V současné době v expertní skupině podrobně analyzujeme předmětný rozsudek a abychom mohli odvodit stupeň analogického použití v našich podmínkách, musíme porovnat význam některých používaných právních a ekonomických pojmů a definic, které jsou v obou zemích mnohdy odlišné. Tato analýza bude hotova cca do 14 dnů.

Z rozsudku a vyjádřeného právního názoru soudu lze předběžně dovodit, že ESLP (Evropský soud pro lidská práva) netvrdí, že regulace jako zásah do vlastnického práva je nepřípustná, avšak míře omezení vlastnických práv musí odpovídat odůvodnitelná míra veřejného zájmu. Soud použil termín, že bude respektovat výroky soudů o veřejném zájmu pokud budou obsahovat "rozumné vysvětlení". Ten je výslednicí celé řady parametrů včetně sociální situace občanů, stavu právního řádu Polska, stupně restrikcí, její délky a podobně. Je zřejmé, že takové posouzení situace v ČR může být ( ale nemusí) odlišné. Soud též vyčítal, že stát sice reagoval novými zákony na nálezy Polského Ústavního soudu, avšak sám nové zákony nepoužíval resp. neumožnil jejich použití, když například nový zákon z roku 2004 stanovil jako horní hranici nájemného výši 3 % z reprodukční ceny bytu, avšak nejen že toto vláda umožnila jen do výše maximálně 60 % proklamovaného rozpětí, ale ani další zákony, z roku 1994 a 2001 nebyly v praxi realizovány. Soudu tak nezbylo, než rozhodnout tak, jak je již známo, neboť v této situaci ani stát nectil své závazky, jelikož takové omezení vlastnických práv je nepřípustné.

Požádali jsme proto také polské odborníky, aby k této kauze sdělili své aktuální stanovisko.

Předpokládáme, že, v souladu s již dříve učiněnými závěry ze společného jednání ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka a ministra financí Bohuslava Sobotky bude třeba novým zákonem zajistit v krátkém čase jako minimální hranici takové nájemné, které bude odpovídat ekonomickým nákladům na provoz, údržbu a záchovnou péči každého domu.

Určitou analogii zde spatřujeme v principech, podle kterých stanovují výši nájemného bytová družstva, kde se průměrná částka pohybuje okolo 25 až 30 Kč/m2 za měsíc.

Zůstaly by zachovány všechny dosud proklamované zásady právní úpravy tedy přechodné období postupného narovnání cen odvozených od tržní ceny nemovitosti se sociální kompenzací těm, kterým celkové náklady na bydlení převýší 30% čistých měsíčních příjmů.

Jakmile budou známy definitivní odpovědi na naznačené otázky, oznámí výsledky případných korekcí ministr Jiří Paroubek vládě a odborné veřejnosti, samozřejmě také všem médiím.

JUDr.Ivan Přikryl, náměstek ministra pro místní rozvoj

upraveno dne: 9. 03 2005, Jana Soukalova