Ministerstvu pro místní rozvoj leží na srdci zlepšení bytové situace. Připravuje zákon o cestovním ruchu a do tří let chce zásadní služby zdigitalizovat.

Vzít si nyní hypotéku je zkrátka špatná volba. Na vlastní bydlení řada lidí nemá. Už na začátku rozhovoru s místopředsedou vlády pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem se shodneme na tom, že situace na trhu s nemovitostmi není ideální. Je si vědom toho, že stále roste počet lidí, na které krize nejvíce dopadá. Přes milion lidí je ohroženo bytovou nouzí, hrozí jim ztráta bydlení nebo mají nadměrné výdaje třeba za energie. Podle něj minulé vlády sice nabízely nějakou formu pomoci nejvíce ohroženým lidem a také mladým, často ale nebyla správně nastavená. Zajímalo mě, jak zlepšit situaci s bydlením, co je nového v přípravě zákona o cestovním ruchu a v rozhovoru přišla řeč i na digitalizaci státní správy.

V čem vidíte mezery ve formě pomoci ohledně bydlení?

O podporu mohly třeba žádat i domácnosti s docela vysokými příjmy nebo obce z různých důvodů neměly o dotační programy zájem. Jinými slovy, na papíře všechno vypadalo jako standardní podpora, v realitě však nefungovala správně. To musíme rychle změnit. Ovšem nemá smysl řešit jednotlivosti, naším cílem je komplexní řešení. Nechceme oznámit dvě další podpory, ale vytvořit systém, který umožní dostupnější bydlení především pro mladé rodiny, ale také seniory, samoživitelky a samoživitele či třeba různé životně důležité profese: zdravotní sestry, hasiče a podobně.

Rýsuje se už konkrétní podoba, jak systém nastavit?

Postupně pracujeme na celé paletě nástrojů. Aktuálně tým MMR finišuje například návrh zákona o podpoře v bydlení. Vypracovali jsme systém garancí pro majitele dlouhodobě nevyužívaných bytů, aby je nabízeli k pronájmu. V obcích také vzniknou kontaktní místa pro bydlení, která pomohou lidem ohroženým ztrátou bydlení. Poskytnou jim radu a případně pomohou různými podpůrnými opatřeními. Další novinky připravujeme s jinými resorty.

 Můžete prozradit, o co půjde?

Například cenové mapy pro výpočet obvyklého nájemného napříč Českem. Díky nim pak můžeme třeba vhodně nastavit nájemné i dávky na bydlení a bojovat s obchodníky s chudobou. V plánu je i úprava nájemních vztahů. Hledáme způsoby, jak zjednodušit a zrychlit vyklízení nemovitostí a zároveň i přiměřeně chránit nájemce. I to by mělo motivovat majitele dlouhodobě neobývaných nemovitostí, aby je nabídli na trh k užívání.

Stávající nemovitosti ale stačit určitě nebudou. V minulosti jste mluvil o podpoře výstavby nových bytů. Kolik peněz na to v příštích letech půjde?

Vznik nových nájemních bytů podpoříme ze Státního fondu podpory investic, do roku 2025 počítáme s částkou okolo 3 miliard. Dalších 8 miliard chceme čerpat z Národního plánu obnovy. Ruku v ruce s tím půjde pro obce asi 1,6 miliard korun na přípravu projektů, kdy bychom rádi dali přednost projektům na bydlení. Není to jen o samotných penězích, ale o změně celkového přístupu. Chceme, aby obce aktivně zlepšovaly svou bytovou situaci, stavěly nájemní byty ve spolupráci třeba se soukromým sektorem, Evropskou investiční bankou.

Nebude to pro obce složité?

My jim k tomu poskytneme potřebné know-how. S projekty jim pomůžou noví experti, kteří budou působit přímo v krajích. Budou hrát důležitou roli třeba při hledání zdrojů financování a přípravě projektů.

Takže za dva roky už můžeme čekat, že se ceny nemovitostí a nájmů stabilizují? 

Vyřešit krizi bydlení není úkolem na jedno volební období. Problémy rostly celá desetiletí a není na ně jednoduchý a rychlý recept. Tvrdit opak by byl populismus, který nikomu reálně nepomůže. Ministerstvo pro místní rozvoj chce nastartovat dlouhodobý pozitivní trend. Je dost možné, že se výsledky projeví až za úřadování mého nástupce, ale taková už je politika.

Přejdeme na další téma, kdy se po prezidentských volbách znovu otevřela otázka znevýhodněných regionů, Ústeckého kraje, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Jaké dopady na ně bude mít současná energetická a inflační krize?

V prvé řadě bychom se měli zbavit hrubého dělení na tři strukturálně postižené regiony a zbytek země. Je mnoho území i mimo tyto tři kraje, která potřebují podporu. Právě vysoké ceny energií a inflaci je obecně třeba řešit tak, aby byly snesitelné pro všechny občany.

Ale rozdíly v úrovni jednotlivých krajů jsou přece jasně patrné. 

