„Polští partneři dnes velmi detailně seznámili českou stranu i přítomnou veřejnost s projektovou dokumentací a aktuální situací výstavby na Králickém Sněžníku. Mimo stavby samotné rozhledny dochází z iniciativy Polska k rekonstrukci přístupové stezky, která by podle polské strany měla usměrnit pohyb turistů, kteří se dnes pohybují po daleko větším prostoru chráněné krajiny,“ uvedl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. 
„Polsko se při realizaci projektu opírá o osm let staré hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000. Přitom jej opakovaně (naposledy 14. května) upozorňujeme na možný nesoulad s platnou evropskou legislativou a na potřebu nového posouzení vlivů stavby na životní prostředí, pokud se projekt odchýlil od původního záměru. Proto byla provedena kontrola přímo na místě, jejíž výsledky budou následně vyhodnoceny,“ říká Vladimír Dolejský, náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny.

Cílem česko-polského projektu je obnova vyhlídkové věže postavené na konci 19. století, která byla z politických důvodů v roce 1973 odstřelena. Vzhledem k tomu, že se Králický Sněžník nachází v evropsky mimořádné přírodní lokalitě NATURA 2000, výstavba musí probíhat v souladu s přísnými podmínkami. Obě strany se dohodly, že dojde ke zřízení mezistátní komise, která bude dohlížet na realizaci projektu, jeho šetrnosti k životnímu prostředí a na intenzitu cestovního ruchu.  Polskou stranou bylo přislíbeno, že vypracuje metodiku monitoringu a regulace turistů, přičemž MMR jako zástupce českých orgánů do skupiny navrhne zástupce České republiky.

Také Ministerstvo životního prostředí výstavbu důsledně sleduje a nepřetržitě komunikuje o dopadech záměru s polským Ministerstvem klimatu a životního prostředí a také s českým Ministerstvem pro místní rozvoj, které je zastřešujícím orgánem společného česko-polského projektu. V poslední době vzhledem k probíhajícím stavebním aktivitám, i vzhledem k podnětům od ekologických organizací, zesílily obavy české strany, zda rekonstrukce probíhá podle schválených plánů a zda také správně proběhlo komplexní posouzení dopadů budoucího provozu na místní vzácnou přírodu.