Strategie RE:START, co je nového?

V měsíci dubnu 2022 byla zahájena příprava 5. aktualizace Akčního plánu Strategie RE:START a byla otevřena možnost zapojit se do sběru podnětů pro ověření absorpční kapacity a tvorbu nových opatření.

Své náměty na konkrétní projekty je možné vložit do Informačního systému projektových záměrů na www.projektovezamery.cz. V sekci Základní informace o projektu do kolonky Výsledek/výstup projektu, prosím uveďte název RESTART.
Sběr podnětů touto formou probíhal do konce června.

Další způsob, jak předat Vaše podněty, byla možnost konzultace na RSK působících na krajských úřadech ve Vašem regionu, přípradně se spojit přímo se zástupci MMR v regionálních kancelářích RESTART -  kontakt ZDE.

Podněty bylo také možné zaslat elektronicky na e-mailovou adresu: restartregionu@mmr.cz nebo využít formuláře na těchto webových stránkách v sekci VAŠE NÁPADY.

Během měsíce dubna a května proběhlo celkem 8 seminářů v rámci IROP tour & RESTART
 v Ústeckém (v Děčíně, Mostu, Chomutově, Ústí nad Labem), Moravskoslezském (v Hukvaldech a v Ostravě) a Karlovarském kraji (v Chebu a  Karlových Varech),  kde byly představeny aktuální cíle a čerpání Strategie RE:START a byly prezentovány možnosti zapojení pro přípravu 5. aktualizace Akčního plánu.

Proběhlo také několik dalších prezenčních nebo on-line jednání, kde byly také informace účastníkům prezentovány - např. 12.05.2022 on-line Diskusní workshop k možnosti zapojení se do sběru podnětů pro přípravu AP5 a další.

V měsíci srpnu proběhnou ve všech 3 krajích semináře k aktualizaci 5. Akčního plánu:
  • KVK: 24. srpna 2022 od 10:30 - 12:30 hod v Karlových Varech, v zastupitelském sále KÚ, Budova A, Závodní 353, K. Vary
ÚK: 25. srpna 2022 od 10:00-12:00 v Ústí nad Labem, v zasedacím síle č. 208 KÚ ÚK, Velká Hradební 311/848, Ústí n. Labem

MSK: 29. srpna 2022 od 09:00-12:00 seminář on-line formou.

Máte dotaz k aktualizaci 5. Akčního plánu? Neváhejte se na nás obrátit na e-mailové adrese: restartregionu@mmr.cz nebo využijte naše KONTAKTY.







 

RESTART – co je jeho posláním, jaké jsou jeho činnosti?

Hlavním posláním týmu RESTART, který v současné době patří pod Ministerstvo pro místní rozvoj,  je v kontextu vládou ČR schváleného Strategického rámce hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje a politik regionálního rozvoje koordinovat a realizovat komplexní činnosti, které přispívají k maximalizaci pozitivních dopadů rozvojových aktivit do území strukturálně postižených (tzv. uhelných) regionů.

Zajišťuje celkové řízení vládní strategie RE:START na národní úrovni a připravuje procesy zajišťující dlouhodobou udržitelnost restrukturalizačního procesu.

Vyhodnocuje konkrétní opatření, prostřednictvím nichž budou naplňovány cíle Platformy pro uhelné regiony v transformaci, její přínosy a provázanost vládní strategii RE:START.

Podporuje širokou škálu přípravných, realizačních a evaluačních mechanismů, zpracovává analýzy pro účely regionálního rozvoje.

Zajišťuje komunikaci se zástupci ministerstev a jiných státních rozvojových organizací, zástupci Evropské komise, regiony a dalšími subjekty zodpovědnými za řízení a implementaci rozvojových programů a výzev (financovaných jak z národních, tak nadnárodních zdrojů) s potenciálem dopadu do území strukturálně postižených regionů.

Ve vazbě na Mechanismus pro spravedlivou transformaci se podílí na přípravě Plánu spravedlivé územní transformace. V návaznosti na Uhelnou komisi, zejména pak Pracovní skupinu 3 - Socioekonomické dopady řeší problematiku útlumu těžby uhlí a jeho dopadů do strukturálně postižených regionů.

