9. 1. 2009
Vládní návrh zákona o veřejných zakázkách prošel dnes odpoledne v poslanecké sněmovně prvním čtením. Předkládal ho ministr pro místní rozvoj ČR, Radko Martínek.
Proč je nutné přijmout nový zákon o veřejných zakázkách, když současný zákon č. 40/2004 Sb. je účinný od 1. května 2004?
· Hlavním cílem nového zákona je převzít do českého právního řádu dvě nové zadávací směrnice Evropských společenství, které byly vydány v dubnu loňského roku a nahradily směrnice předchozí.
· Počet nutných zásahů do zákona č. 40/2004 Sb. by byl tak velký, že by se zákon stal velmi nepřehledným. Proto vznikl zákon zcela nový.
V čem se nový zákon o veřejných zakázkách liší od dosavadního zákona č. 40/2004 Sb.?
· Nejvýznamnější změny lze rozdělit do dvou okruhů:
1. Zákon v návaznosti na nové směrnice přináší několik nových moderních institutů, které mají přispět k větší efektivitě a administrativnímu zjednodušení zadávacího řízení. Jedná se například o centrální zadávání nebo rámcové smlouvy a dále o možnost elektronického zadávání veřejných zakázek.
2. Jednotlivá ustanovení byla přeformulována a případně podrobněji rozvedena tak, aby zákon byl co nejvíce jednoznačný a byly odstraněny případné výkladové problémy.
· Nový zákon však zásadně nemění celý systém veřejného zadávání. S ohledem na uživatele zákona bylo cílem zachovat co nejvíce ze struktury i obsahu zákona č. 40/2004 Sb.
Co se očekává od nového zákona o veřejných zakázkách ?
· Nový zákon by měl vytvořit základní pilíř pro účelné a efektivní vynakládání veřejných prostředků v České republice.
· Zavádí mimo jiné nové moderní způsoby zadávání veřejných zakázek, které by měly přispět ke snížení administrativní i finanční zátěže zadavatelů i dodavatelů.
· Zároveň reaguje na praktické zkušenosti z aplikace stávajícího zákona č. 40/2004 Sb. Jednotlivá ustanovení jsou proto lépe provázána a v případě potřeby byla přeformulována a rozvedena, aby se odstranily výkladové problémy, a tak zvýšila právní jistota účastníků zadávacího řízení.
· Vše by mělo přispět rovněž ke snížení korupčního prostředí při zadávání veřejných zakázek.
Vybraná důležitá ustanovení z nového zákona
· rozdělení veřejných zakázek
Nový zákon dělí veřejné zakázky na nadlimitní, podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek jsou:
- u stavebních prací 186 713 000 Kč
- u dodávek a služeb:
- pro státní orgány 4 854 000 Kč
- pro orgány samosprávy 7 439 000 Kč
- pro zadavatele v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy poštovních služeb 14 910 000 Kč
Tyto limity se budou na úrovni Evropské unie měnit každé dva roky.
Limit pro rozlišení mezi podlimitními veřejnými zakázkami a veřejnými zakázkami malého rozsahu zůstal zachován ve výši 2 mil. Kč.
· zakázky malého rozsahu
Úprava veřejných zakázek malého rozsahu (do 2 mil. Kč) zůstala stejná jako dosud. Zákon nestanoví konkrétní pravidla pro jejich zadání, zadavatelé jsou však povinni při výběru dodavatele dodržet základní zásady - transparentnost, nediskriminaci a rovné zacházení.
· centrální zadávání
Zákon nově umožňuje, aby jeden subjekt ("centrální zadavatel") zadával veřejné zakázky pro jiné zadavatele.
Přínosy: úspora finančních prostředků v důsledku nákupu větších objemů (např. na úrovni ústředních orgánů státní správy) a větší profesionalizace zadávání v případě využití centrálního zadavatele ze strany málo zkušených zadavatelů (např. malých obcí).
Zákon však centrálního zadavatele nezřizuje, pouze vytváří podmínky pro jejich vznik na různých úrovních.
· rámcové smlouvy
Zákon nově umožňuje uzavírat rámcové smlouvy i veřejným zadavatelům. Na základě těchto smluv jsou pak zadávány jednotlivé dílčí zakázky zjednodušených výzev stranám rámcové smlouvy.
Přínosem je jednak výrazné administrativní zjednodušení zadávacího procesu, kdy zadavatel nemusí na každou jednotlivou zakázku vypisovat nové zadávací řízení. Dalším přínosem může být rovněž finanční úspora v důsledku zadání větších objemů, které by jinak byly rozdrobeny na malé zakázky.
· druhy zadávacích řízení
Zákon zachovává původní čtyři druhy zadávacích řízení - otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění. Pro veřejné zadavatele dále nově umožňuje zvláštní druh zadávacího řízení tzv. soutěžní dialog.
Otevřené a užší řízení může zadavatel použít vždy, zatímco oba druhy jednacích řízení jsou umožněny jen za základě přesně stanovených výjimečných okolností.
