Ulice Na Nivách, odhadem 200, 300 metrů dlouhý blok čtyřpatrových cihlových domů. Na první pohled vybydlené, okna nejsou, při pohledu dovnitř je vidět zborcené stropy. Tady koukám, na fasádě celá řada zbytků různého zdobení. To musely být asi poměrně hezké domy před desítkami let.
Romana MACOVÁ, mluvčí města Ústí nad Labem
Nádherná lokalita, alejová ulice, lukrativní místo, bydleli tu profesoři, doktoři, vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Tomáš JELEN, moderátor
Je tu se mnou mluvčí města Ústí nad Labem Romana Macová.
Romana MACOVÁ, mluvčí města Ústí nad Labem
Jedno z nejoblíbenějších míst ve městě. Tohle z toho zbylo.
Tomáš JELEN, moderátor
V přízemí magistrát se pokouší všechny otvory zazdít, aby lidé nemohli dovnitř, na což také upozorňují cedulky s nápisem zákaz vstupu. Je tady dokonce takový zvláštní přírodní úkaz, že ze střech těch domů rostou už poměrně vzrostlé stromy, to budou asi akáty náletové, dobrých 5, 6 metrů na výšku už ty stromy mají, nad úroveň toho domu. Teď jsme se přesunuli na ústecký magistrát. Vybydlený blok domů v ulici Na Nivách město nedávno odkoupilo od soukromého vlastníka a chce budovy zbourat. Při shánění dotací z vládního programu Re:start ale město narazilo na problém.
Pavel DUFEK, náměstek primátorky, Ústí nad Labem /ANO/
Na tyto objekty bysme teoreticky čerpat mohli, protože jsou ve vlastnictví našeho města, nicméně ty demolice jsou tak nákladné, že bychom tím, že máme zastropovaný limit 10 milionů na obec, tak by nám ta cena té demolice výrazně tuhle tu částku převýšila.
Tomáš JELEN, moderátor
Říká mi náměstek ústecké primátorky Pavel Dufek z hnutí ANO.
Pavel DUFEK, náměstek primátorky, Ústí nad Labem /ANO/
Konkrétně třeba jenom v ulici Na Nivách je to odhadováno někde 50, 60 milionů, jenom, jenom tahle ta ulice. Takže pro nás pro město je to velmi malá podpora.
Tomáš JELEN, moderátor
Dotace na bourání vybydlených domů poskytuje ministerstvo pro místní rozvoj. Podle šéfky úřadu Kláry Dostálové za hnutí ANO by 10 milionů korun ročně mělo obci na demolice stačit.
Klára DOSTÁLOVÁ, ministryně pro místní rozvoj /ANO/
Nejdříve jsme měli 5 milionů, tam obce ale hlásaly, že to je málo, že jim to nestačí, tak jsme to zvedli na 10 milionů, samozřejmě je otázka, jestli skutečně jako to Ústí si to třeba nerozloží do let, a pak by jim 10 milionů mělo bohatě vyhovovat, protože i na ty větší objekty by to mělo stačit.
Tomáš JELEN, moderátor
Vybydlených domů a nepoužívaných průmyslových areálů je podle náměstka Dufka jenom v Ústí nad Labem asi stovka.
Pavel DUFEK, náměstek primátorky, Ústí nad Labem /ANO/
99 % z nich jsou v soukromém vlastnictví a v Re:startu ty peníze jsou určené na demolici objektů ve vlastnictví města, což v podstatě my už neplníme.
Tomáš JELEN, moderátor
Ústecký magistrát podal k programu Re:start i další podněty, které by podle místních politiků mohly urychlit rozvoj regionu. Žádají třeba peníze na regeneraci okolí jezera Milada, které vzniklo zatopením hnědouhelného dolu. Kdo je naopak s možnostmi využití dotačních peněz spokojený, je ústecká Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
Martin BALEJ, rektor, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
A my jsme do toho šli se záměry výstavby Fakulty zdravotnických studií v areálu Masarykovy nemocnice. V tuto chvíli sídlí tato fakulta v centru města. A druhý velký záměr je tam dostavba Fakulty strojního inženýrství tady v kampusu.
Tomáš JELEN, moderátor
Jmenuje rektor Martin Balej záměry univerzity za asi 750 milionů korun. Pro vysoké školy ze 3 strukturálně postižených regionů vypsalo ministerstvo školství zvláštní dotační výzvu. Rektor Balej věří, že se jim peníze podaří získat a nová zdravotnická fakulta bude za 3 roky postavená.
Martin BALEJ, rektor, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Domníváme se, že když se budou připravovat zdravotní sestry přímo v areálu nemocnice, tam budou vykonávat praxe, tam budou lékaři, kteří je budou učit, tak to může přinést tu přidanou hodnotu v tom, že daleko více budou zůstávat zdravotní sestry v Ústeckém kraji a v Ústí nad Labem jako takovém.
Tomáš JELEN, moderátor
O peníze z ministerstva školství se přihlásilo 6 univerzit, říká Gabriela Nekolová, která má vládní program Re:start na starosti.