 

Co je Mechanismus pro spravedlivou transformaci (MST)?

Mechanismus pro spravedlivou transformaci (MST) je součástí širšího investičního plánu pro udržitelnou Evropu a jeho cílem je finančně i prakticky pomoci regionům, pro které bude cesta k unijnímu cíli klimatické neutrality do roku 2050 složitá. Pomoc bude směřovat především do regionů závislých na fosilních zdrojích. Mechanismus se skládá ze tří pilířů:

1.    Fond pro spravedlivou transformaci

2.    Zvláštní režim pro spravedlivou transformaci InvestEU

3.    Nástroj půjček pro veřejnou správu poskytovaný EIB – úvěrový nástroj pro veřej­ný sektor má podporovat veřejné investice pro­střednictvím výhodnějších úvěrových podmínek.

Co je Fond pro spravedlivou transformaci (FST)?

Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“) představuje první pilíř Mechanismu pro spravedlivou transformaci.

Dotační program pro tři české uhelné regionyÚstecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj si mohou v následujících sedmi letech rozdělit cca 42 mld. korun.  Fond podpoří ekonomickou diverzifikaci a přeměnu dotčených území. Jedná se o cílenou podporu nejvíce dotčených regionů (zejména uhelných) ke zmírnění socioekonomických dopadů transformace (útlum těžby uhlí, transformace ekonomiky atd.).

FST je primárně určen k posílení hospodářské diverzifikace a měl by tedy podporovat produktivní investice (investice do fixního kapitálu nebo ne­hmotných aktiv podniků, např. do strojů nebo softwaru) zejména do malých a středních podniků (MSP). V případě podpory jiných než malých a středních podniků je produktivní investice možná pouze tehdy, pokud je nezbytná pro zmírnění ztrát pracovních míst. Takové investice musí být řádně odůvodněny v Plánu spravedlivé územní transformace (PSÚT), který musí obsahovat indikativní seznam těchto investic a podni­ků.

Zaměření: transformační projekty zaměřené na vytváření nových pracovních míst, pomoc pracovníkům při přechodu do jiných odvětví i obnova území po těžbě uhlí či návazného průmyslu.

Další informace o FST naleznete také na webových stránkách uhelných regionů a Ministerstva životního prostředí:

Proč se zpracovává Plán spravedlivé územní transformace?

Pro poskytnutí podpory z Mechanismu pro spravedlivou transformaci se zpracovává Plán spravedlivé územní transformace (dále jen „PSÚT“).

PSÚT vychází ze schválené podoby nařízení k FST a představuje první ucelený souhrn podkladů procesu transformace. Ve stávající podobě zahrnuje všechny dostupné informace a východiska definovaná příslušnými regionálními i národními strategiemi. Definované území dopadu vychází z kritérií stanovených a posouzených ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.

V PSÚT jsou popsány vize přeměny regionů v transformaci a podle se bude určovat, do jakých aktivit budou nasměrovány prostředky z MST (vč. 2. a 3. pilíře).  Je to tedy „jízdní řád” pro transformaci na dalších 10 let. Podobu PSÚT určuje Příloha II Nařízení, kde je po­drobná šablona struktury plánu.

Dle nařízení je plán připraven za účasti všech relevantních aktérů a v komunikaci s EK. Plán je členěn do tří částí:

  1. Nástin procesu transformace a určení nejvíce postižených území v členském státě.
  2. Posouzení výzev spojených s transformací pro každé z určených území (mj. Rozvojové potřeby a cíle do roku 2030 s ohledem na dosažení klimatické neutrality a Typ plánovaných operací, vč. oblastí podpory a indikativního seznamu investic do jiných než malých a středních podniků, a též Ukazatele výstupů nebo výsledků pro jednotlivé programy).
  3. Řídicí mechanismus (mj. Partnerství, vč. výsledků veřejných konzultací, a Sledování a hodnocení).

Co je InvestEU?

Druhým pilířem Mechanismu pro spravedlivou transformaci je zvláštní režim programu InvestEU.

