„Nesmíme podceňovat přínosy kvalitní architektury a obytného prostředí, které mají svůj podíl na ekonomickém výkonu České republiky. Ze studie jasně vyplývá, že chceme-li dosáhnout vyšší kvality architektury, je třeba začít u návrhu projektu a u způsobu zadávání jeho zpracování, neboť např. jen z ekonomického pohledu může kvalitní projekt pomoci uspořit výrazné finanční prostředky ve všech fázích přípravy, realizace a životnosti stavby. Obdobné platí i pro oblast územního plánování,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Vypracovaná studie hodnotí způsoby zadávání veřejných zakázek na územně plánovací činnost v České republice a ve vybraných státech EU a konstatuje, že v ČR „v oblasti územního plánování jsou z 51 % veřejné zakázky zadávány na základě nejnižší ceny a ze 49 % na základě ekonomické výhodnosti - nicméně kritéria ekonomické výhodnosti často nereflektují kvalitativní charakteristiky návrhu“. Dále uvádí, že „v případě, že jediným kritériem výběru je nabízená cena, dostává se vysoutěžená cena zakázky v porovnání s cenou vypsanou níže, než pokud je kritériem ekonomická výhodnost. Zároveň je velká část zakázek vysoutěžena za nižší cenu, než by odpovídalo ceně teoreticky odvozené od počtu obyvatel oblasti, pro kterou je územní plán zpracováván“.

K dosažení vyšší kvality v oblasti architektury i územně plánovacích dokumentů materiál doporučuje co největší využívání soutěží o návrh. Na podporu tohoto tvrzení uvádí, že architektonické soutěže se mohou na první pohled zdát nákladnými a zdlouhavými, nicméně v porovnání s celkovou hodnotou projektu a celkovou dobou realizace je výše nákladů a doba trvání soutěže zanedbatelná. Navíc proces zahrnující soutěž o návrh vede k vytvoření značné části návrhu, proces bez soutěže pouze k nalezení vhodného dodavatele. Studie EEIP, a.s. uzavírá, že „jako druhé nejlepší řešení lze doporučit vyšší četnost využití zadávacího řízení bez soutěže, avšak s výběrem nabídky na základě kritéria ekonomické výhodnosti, tj. ne pouze na základě nejnižší ceny“. Tyto závěry jsou v souladu s Politikou architektury a stavební kultury České republiky, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci mnoha partnery, a kterou schválila v lednu 2015 vláda.

Studii s názvem „Dopady architektonické praxe na ekonomiku ČR“ zpracovala společnost EEIP, a.s.. Ke stažení je zde.