Gabriela NEKOLOVÁ, spoluautorka programu Re:start
Oni nemusí soutěžit se zbytkem republiky, mají větší šanci ty prostředky získat, a ty prostředky jsou přesně zaměřeny na to, co potřebuje toto konkrétní území. Ten typ vzdělávacích programů, jaká je poptávka po pracovnících na trhu práce.
Tomáš JELEN, moderátor
Program Re:start spustila vláda Bohuslava Sobotky z ČSSD vloni v létě. Od té doby už jednotlivé resorty vypsaly zvláštní dotace za asi 11 miliard korun. Do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje míří třeba peníze na sanaci ekologických škod po těžbě uhlí, ale i na aplikovaný výzkum. Ústí nad Labem se díky nim připravuje na možné testování autonomních aut v běžném provozu. Naopak slíbené peníze na rekonstrukce silnic letos ministerstvo dopravy neuvolnilo. Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák z hnutí ANO věří, že se to v dalších letech podaří, a má plány i na propojení regionu vysokorychlostním internetem, který tam zatím chybí.
Ivo VONDRÁK, hejtman Moravskoslezského kraje /ANO/
Je to asi tak dneska v řádově 650 milionů, protože to je věc, která podmiňuje rozvoj úspěšného podnikání. Bez internetu se už dneska nemůžete rozjet, nastartovat. Čili to je věc, kterou bychom taky z toho chtěli nějakým způsobem podpořit.
Tomáš JELEN, moderátor
Koordinací programu Re:start pověřil kabinet zvláštního zmocněnce, Jiřího Ciencialu. Za první rok hodnotí Cienciala jeho fungování pozitivně a věří, že postupně se podaří rozdíly mezi uhelnými regiony a zbytkem Česka aspoň vyrovnat.
Jiří CIENCIALA, zvláštní zmocněnec pro program Re:start
Já bych to nazval ještě mnohem ambicizněji. Myslím si, že bychom to měli dohnat, ty dobré kraje, se solidní úrovní všech parametrů, ale taky ji předehnat. Já jsem na to zvyklej jako z Moravskoslezského kraje, kdy Moravskoslezský kraj kdysi v minulosti produkoval v rámci Československa 20 % HDP a 17 % zemědělské produkce. Čili ten potenciál tady historicky jasně je. A ten potenciál se musí restartovat. Jak lidské zdroje, tak i ty zdroje technické, investiční, tak, aby ty kraje ukázaly, na co mají.
Tomáš JELEN, moderátor
Zdrženlivě naopak komentuje vládní program poslanec Jan Skopeček z opoziční ODS. Podle něho se okrajovým regionům snažily pomáhat všechny předchozí vlády i krajské samosprávy. A upozorňuje taky na riziko zneužití dotací.
Jan SKOPEČEK, poslanec /ODS/
Každá dotace a každé veřejné přerozdělování v sobě přímo má zakódováno to, že je to zneužitelné. Protože ti úředníci, ty politici rozhodují o cizích penězích, nejsou na tom osobně motivováni. Čili ta možnost, že budou ty peníze využity neefektivně, anebo že je tam prostor pro korupci, to je zcela zřejmé.
Tomáš JELEN, moderátor
Před několika týdny se vyhodnocení programu Re:start poprvé dostalo i na pořad jednání vlády Andreje Babiše z hnutí ANO. I když Babiš podle svých slov pomoc bývalým uhelným regionům podporuje, současnou podobu programu považuje za málo konkrétní.
Andrej BABIŠ, premiér /ANO/
My chceme, aby nám ty ministři řekli velice konkrétně, co v jednotlivých krajích chtějí dělat. Které jsou ty priority. Protože tam je strašně moc slov a velice málo konkrétních informací. Tu agendu dneska zpracovává 41 lidí a stojí nás to ročně 15 milionů, takže k tomu taky od členů vlády odzněly celkem kritické připomínky.
Tomáš JELEN, moderátor
Vládní program Re:start je zatím schválený do roku 2019. Měl by ale pokračovat i potom. Podle zmocněnce Jiřího Ciencialy je na nejdůležitější část ekonomické restrukturalizace potřeba nejméně 10 let.
Martin HAUSENBLAS, podnikatel, filantrop, zastupitel města Ústí nad Labem
Zůstala tady stará nefunkční infrastruktura a zůstalo tady to břímě té minulosti. A vlastně chybí tady ta budoucnost.
Tomáš JELEN, moderátor
O tom, co potřebují nejchudší regiony k tomu, aby se nejen ekonomicky pozvedly, natáčím při projížďce Ústím nad Labem s Martinem Hausenblasem, místním podnikatelem, filantropem, městským zastupitelem a taky člověkem, který sám sebe označuje jako lobbistu za Ústecký kraj.
Martin HAUSENBLAS, podnikatel, filantrop, zastupitel města Ústí nad Labem
Podle mýho názoru vláda musí tomudle tomu místu dát zejména dopravní infrastrukturu, tady se bavíme o napojení vysokorychlostní trati do Drážďan za 25 minut a do Prahy okolo 20 minut.
