„Děkuji Evropské komisi za rychlou reakci, kdy přišla s iniciativou CARE. Migrační krize je však rozhodně největší, jaké v historii čelíme. Hlavně co se týká rychlosti, s jakou lidé přicházejí. A není to jen ubytování, které lidé prchající před válkou potřebují. Je to zdravotní péče, práce, ale i vzdělání pro jejich děti. S tím vším musíme počítat,“ uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a dodal: „je nezbytné maximálně využít existující evropské nástroje jako je kromě politiky soudržnosti i Národní plán obnovy. Mým cílem je vyjednat pro řešení krize s masivním příchodem lidí z Ukrajiny až jednu miliardu Eur.“    
 
Politika soudržnosti je politikou, která je obyvatelům Evropské unie nejblíže, protože s jejími přínosy se setkávají na denní bázi bez ohledu na to, kde žijí nebo pracují. Přínosy fondů EU jsou jasně viditelné napříč regiony.
 
MMR dlouhodobě usiluje o uplatňování územní dimenze, tedy aby dotace směřovaly tam, kde dávají největší smysl. Jedná se zejména o regiony, které se potýkají s koncentrací více různých znevýhodnění, především ekonomických, sociálních a environmentálních problémů. Důležitou roli hraje i provázanost mezi centry a periferiemi, jejímž cílem je využít rozvojový potenciál sídelních center pro rozvoj celého území, a naopak zmírnění negativních jevů okrajových oblastí.
 
„V rámci jednání s komisařem pro vnitřní trh Thierrym Bretonem jsem apeloval na další přijímání co nejtvrdších sankcí vůči Ruské federaci a Bělorusku. Z pohledu MMR považuji za zásadní otázku zadávání veřejných zakázek, kde je třeba zabránit nepřímému financování této agrese z veřejných zdrojů a vyloučit všechny subjekty spojené s ruským režimem ze zadávacích řízení,“ zdůraznil Bartoš.
 
Kohezní fórum se koná ve dnech 17.-18. března 2022 v Bruselu. Za MMR se ho účastní místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Na programu je diskuze členských států nad 8. kohezní zprávou i bilaterální setkání se zástupci evropských institucí.