Žaloba na neplatnost veřejné dražby nedobrovolné pro nedostatky ve smlouvě o provedení dražby a dražební vyhlášky
Rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 569/2005
Žalobce jako vlastník předmětu dražby se žalobou domáhal, aby soud prohlásil veřejnou dražbu nedobrovolnou konanou v roce 2003 za neplatnou. Žalovaným byl vydražitel. Důvodem měla být skutečnost, že pro provedení dražby nebyly splněny podmínky uvedené v ust. § 39 odst. 3 a § 43 odst. 1 písm. m) zákona č. 26/2000 Sb., a dále, že zástavní právo k draženým nemovitostem bylo do katastru nemovitostí vloženo ve prospěch navrhovatele dražby na základě neplatné zástavní smlouvy.
Část žaloby týkající se řízení o určení vlastnictví byla vzata zpět. Okresní soud rozhodl ve věci určení neplatnosti veřejné dražby nedobrovolné tak, že tato dražba je neplatná. Zjistil, že žalobce jako vlastník, dlužník a zástavce v jedné osobě podal žalobu v zákonem stanovené lhůtě a je legitimován k podání žaloby. Dále dovodil, že povinně legitimovanými osobami mohou být dražebník, navrhovatel (není-li žalobcem) a vydražitel. Protože zákon nestanoví, že by tyto osoby musely vystupovat na žalované straně jako nerozluční společníci, závisí na žalobci, kterou z těchto osob „jako žalovanou zvolí“. Z důkazů soud prvního stupně dospěl k závěru, že je smlouva o provedení dražby neplatná a že dražební vyhláška není v souladu se zákonem. Ke smlouvě nebylo připojeno čestné prohlášení navrhovatele dražby sepsané formou notářského zápisu. Dále dražební vyhláška nebyla řádně vyvěšena na úřední desce příslušného úřadu městské části a že dražebník měl upustit od dražby, neboť nemovitosti byly ještě před uzavřením smlouvy o provedení dražby předmětem exekuce. Protože dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, a protože nebyly splněny podmínky uvedené v ust. § 36 odst. 2, § 39 odst. 1 – 3, 8 a § 40 odst. 1, 2, § 49 odst. 1, 3 a § 46 odst. 1 zákona, je dražba neplatná.
Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně s tím, že žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby, která byla podána v tříměsíční lhůtě. Na rozdíl od názoru tohoto soudu dovodil, že na straně žalovaného měl vystupovat kromě vydražitele i dražebník. Odůvodnil to tím, že je-li „dražba procesem směřujícím k uzavření smlouvy o přechodu práva“, musí být účastníky řízení „ti, kteří se na tomto procesu přímo podíleli“, tedy dosavadní držitel práva, jeho vydražitel a dražebník. Protože žalobce nepodal žalobu i proti dražebníkovi jako nerozlučnému společníkovi na straně žalovaného, nelze žalobě pro nedostatek pasivní věcné legitimace vyhovět.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Odůvodnil ho mj. tím, že vydražitel je osobou, jejíž vlastnické právo „by mohlo být rozhodnutím o platnosti a neplatnosti provedení dražby dotčeno“, tzn. u kterého se určením neplatnosti dražby „přímo zasahuje do práv“, nikoliv další osoby, jejichž práva jen „na vlastnické právo vydražitele navazují“.
Nejvyšší soud ČR zjistil, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou v zákonné lhůtě. Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Svůj závěr odůvodnil tím, že při řízení o neplatnosti dražby je třeba přihlédnout mj. i k důsledkům, které z vyslovení neplatnosti dražby vyplývají pro právní vztahy dotčených osob a k tomu, že účinek rozhodnutí o žalobě se musí vztahovat na všechny, jejichž práv a povinností se týká, a že závěr o platnosti dražby musí vyznít pro všechny stejně. Uvedená hlediska vyžadují, aby se řízení o neplatnost veřejné dražby nedobrovolné vždy zúčastnili její navrhovatel, vlastník (nebo nositel jiného práva k předmětu dražby) dražebník a vydražitel, případně jejich právní zástupci, tedy všichni, jejichž práv a povinností se rozhodnutí o žalobě o neplatnosti dražby týká. Musí být zajištěno, aby mohli za řízení v zájmu ochrany svých práv a oprávněných zájmů vykonávat ohledně žalobou napadené dražby svá procesní práva příp. plnit své procesní povinnosti a přispět tak k dosažení účelu řízení, a aby vůči všem, jejichž práv a povinností se výsledek dražby týká, byla otázka její neplatnosti vyřešena rozhodnutím soudu závazně. Nepodala-li některá z uvedených osob žalobu, musí všechny vystupovat na žalované straně a mají za řízení postavení tzv. nerozlučných společníků.