InvestEU je úvěrový nástroj. InvestEU podpoří nejen investice do projektů na územích, na něž se vztahuje spravedlivá transformace (tzn. v regionech, které mají schválen plán transformace podle nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci), ale i v jiných regionech za předpokladu, že z nich mají prospěch území, na která se spravedlivá transformace vztahuje.

Žadatelé: podnikatelé, jejichž projekty generují zisk nebo úsporu.

Zaměření: mobilizace soukromých investic se zaměřením na dekarbonizační projekty, sociální, dopravní a energetickou infrastrukturu.

Jak fungují půjčky pro veřejnou správu poskytované Evropskou investiční bankou?

Úvěrový nástroj EIB představuje třetí pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci.

Nástroj kombinující úvěrovou a dotační složku. Tyto úvěry by subjektům veřejného sektoru poskytly zdroje na opatření, která usnadní přechod ke klimatické neutralitě. S touto podporou lze investovat do oblastí od energetické a dopravní infrastruktury přes sítě dálkového vytápění až po opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně renovace budov či sociální infrastruktury.

Žadatelé: právnické osoby veřejného práva nebo soukromoprávní osoby pověřené výkonem veřejné služby.

Zaměření: řešení vážných socio-ekonomických výzev souvisejících s transformací směřující ke klimatickému cíli EU 2030 a klimaticky neutrální ekonomice a zvyšování investic veřejného sektoru, pomocí umožnění financování projektů, které nejsou dostatečně ziskové samy o sobě.

Čím se zabývá Transformační platforma?

Transformační platforma pro přípravu a implementaci FST je hlavním zastřešujícím orgánem pro zajištění participativního přístupu  při přípravě Plánu spravedlivé územní transformace.

Gestorem PSÚT je Ministerstvo pro místní rozvoj, oddělení RESTART, které úzce spolupracuje s ostatními resorty. Řídicím orgánem FST je Ministerstvo životního prostředí.

Transformační platforma je tvořena ze zástupců resortů, regionálních stakeholderů (NNO, firmy, samosprávy, zástupci krajů).

Členové Transformační platformy jsou pravidelně informováni o výstupech konzultační činnosti, kterou zajišťuje externí společnost pověřená Evropskou komisí a jejímž úkolem je asistovat členskému státu při přípravě PSÚT.

Náplní Transformační platformy je:

  • Zajišťovat participativní přístup při přípravě PSÚT.
  • Předkládat gestorovi PSÚT návrhy typových aktivit směřujících k transformaci regionů v oblasti energetiky a zmírnění dopadů procesu transformace směřující ke klimatické neutralitě na hospodářství regionu.
  • Vznášet připomínky k průběžným verzím PSÚT gestorovi PSÚT.
  • Definovat očekávání od transformačního procesu, aktivity vedoucí k naplnění těchto cílů, participuje na aktivizaci území a sleduje vývoj typových transformačních aktivit v čase.
  • Vydávat doporučující stanoviska. Má především poradní a doporučující roli.

 

Jaká je role velkých podniků v procesu transformace?

Velké podniky jsou v rámci strukturálně postižených regionů nedílnou součástí transformace zejména s ohledem na přímou i návaznou zaměstnanost spojenou se změnami v oblasti energetiky a návazných energeticky náročných provozů od chemického po zpracovatelský průmysl. Jejich případná podpora stejně tak i podpora malých a středních podniků a ostatních ekonomických činností se bude řídit platnými nařízeními pro poskytování veřejné podpory. U velkých podniků bude jejich případná podpora posuzována i z pohledu vlivu na zajištění pracovních míst (jedna z podmínek jejich schválení ze strany Evropské komise v rámci PSÚT).

Proč je RE:START vůbec potřeba? Nepomohou si strukturálně postižené regiony samy?

Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj se již dostaly do tak kritické situace, že si samy pomoci nedokážou. Naše země žila dlouho právě na úkor těchto regionů, a proto se vláda rozhodla pro jejich restrukturalizaci po vzoru Německa. Cílem RE:STARTu je především dát strukturálně postiženým regionům dostatečný impuls k tomu, aby se postavily na vlastní nohy.

Disponuje RE:START konkrétními finančními prostředky určenými pro regiony?

