Úprava a zpřesnění jednotlivých ustanovení stavebního zákona by měla přispět ke snížení administrativní náročnosti postupů na úseku územního plánování a podstatným způsobem tak zkrátit dobu při pořizování a vydávání územních plánů.

Jedním z hlavních cílů novely je i rozšíření deregulace o případy, o kterých z hlediska veřejných zájmů není třeba rozhodovat v územním řízení. Snahou MMR ČR je zjednodušit život stavebníkům, a to zejména u doplňkových staveb na pozemcích rodinných a bytových domů.

V oblasti povolování staveb si novela klade za cíl sjednocení procesních postupů při ohlašování a kolaudování staveb, při povolování změny účelu užívání a odstranění staveb.  Novela rozšiřuje i výčet případů, které pro své provedení nebudou vyžadovat stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Současná praxe složitého vyřizování stavebních řízení zbytečně zpomaluje i některé velmi jednoduché stavby.

Cílem novely je urychlit, zjednodušit a zlevnit přípravu a povolování jednotlivých staveb.

Komplexní novela stavebního zákona je připravována od poloviny roku 2008. V roce 2009 byla rozeslána do mezirezortního připomínkového řízení. Vyjádřilo se 59 připomínkových míst, z čehož tzv. „zásadní připomínky“ jich uplatnilo 39. Celkový počet připomínek byl 1469, z toho „zásadních“ 722. Doplnění novely stavebního zákona o cíle stanovené Programovým prohlášením vlády a proces vypořádání připomínek – tedy odlaďování sporů, trval přes jeden rok. Všechny zásadní připomínky se však ministerstvu podařilo vypořádat.

1.     Významně zjednodušen a zkrácen postup pořizování územních plánů. Celkově je možné zkrátit dobu přípravu územního plánu pro výstavbu komunikací až o 3,5 roku.
 

2.     Účast veřejnosti při územním plánování značně rozšířena. Nově budou moci občané podávat připomínky ke zprávě o uplatňování politiky územního rozvoje ČR, zásad územního rozvoje kraje i územního plánu. Připomínky veřejnosti jsou nově umožněny také v první etapě pořizování územně plánovací dokumentace, tj. ve fázi společného jednání, která předchází vlastnímu řízení s veřejným projednáním.

3.     Rozšířen okruh staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas (stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky na pozemku rodinného domu, nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, bazén do 40 m² zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, skleníky do 40 m², výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa, technické parametry a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, atd.).

4.     Zjednodušeno územní řízení (povinné ústní jednání zůstává pouze u záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo na které se prováděla EIA, v ostatních případech stavební úřad může od ústního jednání upustit; oznámení o zahájení územního řízení a územní rozhodnutí se účastníkům řízení doručují jednotlivě – do vlastních rukou, nejde-li o řízení s velkým počtem účastníků – více než 30).

5.     Pro většinu záměrů posuzovaných z hlediska vlivů na životní prostředí sloučen postup EIA s územním řízením (např. záměry uvedené v příloze č. 1 kategorii II zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, nebo záměry, u kterých proběhlo zjišťovací řízení). Tím se zkracuje příprava realizace staveb a vydání územního rozhodnutí včetně stanoviska EIA trvá max. tři měsíce oproti stávajícím případům, kdy vydání stanoviska EIA mohlo trvat roky

6.     Rozšířen okruh staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (všechny energetické přípojky, všechny výrobky plnící funkci, reklamní zařízení, atd.); to znamená, že tyto záměry bude stavebník realizovat na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

7.     Veřejná technická infrastruktura nebude vyžadovat stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu; to znamená, že ji stavebník bude realizovat na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, ale budou se kolaudovat. Jedná se tyto druhy veřejné technické infrastruktury:

a.     – Nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací.

b.    – Podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny.

c.     – Vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu.

d.    – Rozvody tepelné energie.

e.     – Vedení sítí veřejného osvětlení.

8.     V návaznosti na rozšíření záměrů, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas (viz bod 3) rozšířen okruh záměrů, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřad;  to znamená, že tyto záměry stavebník bude realizovat bez jakéhokoliv předchozího projednání se stavebním úřadem.

9.     Nově upraveno vydání certifikátu autorizovaného inspektora způsobem omezujícím možnosti zneužití. Certifikát bude zveřejněn na úřední desce úřadu po dobu 30 dnů tak, aby kdokoli mohl zjistit, že se bude stavba na území obce realizovat. Nemělo by docházet k tomu, že autorizovaný inspektor opomene projednat záměr s některými účastníky řízení. Pokud s nimi neprojedná záměr, nebo konečné řešení záměru je v rozporu s tím, co s nimi bylo projednáno, mohou podat námitku proti vydanému certifikátu. Tuto možnost mají též dotčené orgány.

10.  Účastenství veřejnosti ve stavebním řízení je oproti stávajícímu stavu konkretizováno pouze na případy, ve kterých mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním řízení

11.  Podrobněji upraven postup přijímání veřejnoprávní smlouvy, která může nahradit jak územní rozhodnutí, tak i stavební povolení, což přispěje k většímu využívání tohoto institutu.

12.  U kolaudace zajištěno dřívější užívání dokončené stavby tím, že:

1. U staveb nevyžadujících kolaudační souhlas může stavebník užívat následující den po kontrolní prohlídce stavby; stavební úřad ověří do protokolu, že je vše v pořádku
2. U staveb vyžadujících kolaudační souhlas je zákonem nově stanovena 60 ti denní lhůta od podání žádosti, do které musí být stavebním úřadem provedena závěrečná kontrolní prohlídka stavby (dnes tato lhůta upravena není).