· soutěžní dialog
Jedná se o zvláštní druh zadávacího řízení, které je omezeno na tzv. zvláště složité zakázky. Jedná se případy, kdy zadavatel ví, čeho chce realizací zakázky dosáhnout, avšak neví, jakým způsobem (z hlediska technického, finančního nebo právního). Vede proto s dodavateli nejprve dialog, ve kterém dodavatelé předkládají návrhy řešení a zadavatel z nich vybírá nejvhodnější. Na základě vybraného řešení pak všichni účastníci dialogu předkládají nabídku.
· elektronické zadávání veřejných zakázek
Nový zákon otvírá prostor pro postupnou plnou elektronizaci zadávacího řízení a písemné i elektronicky prováděné úkony zcela zrovnoprávňuje. Elektronizace zadávacího řízení je jedním z prvořadých cílů prosazovaných Evropskou unií. Je proto považována za významný prostředek boje s korupcí při zadávání veřejných zakázek.
Přínosem elektronického zadávání bude snížení administrativních nákladů zadavatelů i dodavatelů. Další nezanedbatelným přínosem je také vyšší transparentnost řízení, ve kterém budou mnohé úkony zautomatizovány.
· dynamický nákupní systém
Jedná se o jeden z plně elektronizovaných způsobů zadávání zakázek, jejichž předmětem je běžně dostupné zboží, jehož vlastnosti jsou předem známy. Dodavatelé jsou do systému přijímáni na základě předběžné nabídky a jednotlivé dílčí zakázky jsou pak zadávány na základě jednoduchých výzev dodavatelům zařazeným do systému. Veškeré úkony v řízení ze strany dodavatelů i zadavatelů budou probíhat elektronicky.
Přínosem tohoto druhu řízení je významné snížení administrativních nákladů zadavatelů i dodavatelů a rovněž zvýšení transparentnosti řízení v důsledku automatizace některých činností v řízení.
· elektronická aukce
Jde o plně automatizovaný způsob hodnocení nabídek, který je spojen s reverzní (tzv. holandskou) dražbou, kdy uchazeči předkládají v jednotlivých kolech nové snížené hodnoty. Předmětem aukce může být nabídková cena, ale i další číselně vyjádřitelná hodnotící kritéria.
Přínos: Podle zahraničních zkušeností může používání elektronických aukcí přinést cenové úspory v rozsahu 10 - 20 %, v krajních případech až 50 %. Související výhodou je rovněž automatizace celého procesu, která vede k jeho vyšší objektivitě.
· zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením
Zákon plně využívá možností daných evropskou legislativou pro zvýhodnění dodavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Zároveň však stanovením přísných podmínek pro prokazování této skutečnosti, omezuje výrazně možnost zneužívání této výhody.
Zvýhodnění se uplatňuje dvěma způsoby:
1. Je možné vyhradit účast v konkrétním zadávacím řízení pouze pro dodavatele provozující chráněné dílny nebo dodavatele zahrnuté do programů zaměstnanosti osob se zdravotním postižením.
2. Cenové zvýhodnění o 20 % v případě nabídky dodavatele, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců, z nichž nejméně polovina jsou osoby se zdravotním postižením. Toto zvýhodnění se však z důvodu souladu s evropským právem vztahuje jen na nepodlimitní veřejné zakázky.
· seznam kvalifikovaných dodavatelů
Zákon zachovává stávající možnost nahradit prokázání základních a profesních kvalifikačních předpokladů výpisem ze seznamu vedeného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Vzhledem k tomu, že dodavatelé nemusí opakovaně předkládat nejrůznější doklady, přináší jim využití této možnosti významné administrativní i finanční úspory. Navíc se výrazně snižuje nebezpečí vyloučení ze zadávacího řízení z důvodu chybného prokázání kvalifikace.
· systém certifikovaných dodavatelů
Zákon nově podrobně upravuje pravidla pro vznik tzv. systémů certifikovaných dodavatelů (obdoba stávajícího národního kvalifikačního a klasifikačního systému stavebních dodavatelů). V rámci těchto systémů, které budou spravovány nejrůznějšími profesními sdruženími a svazy, budou moci dodavatelé nahradit prokázání kvalifikace v plném rozsahu certifikátem vydaným nezávislým certifikačním orgánem.
Na rozdíl od zákona č. 40/2004 Sb. nebude tato možnost omezena jen na stavební zakázky.
· informační systém o veřejných zakázkách
Zákon zavádí neutrální informační systém o veřejných zakázkách jako platformu pro uveřejňování oznámení o veřejných zakázkách na národní úrovni a neobsahuje tak již výslovný odkaz na centrální adresu. Provozovatelem informačního systému bude moci být buď samo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR nebo provozovatel, kterého ministerstvo vybere v koncesním řízení.
· dohled nad dodržováním zákona
Systém opravných prostředků zůstal zachován a skládá se tak ze dvou stupňů - možnosti podat námitky zadavateli a případného řízení o přezkoumání úkonů zadavatele před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Ustanovení byla drobně upravena s cílem zabránit zbytečným průtahům v řízení a účelovému podávání námitek na poslední chvíli s cílem blokovat řízení, v situaci, kdy zadavatel může jen obtížně svá pochybení napravit.
· účinnost
Účinnost nového zákona je plánována od 1. ledna 2006. Vychází z data pro povinné převzetí nových evropských směrnic, jímž je 31. leden 2006.
Radka Burketová
tisková mluvčí
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
upraveno dne: 17. 08 2005, Martin Opatrný