Ano, ale hrubá data na úrovni kraje vám ještě neřeknou, kam přesně podporu zacílit. Musíme pracovat s daty na úrovni nižších celků. Jako ministr pro místní rozvoj do regionů pravidelně jezdím a snažím se zjistit, jaká je situace přímo na místě. Rozdíly mezi nimi se v posledních třiceti letech opravdu zvětšovaly. Není to tak, že by se jejich úroveň propadala, ale Praha a úspěšnější regiony rostou rychle, zatímco méně úspěšné jen velmi pozvolna, takže jsou víc a víc pozadu. Kvůli tomu z nich odchází také hodně mladých a vzdělaných lidí.

Řešením asi nejsou, stejně jako v případě bydlení, jen peníze samotné…

Jsou samozřejmě potřeba – máme na podporu v období 2021- 2027 připraveno přes půl bilionu korun. Prostředky je ale třeba použít chytře podle dat. Území musí být na peníze dobře připravené, je třeba mít nachystané vhodné projekty. Tam, kde je aktivní starosta nebo starostka, se věci mohou dát rychle do pohybu.

Zákon o podpoře v bydlení není jediná legislativa, kterou připravujete. Jak jste pokročili s novým zákonem o cestovním ruchu?

Nedávno jsme na ministerstvu pořádali kulatý stůl a přizvali jsme zástupce dalších resortů, oborových sdružení i vybrané experty. Mluvili jsme o tom, co cestovní ruch v České republice potřebuje, jak v jednotlivých destinacích nastavit prostředí spolupráce a dobré komunikace například mezi obcemi a podnikateli. Shodli jsme se na tom, že zákon o cestovním ruchu je v českých podmínkách potřeba. Pro efektivní řízení turismu nám chybí například pečlivý sběr dat. V některých okolních zemích, v Německu a Rakousku se podobný zákon osvědčil. My se chceme inspirovat a jejich zkušenosti uplatnit u nás, samozřejmě s přihlédnutím ke specifickým podmínkám v českých destinacích. Na ministerstvu na zákoně pracuje interní tým, ve kterém jsou naši zaměstnanci, lidé z Úřadu vlády ČR i experti. Máme zatím na stole průběžné analýzy, ze kterých bude vycházet hodnocení dopadů zákona. Zatím předpokládáme, že by ho Sněmovna mohla schválit do konce roku 2024.

Co zákon přinese obcím a krajům?

Hlavně stabilitu při financování podpory tohoto důležitého odvětví, a to z více zdrojů. Cestovní ruch, kterému způsobila velké újmy pandemie koronaviru i ruská agrese proti Ukrajině, je naší velkou prioritou. V pomoci bude hrát velkou roli právě chystaný zákon i projekt eTurista, kterým budeme sbírat data z cestovního ruchu. Online informační systém zjednoduší plnění evidenčních povinností ubytovatelů. Omezí se tím papírování nejen pro ně, ale i obce. Umožní například efektivněji vybírat místní poplatky z pobytu. Namísto dosavadního až dvouměsíčního zpoždění budeme mít po jeho spuštění aktuální přehled o tom, jaká je například obsazenost v turistických oblastech, nebo ze kterých zemí a regionů k nám lidé přicestovali. Zlepší se koordinace i účinnost marketingových kampaní. Čekáme, že eTuristu plně spustíme do konce roku 2025.

Projektem eTurista jsme se dostali k digitalizaci, která je vaším velkým tématem. Co nás v této oblasti letos čeká?

Od prvního dubna přejde do plného provozu Digitální a informační agentura, která bude mít na starosti celý proces digitalizace státní správy. V novém úřadu s posílenými pravomocemi budou pracovat odborníci na zavádění a rozvoj IT projektů. Před koncem roku také dokončíme mobilní aplikaci eDokladovka.

Co nová aplikace umožní?

Aplikace bude předskokanem k evropské digitální peněžence. Česká eDokladovka ze začátku umožní nahrát občanku a řidičák. Občan se tak bude moci prokázat úřadům bez fyzických dokladů jen odemknutím telefonu a přihlášením pomocí hesla nebo biometrických údajů.

V jakém stavu by měla být digitalizace státní správy ke konci funkčního období stávající vlády?

Do února 2025 by všechny zásadní služby už měly být digitalizované a dostupné v mobilní aplikaci nebo přes Portál občana, případně ještě přes CzechPointy. Portál občana bude mít nový design a vylepšíme i portál veřejné správy gov.cz. Pod Digitální a informační agenturou bude fungovat Správa základních registrů, která propojuje různé databáze státu.

Dočkáme se toho, že úřady po nás nebudou znovu chtít údaje, které už mají?

Už za dva roky by po občanovi úřady neměly znovu chtít údaje, které už jednou státní správě poskytnul. Data budou efektivně sdílet mezi sebou. Úředníkům i občanům to ušetří mnoho času a snad i nervy.

Zdroj: Pro města a obce, autorka Dita Hradecká, odkaz na článek