„Není v tuto chvíli reálné nyní najednou investovat do pevnostních areálů vysoké částky v řádu desítek miliard, dokud nemáme jasnou představu o budoucím využití objektů. To ostatně vyplynulo i z jednání meziresortní pracovní skupiny. Přednost má samozřejmě záchrana staveb v havarijním stavu,“ prohlásil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Vládní komise se zaměřila na šestici nejvíce ohrožených objektů. V Terezíně jsou to Žižkova kasárna, Zbrojnice, Proviantní sklad a Vojenská nemocnice. V Josefově pak Čtvercová kasárna a tamní Vojenská nemocnice. Se zástupci obou krajů a měst jednal kromě Bartoše také ministr kultury Martin Baxa: „Při záchraně obou areálů můžeme slíbit zohlednění specifické situace obou pevnostních měst v rozhodování památkové péče, o konkrétním způsobu obnovy ale rozhodnou příslušné obecní a krajské úřady. Trváme hlavně na zachování celkového charakteru obou památkově chráněných území,“ uvedl.

Komise navazovala na závěry dvou jednání meziresortní pracovní skupiny k pevnostním městům, které se uskutečnily v březnu a dubnu. Na základě podkladů dodaných městy sestavila odhady nejnutnějších nákladů na zastavení degradace staveb. V případě Terezína je to až 1,16 miliardy na obnovu střešních konstrukcí a plášťů, odstranění zřícených konstrukcí nebo obnovu veřejného prostoru. U Josefova částka dosahuje až 650 milionů. 

Roli státu při obnově pevnostních měst potvrdil náměstek ministra financí Jiří Valenta: „Resort hledá prostředky na záchranu kulturně a historicky významných budov, které jsou v havarijním stavu.“ Podle závěrů pracovní skupiny bude v další fázi klíčové připravit návrhy budoucího využití areálů, od kterého se odvíjejí možnosti financování oprav. Doporučila proto vznik projektových kanceláří v obou městech, které by tuto přípravu měly na starosti. Dále by měly hledat zdroje financování v různých etapách revitalizace a komunikovat se všemi zúčastněnými stranami. 

Další dílčí jednání se povedou právě o vybudování kapacit pro řízení projektů a zapojení obou krajů do procesu obnovy. Celkové náklady na údržbu a revitalizaci obou historicky a kulturně důležitých areálů dalece přesahují finanční možnosti obcí, na jejichž území se nacházejí. Jen v případě šesti vybraných objektů se odhadují až na 16,5 miliardy.