Nedisponuje.  RE:START jako organizátor projektu pojmenovává problémy strukturálně postižených krajů, sbírá požadavky, komunikuje s vládou, regiony a ministerstvy a vyhodnocuje efekt jednotlivých opatření. Dohlíží na to, aby RE:START dával smysl jako celek a aby jednotlivá opatření měla kýžený dopad pro daná území. Hlavním garantem Strategie RE:START  je vláda České republiky.

Kde se tedy berou všechny ty miliardy? Vytváří RE:START nějaké zvláštní rozpočtové zdroje?

RE:START využívá již existujících mechanismů pro čerpání veřejných prostředků, a to jak z evropských, tak národních programů. Vytvoření speciální rozpočtové kapitoly by přicházelo v úvahu až v situaci, kdy by tento způsob financování neumožnil realizovat opatření pro strukturálně postižené kraje.

Copak si strukturálně postižené regiony nedokážou říct o dotace samy?

Evropské fondy jsou určeny pro celou ČR a dokážou jen částečně reagovat na specifické problémy strukturálně postižených regionů. Díky RE:STARTu je možné vyhlásit buď specifické výzvy pouze pro tři dotčené regiony, nebo v celostátních výzvách upřednostnit vybrané regionální projekty například prostřednictvím bonifikace. Obdobně je to s prostředky ze státního rozpočtu, které jsou na RE:START uvolňovány také na základě přijatého usnesení vlády. Jinak by k jejich vyčlenění nedošlo.

A není přesto RE:START zbytečný? Vždyť nejde o žádné peníze „navíc“…

I kdyby se regionům podařilo čerpat dostatek finančních prostředků, k čemu by to bylo bez uceleného konceptu rozvoje a vzájemné koordinace jednotlivých programů?

RE:START na základě důkladné analýzy pojmenovává problémy strukturálně postižených regionů a stanovuje obecné principy i zcela konkrétní opatření k jejich řešení. Zároveň reprezentuje jasné slovo ze strany státu, které Evropská komise považuje za dostatečný argument k uvolnění prostředků výhradně pro vybrané regiony.

Kdo a jak může tyto prostředky čerpat?

Města, obce, univerzity a v omezené míře i soukromé firmy. Využít je mohou na regeneraci zanedbaných území, opravy silnic druhých a třetích tříd, pořízení moderních strojů a technologií a řadu dalších investic. Na jednotlivých ministerstvech vznikají programy, v rámci kterých žadatelé z jednotlivých regionů čerpají prostředky na realizaci. Výkonný tým RESTART se podílí na vzniku programů, vyhodnocuje jejich efekt na území konkrétního kraje a každoročně k 31. květnu předkládá aktualizovanou zprávu české vládě.

Je schválen akční plán Strategie restrukturalizace. Co to znamená?

Jednotlivé Akční plány jsou schvalovány každoročně. První akční plán byl schválen v roce 2017 a obsahoval 65 opatření. V dalším roce byla řada opatření z tohoto akčního plánu zahájena a některé z nich se podařilo i naplnit. Následovala aktualizace akčního plánu, která v rámci 2. Akční plán přinesla 27 opatření, která vláda schválila v záři roku 2018. V březnu 2021 byl schválen již 4. Akční plán, který aktualizoval 5 opatření z předchozích akčních plánů a je rozšířen o dalších 12 nových opatření, aktuálně je platných 104 opatření.

 

Na úrovni akčních plánů řeší RE:START vždy jen dílčí problémy. Tato opatření ale sama o sobě regionům nepomohou…

Ano, a proto RE:START funguje jako puzzle – ucelený obraz vznikne pouze při správném použití všech součástí. Výkonný tým programu RE:START dohlíží na to, aby dával program smysl jako celek a aby se rozvíjely všechny jeho vyspecifikované pilíře: podnikání a inovace, přímé zahraniční investice, výzkum a vývoj, lidské zdroje, životní prostředí, sociální stabilizace, infrastruktura a veřejná správa a energetika.

Rozdělování miliard z veřejných rozpočtů, to vždy smrdí korupcí a klientelismem. Nedopadne to s RE:STARTem stejně jako s ROP Severozápad?

