulačními plány (RP).
- Dokumenty územního plánování jsou dlouhodobým koncepčním materiálem rozvoje obce, kraje a státu a vytvářejí předpoklady pro změny podoby a využití území na řadu let dopředu.
3. Jak probíhá komunikace s občany v procesech územního plánování?
Ve věcech územního plánování probíhá komunikace s veřejností v několika formách:
- Při pořizování výše uvedených koncepčních nástrojů územního plánování, včetně jejich aktualizací či změn, stanovuje stavební zákon povinnost jejich zveřejnění na internetových stránkách úřadu, který je pořizuje. Návrhy jsou zveřejňovány v průběhu jednotlivých etap procesu jejich pořizování a projednávání.
- Veřejnost je informována o termínech a místech konání jednotlivých etap projednávání, včetně stanovených lhůt pro podávání připomínek, případně námitek.
- Při veřejném projednání je zajišťován odborný výklad k návrhu územně plánovací dokumentace.
- Veřejnost může být při pořizování územně plánovací dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti.
4. Jaké jsou minimální zákonné požadavky na účast veřejnosti?
Obecně stavební zákon vytváří podmínky pro účast veřejnosti v procesu pořizování závazných nástrojů územního plánování ve formě podávání písemných
připomínek k zadání a návrhům výše uvedených nástrojů územního plánování. K politice územního rozvoje a k územně plánovací dokumentaci může podávat své připomínky každý. Podmínky pro podávání připomínek stanoví stavební zákon.
V etapě veřejného projednání mohou zákonem stanovené oprávněné osoby (např. vlastníci nemovitostí dotčených návrhem řešení či zástupce veřejnosti) podávat
námitky k návrhu územně plánovací dokumentace.
Dále stavební zákon nařizuje u těchto dokumentů jejich povinné
veřejné projednání včetně vyhodnocení vlivů těchto koncepcí na udržitelný rozvoj území, pokud se zpracovává (vyjma regulačního plánu). Součástí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí, ve kterém se určí, popíšou a posoudí možné významné vlivy na životní prostředí vyplývající z PÚR, ÚRP, ZÚR nebo ÚP a rozumná náhradní řešení s přihlédnutím k cílům posuzovaných dokumentů. Náležitosti tohoto posouzení jsou stanoveny v příloze ke stavebnímu zákonu, včetně posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (NATURA 2000).
5. Územně plánovací podklady
V případě územně plánovacích podkladů (tj. územních studií a územně analytických podkladů), což jsou nezávazné nástroje územního plánování, není stavebním zákonem stanoven proces projednání s veřejností, neboť podstatou ÚAP není prověřovat a navrhovat změny v území, ale zjišťovat a vyhodnocovat stav a vývoj území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území a provádět rozbor udržitelného rozvoje území, jehož výstupem je určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.
V případě územních studií, jejichž smyslem je prověřovat a posuzovat možná řešení vybraných problémů v území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat jeho využití a uspořádání, lze v případě potřeby konzultovat návrh územní studie s veřejností, což se v praxi využívá např. u územních studií veřejných prostranství či u územních studií krajiny.
6. Další zdroje informací – metodické materiály MMR a ÚÚR v oblasti územního plánování a zapojování veřejnosti: