„Systémová podjatost není žádný náš výmysl, ale judikují ji soudy. Samotná podstata současného uspořádání stavební správy způsobuje riziko podjatosti úřadu. Zejména velké dopravní stavby dosud paralyzovala skutečnost, že o projektech rozhodují zaměstnanci obcí, které mají na výsledku stavebního řízení vlastní zájem. Tito úředníci tudíž v rámci současného systému nemohou být zcela nezávislí, přestože jim to ukládá zákon. V případě podezření z podjatosti proto musí agendu převzít stavební úřad z jiného územně samosprávného celku. V horším případě věc skončí u soudu. To vše neúměrně prodlužuje správní řízení o měsíce až roky,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
 
„Systémová podjatost komplikuje a blokuje přípravu těch nejdůležitějších staveb v republice – například dostavbu D1 v úseku Říkovice - Přerov, kde byla konstatována systémová podjatost Přerova a všechna řízení včetně podkladových stanovisek proto musela řešit Olomouc. Dále nám komplikuje přípravu stavby Pražského okruhu od D1 směrem k Běchovicím, kde musí odvolání proti územnímu rozhodnutí řešit kvůli systémové podjatosti hlavního města Prahy Jihočeský kraj. Další strategickou stavbu, dálnici D3 ve Středočeském kraji, musí z hlediska vydání výjimek z chráněných živočichů a rostlin řešit Plzeňský kraj. Systémová podjatost ale není problém jen tam, kde není odpor proti stavbě. Tam, kde odpor existuje, se jedná už o systémový nástroj ke zdržení a komplikacím v přípravě stavby,“ upozorňuje Radek Mátl, ředitel Ředitelství silnic a dálnic.
 
Nový stavební zákon odstraní riziko systémové podjatosti
 
Nový stavební zákon, který vstoupí v účinnost v polovině roku 2023, přinese institucionální změnu, která riziko námitek systémové podjatosti eliminuje. Stavební úřady přejdou pod stát a jejich úředníci do služebního poměru, což jejich nezávislost a nestrannost zajistí. Jako státní zaměstnanci, kteří budou navíc jednotně metodicky vedeni, budou skutečně nezávislí na místní správě a nedojde tak ke zbytečným průtahům, které v případě přesouvání agendy pod nezávislý úřad vznikají.
 
Systémová podjatost má vliv na životy milionů lidí
 
Jednou z nejčastěji skloňovaných dopravních staveb, které zbrzdila právě systémová podjatost, je Pražský okruh. Naposledy se na něm pracovalo před 11 lety, od té doby práce stojí. Místo plánovaných 83 kilometrů je dosud v provozu zhruba jen polovina.  Na začátku letošního roku rozhodlo Ministerstvo pro místní rozvoj o tom, že odvolání proti územnímu rozhodnutí pro úsek mezi dálnicí D1 a městskou částí Běchovice bude řešit krajský úřad Jihočeského kraje, kde podjatost nehrozí. Znamená to však bohužel další zdržení v přípravě stavby klíčové nejen pro obyvatele Prahy, kteří by novou část Pražského okruhu chtěli využívat. Jedná se přitom o jednu z nejvíce využívaných komunikací, denně jí projede až 75 tis. vozidel.
 
Podjatost netrápí jen Prahu
 
Podobným způsobem jako u Pražského okruhu se postupovalo například v případě vydávání výjimek z chráněných živočichů a rostlin na stavbě D3 ve Středočeském kraji, které namísto Středočeského kraje řeší Plzeňský kraj. Do podobných situací se dostal například Hradec Králové (rekonstrukce klíčové křižovatky Mileta a Velkého náměstí, jež muselo povolovat město Hořice) nebo Karviná (příprava území pro průmyslové zóny Nad Barborou, kterou byl usnesením pověřen Havířov), proto tedy skutečně nelze říct, že by se jednalo jen o problém hlavního města.
 
Námitka systémové podjatosti komplikovala také například úsek D35 Džbánov - Litomyšl, rozšíření průmyslové zóny Kvasiny - Solnice. Stavba nové linky metra D se kvůli námitce o podjatosti prodloužila téměř o rok.
 
Námitek podjatosti přibývá
 
Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje zvyšující se počet případů, kdy musí rozhodovat o námitce systémové podjatosti krajských stavebních úřadů. V roce 2018 MMR řešilo 38 případů podjatosti, v roce 2019 to bylo také 38 případů, v roce 2020 se projednávalo už 66 případů podjatosti. Tato čísla potvrzují narůstající trend, ale nevypovídají o tom, v kolika případech se tento problém objevil. Údaje o tom, kolik námitek podjatosti řeší obecní a krajské stavební úřady a soudy nemáme.