Právě kvůli této špatné zkušenosti má RE:START úplně jiný systém. Peníze rozdělují výhradně ministerstva a ne nějaká speciálně zřízená agentura. Každý projekt přitom přísně posuzují hodnotící komise na základě jasných kritérií. Tým programu RE:START navíc ověřuje, zda byly prostředky na projekty vynaloženy efektivně. Mechanismus přidělování dotací a tato dvojí kontrola jsou dostatečnou ochranou proti zneužití veřejných prostředků.

Stovky stran analýz a diktát ze strany státu? To přece nemůže fungovat…

To by jistě nefungovalo – a právě proto RE:START nevznikl „od stolu“, ale „zdola“, na základě požadavků a zkušeností přímo ze stran jednotlivých regionů. Na přípravě Strategického rámce se podílely stovky samospráv, soukromých společností, státních podniků, podnikatelů, asociací, vzdělávacích institucí a dalších subjektů. Následnou diskuzi nad akčními plány moderuje tým programu RE:START, který jako garant a organizátor programu kontinuálně sbírá požadavky z řad široké i odborné veřejnosti, komunikuje s vládou, regiony a ministerstvy a vyhodnocuje efekt jednotlivých opatření.

Co když si peníze rozdělí jen velké firmy a místní lidé přijdou zkrátka?

Není jediný důvod, aby byly při čerpání dotací privilegovány právě velké firmy. Příjemci jsou kraje, obce, místní malé i střední podniky, místní podnikatelé, školy, státní organizace a další instituce. Hodnotící kritéria jsou nastavena tak, aby zvolené opatření jednoznačně přispělo k procesu restrukturalizace regionů a žadatelé tedy musí velmi důkladně a konkrétně zdůvodnit, proč by zrovna jejich projekt měl být vybrán.

Může se do programu Restart zapojit veřejnost?

Ano. Svým podnětem se může zapojit kdokoliv z odborné i laické veřejnosti, a to například prostřednictvím formuláře na webových stránkách Restartu www.restartregionu.cz. Opatření, která nebyla zahrnuta v prvním akčním plánu, jsou navržena pro přípravu aktualizovaného akčního plánu.
Na každý podnět, který přijde prostřednictvím formuláře je zaslána zpětná vazba, jak bylo s podnětem naloženo.

Nehrozí, že všechny ty vznešené myšlenky zůstanou jenom na papíře?

Určitě ne, protože již nyní jsme svědky reálných investic s viditelnými přínosy. Během pouhých 80 dní od schválení RE:STARTu se podařilo například vyhlásit dvoumiliardový program Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů či navýšit tzv. 15 ekomiliard na obnovu krajiny po těžbě o 3 miliardy korun. Řada opatření se navíc realizovala dokonce ještě před schválením RE:STARTu, například program na podporu rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Od roku 2017 dosud bylo do regionů přiděleno více než 9,6 miliardy Kč.

OP Spravedlivá transformace se rovněž zaměřuje na uhelné regiony

OPST se zaměřuje na transformaci ekonomiky ve strukturálně postižených regionech, což je jen část celkové hospodářské restrukturalizace, jak ji řeší strategie RE:START. OPST tak nepokrývá všechny oblasti, které jsou definovány jednotlivými opatřeními v RE:START, je spíš jeho podmnožinou. OPST pomůže část strategie RE:START naplnit, ale celou ji nenahradí.

Jak se fungování programu vyhodnocuje?

Každým rokem je předkládáno vyhodnocení implementace strategie RE:START vládě ČR, čemuž předchází projednání v regionech. Součástí vyhodnocení je i Zpráva o realizaci souhrnných akčních plánů hospodářské restrukturalizace, která hodnotí naplňování jednotlivých opatření, a to jak slovním vyjádřením, tak i pomocí konkrétních dat, jako jsou přehled finančních prostředků skutečně vynaložených na daná opatření, či jako jsou dosažené výstupy v jednotlivých opatřeních (rozsah revitalizovaných ploch, počet podpořených škol či zdravotnických zařízení, počet podpořených MSP a řada dalších). 

Region je jako operační systém. Když se zasekne,
potřebuje Restart.

Jedině tak lze znovu a lépe nastavit všechny důležité funkce a služby.