V reakci na únorové odhady řídících orgánů, podle kterých je výše nevyčerpaných evropských peněz pro letošní rok cca 21,6 miliard korun, schválila vláda krizové plány. Ty jsou od února úspěšně plněny u většiny operačních programů, některých se efekt zatím nedotkl. Jedna z věcí, která se nedaří, je plnění těchto opatření v termínu. Ministerstvo pro místní rozvoj proto navrhuje přesun peněz v rámci operačních programů s cílem uvolnit více než 6,5 mld. korun pro další čerpání.
 
„Podle předběžných výsledků právě aktualizovaných odhadů musíme v souhrnu za všechny programy avizovat nedočerpání za rok 2014 v rozmezí 18,6 – 24,4 miliard korun. V případě, že by se nepodařilo naplnit opatření ke snížení nedočerpání, může to být částka ještě vyšší. Pokud se předpoklady řídících orgánů potvrdí, nedojde na konci letošního roku k výraznému poklesu čerpání, jak jsme odhadovali v únoru. Ačkoli krizové plány zatím nedokázaly nedočerpání zcela zamezit, pomohly odvrátit jeho další prohlubování, ke kterému docházelo v předchozích letech,“ řekl Daniel Braun, první náměstek ministryně pro místní rozvoj.
 
Nejvíce ohroženy ztrátou jsou OP Životní prostředí (10 mld.), Integrovaný operační program (2,2 mld.), OP Výzkum a vývoj pro inovace (9,8 mld.), ROP Severozápad (1,6 mld.) a OP Praha–Adaptabilita (0,9 mld.).
 
Celou situaci podle MMR dále komplikují dvě věci. Měnící se výše dostupné alokace (rozdělení dostupných peněz) tak, jak se zpět do operačních programů uvolňují peníze z běžících projektů (úspory ve výběrových řízeních, sankce za pochybení). Vliv má také proměnlivý kurz koruny vůči euru. Oblast evropských fondů v tomto směru nepříznivě zasáhla intervence ČNB na konci roku 2013, kdy došlo ke skokovému navýšení alokace všech operačních programů, na které některé řídící orgány nemohly dostatečně flexibilně reagovat.
 
“Snížení nedočerpání zůstává i nadále naším cílem, a proto všichni společně pracujeme na dalších nástrojích, které by pomohly situaci zlepšit,“ řekl Braun.