Doložení pověření ke službám obecného hospodářského zájmu před vydáním rozhodnutí o dotaci je v oblasti sociálních služeb standardní podmínka, která vyplývá z doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a aplikuje ho např. ve výzvách na podporu sociálních služeb i Operační program Zaměstnanost. Bez této podmínky by se Řídicí orgán vystavoval riziku možných postihů ze strany UOHS, Evropské komise nebo dalších auditních a kontrolních orgánů. Pověření pak musí v souladu s rozhodnutím Evropské komise 2012/21/EU trvat po celou dobu životnosti investice, na kterou je finanční podpora poskytována.
 
Co se týče podmínky 18 klientů, není pravda, že se týká „objektů pro seniory”. Podmínka max. kapacity 18 klientů je pouze u dvou sociálních služeb z celkem třiceti sociálních služeb, které lze z výzvy č. 101 podpořit, a to u domova pro osoby se zdravotním postižením a týdenního stacionáře. Tato podmínka vyplývá z tzv. Materiálně – technického standardu Ministerstva práce a sociálních věcí, který není dílem Ministerstva pro místní rozvoj, ale je pro něj závazný, a to především na základě požadavků Evropské komise na důstojné podmínky pro klienty těchto sociálních služeb. Je rovněž otázkou, proč hejtman Schrek zmiňuje domovy pro seniory, které ve výzvě č. 101 nejsou podporovanou sociální službou.


Zpráva ČTK, na niž MMR reaguje:
Jihlava 11. června (ČTK) - Asociace krajů ČR (AKČR) bude požadovat přehodnocení budoucích podmínek evropských dotací na sociální infrastrukturu se zvýšenou energetickou účinností. Současné jsou příliš přísné nebo nevyhovují potřebám v sociální péči. ČTK to řekl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO), předseda komise pro sociální záležitosti AKČR. V aktuální výzvě REACT-EU je přes dvě miliardy korun, zatím je podáno sedm projektů asi za 139 milionů korun.

    "Chceme, aby se ministerstvo pro místní rozvoj zamyslelo nad podmínkami pro IROP 2, aby se neopakovaly některé věci, které v tuto chvíli vlastně znemožňují poskytovatelům sociálních služeb tam podat nějaké projekty, protože v tomto případě jsou limity strašně přísné," řekl Schrek.

    Žadatelé například musejí doložit pověření, které vydává kraj. V něm se kraj zavazuje k financování služeb vyrovnávací platbou. Žadatel musí pověření předložit s žádostí o dotaci, kraje ale nejsou připravené zavázat se k financování služeb, které ještě neexistují. Problematická je podle něho i podmínka nejasně definované doby, po kterou musí projekt fungovat.

    Další spornou podmínkou je hranice nanejvýš 18 lidí u objektů pro seniory. Komunitní bydlení ale podle Schreka, který působil jako ředitel domova pro seniory, není pro kvalitu života seniorů podmínkou. Důležitější jsou jednolůžkové pokoje, možnost využívání zahrad či teras a dostupnost pečovatelů a ošetřovatelů. Rozhodující je i ekonomické hledisko. "Mám spočítáno, že pokud chcete postavit standardní domov pro seniory, tak začne ekonomicky fungovat až od 90 až 95 klientů," řekl.

    Vysočině se do výzvy podařilo zařadit Domov ve Věži pro psychicky nemocné. "U Věže si to umíme představit, protože ve Věži už služby máme, takže bychom je měli propojené. Akorát to nesmí být součástí jednoho areálu, musí to být samostatný objekt, ale to umíme zařídit, proto tam projekt podaný máme," řekl Schrek. Ve Věži na Havlíčkobrodsku už funguje krajské zařízení se zvláštním režimem, má kapacitu pro 91 lidí.

    Kraje mohou z REACT-EU žádat peníze na nákup budov, úpravy a vybavení. Lze z něj financovat auta pro sociální služby s alternativním pohonem nebo nízkoemisní. Výzva je otevřená do února 2022. Lze získat 500.000 až 60 milionů korun. Projekty ale musejí být dokončené do konce roku 2023. O podporu mohou žádat i obce a další organizace.

    Komise pro sociální záležitosti AKČR bude podle Schreka dál jednat s ministerstvem práce a sociálních věcí o financování individuálních projektů, které dřív pokrývaly evropské dotace. Typicky o fungování azylových domů či nocleháren. Vysočině na jejich provoz chybí přes 100 milionů, Libereckému kraji asi 43 milionů korun a Praze přes pět milionů.

    vkr sd