Ve svém stanovisku Česká národní banka shledala, že současná právní úprava skutečně neobsahuje zákonnou povinnost bank pravost záruky v popsané situaci potvrdit. Zároveň konstatovala, že „vystavení bankovní záruky za účelem poskytnutí dražební jistoty podle § 14 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, bude však zásadně předcházet uzavření smlouvy o poskytnutí bankovní záruky mezi vystavující bankou a zájemcem o účast v dražbě. V souvislosti s možností dražebníka ověřovat platnost bankovní záruky považujeme za funkční řešení, aby smlouva o poskytnutí záruky obsahovala i povinnost banky na žádost beneficienta potvrdit ve stanovené lhůtě pravost jí vystavené bankovní záruky či jiný způsob, kterým bude dostatečně ověřena pravost záruční listiny.“
Oddělení veřejných dražeb se s takovým řešením uvedeného problému ztotožňuje a doporučuje dražebníkům, aby tento požadavek na bankovní záruku uváděli v dražební vyhlášce.
Výše uvedené stanovisko není právně závazné. Závazný výklad právních předpisů jsou oprávněny v konkrétním případě podávat pouze věcně a místně příslušné soudy.