9. 1. 2009
V souvislosti s chystanou deregulací nájemného ministři připravili návrh nového systému obsahujícího, kromě jiného, zvýšení sociálních dávek na bydlení. Každá domácnost, která bude mít celkové výdaje na bydlení vyšší než třetinu svých čistých příjmů, dostane od státu finanční výpomoc. V případě, že ani potom nebudou prostředky dostatečné, může tato domácnost požádat obec ještě o vyplacení tzv. mimořádné dávky ve formě doplatku na bydlení.
Sociální příspěvky na bydlení i další mimořádné dávky, které budou vyplácet obce,
se netýkají jen rodin s dětmi, ale jakékoli domácnosti, která bude nadměrně zatížena
celkovými výdaji na své bydlení. Ministři Radko Martínek a Zdeněk Škromach se na
společné schůzce dohodli na užší spolupráci a chtějí připravit vyplácení dávek na
bydlení už pro rok 2006. "Každý, jehož náklady na bydlení přesáhnou 30 procent
čistých příjmů jeho domácnosti, v Praze 35 procent, by měl dostat od státu příspěvek.
V té souvislosti je nutné zpracovat především prognózu tzv. normativních nákladů
na bydlení pro jednotlivé obce. Na této prognóze zahájí oba naše resorty neprodleně
svoji práci," řekl po schůzce Radko Martínek.
Zvýšení státních sociálních podpor v oblasti bydlení souvisí také s plánovaným postupným
uvolněním nájemného, které vláda schválila 13. června. Schválené řešení předpokládá
růst nájemného v bytech s dříve regulovaným nájemným v průměru o 9,3 procenta ročně.
"Ceny by se měly poprvé změnit příští rok v říjnu. Do té doby chceme mít systém
sociální podpory bydlení připravený," uvedl dále Martínek.
Dříve regulované, nyní stagnující nájemné se platí zhruba v 750 000 bytech, tedy
v téměř pětině všech trvale obydlených bytových jednotek. Soukromým majitelům patří
asi 300 tisíc bytů, další vlastní obce. Vládou schválené řešení předpokládá, že
stále častěji bude i v těchto bytech docházet k dohodě obou stran, k situaci, že
změnu výše nájemného v průběhu trvání nájemního vztahu si pronajímatel s nájemce
dohodne. Taková dohoda bude mít vždy přednost, protože nájem bytu je svým charakterem
smluvním vztahem.
"Nově schválený návrh zákona je však zaměřen na ty situace, kdy k dohodě nedojde.
Je proto samozřejmé, že vláda chce mít jistotu, že zvyšování nájemného bude sociálně
únosné a že celkové výdaje na bydlení, ve kterých nájemné představuje jen třetinu,
bude v přiměřeném bytě zaplatitelné. Podle tohoto cíle byly navrženy ministerstvem
práce a sociálních věcí normativy zatížení domácností celkovými výdaji na bydlení,"
komentoval Martínek.
V roce 2005 vydává domácnost bydlící v nájemním nedružstevním bytě na bydlení v
průměru 20,5 % svých čistých příjmů, v domácnostech zaměstnanců s dětmi představují
celkové výdaje na bydlení 18,5 %, v domácnostech důchodců pak 27,6 %. Čisté nájemné
v těchto nájemních nedružstevních bytech představuje v roce 2005 v průměru 8,1 %
čistých příjmů domácnosti, u rodin s dětmi 6,8 % a u důchodců 10,7 %. Je tedy logické,
že sociální dávky reagují na celkovou zátěž rodiny výdaji na bydlení a nikoli jen
na nájemné.
Radka Burketová
tisková mluvčí
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
upraveno dne: 25. 07 2005, Martin Opatrný