Tomáš JELEN, moderátor
Teď jsme právě zastavili u nádraží.
Martin HAUSENBLAS, podnikatel, filantrop, zastupitel města Ústí nad Labem
Nacházíme se v prostoru západního nádraží ústeckého a do centra města je to odsud nějakých 250 metrů. V tomhle místě bude nový vysokorychlostní terminál. Já to vidím do budoucna tak, že vedle toho rychlovlaku vznikne taková "jitrnice", která bude složená z Prahy, Ústí nad Labem a Drážďan, a vznikne tady vlastně velká aglomerace. Očekávám, že Ústí nad Labem může mít až 250 tisíc lidí.
Tomáš JELEN, moderátor
O stavbě vysokorychlostních železnic v Česku se mluví už poměrně dlouho. Kdy vy sám vidíte jako reálné, že by opravdu mohly začít fungovat?
Martin HAUSENBLAS, podnikatel, filantrop, zastupitel města Ústí nad Labem
Neptejte se vizionáře kdy, a neptejte se ho, kolik to bude stát, jo? Na to ty vizionáři úplně nejsou dobří. A já si myslím, že si nemůžeme dovolit dlouho otálet, protože z České republiky se mezitím stává kruhový objezd. Místo křižovatky cest. Podle mého názoru ten optimální design té infrastruktury vysokorychlostní je skutečně tak, že centrum je na Letišti Václava Havla, všechny krajský města včetně centra Prahy jsou propojený rychlovlakem, z Prahy musíte se dostat za 8 minut na letiště, ne za 40 minut. Tím pádem se zaprvé ta celá republika smrskne, ta prosperita Prahy se dostane i do těch regionů. A to je způsob, jak se tenhle ten konkrétní region, třeba Ústí nad Labem, dá zvednout.
Tomáš JELEN, moderátor
Pro úplnost doplním, že stavbu vysokorychlostních tratí připravuje Správa železniční dopravní cesty, konkrétně pro úsek Praha - Drážďany teď železničáři zpracovávají studii proveditelnosti. Začátek stavby odhadují na rok 2025.
Martin HAUSENBLAS, podnikatel, filantrop, zastupitel města Ústí nad Labem
Pojďme se podívat k řece. Jo?
Tomáš JELEN, moderátor
Sedli jsme si na kávu do jedné z kaváren, restaurací u řeky. Měli bychom hezký výhled, kdyby tady nebyla ta čtyřproudá silnice.
Martin HAUSENBLAS, podnikatel, filantrop, zastupitel města Ústí nad Labem
To je pravda.
Tomáš JELEN, moderátor
Nakousli jsme téma autonomních vozidel. Jejich testování, to je jeden z projektů, na které v rámci Re:startu jdou peníze. Proč zrovna do Ústí nad Labem?
Martin HAUSENBLAS, podnikatel, filantrop, zastupitel města Ústí nad Labem
Naše země je velmi závislá na automotive, myslím, že 24 % exportu je /nesrozumitelné/ Automotive a zhruba 9 nebo 10 % HDP. Pokud v tomhle tom oboru, a to 100% dojde k tomu, nastane přechod na autonomní mobilitu, a nebudem na to reagovat, tak jsme v problémech. Ústí nad Labem zatím nemá takovouhle tradici, ale na druhou stranu ten reliéf krajiny, ta topologie je vhodná.
Tomáš JELEN, moderátor
To znamená, když to řeknu zase lidsky, jsou tady mosty, řeky, úzké uličky v centru města, kopcovitý terén, všechno toto?
Martin HAUSENBLAS, podnikatel, filantrop, zastupitel města Ústí nad Labem
Přesně tak. Jedná se vlastně o, o ty různé, řekněme, sklony, různé rozměry, ale i stav těch silnic. Dokonce některé silnice potom musí být zakonzervované i s tím jako neblahým stavem, ale třeba i to, že námraza vlastně vzniká nejvíc, nejdřív v těch vyšších polohách a pak narůstá někde jinde, vy potřebujete vytvořit prostředí, které se co nejvíc podobá vlastně tomu normálnímu běžnýmu provozu, ale potřebujete to na jednom místě, ty nejrůznější podmínky, abyste mohli testovat v reálným čase a v reálným provozu. My chceme vytvořit celý ekosystém. Ten ekosystém vlastně potom pomáhá k tomu, že každá další společnost, každý další zájemce vlastně přidává do toho těžiště, opět, a pak už vlastně po nějaké době už není možné ani to dělat kdekoliv jinde, protože všechny technologie máte na jednom místě, všechny pracovní síly máte na jednom místě, a to město se fyzicky začne orientovat na, na ten konkrétní obor.
Tomáš JELEN, moderátor
Pozvání do druhé části pořadu Zaostřeno přijal Vladimír Žítek z katedry regionální ekonomie Masarykovy univerzity v Brně. Mluvit tedy budeme o vládním programu Re:start, který má pomoci strukturálně postiženým krajům v Česku. Jak ho po tom roce hodnotíte? Má potenciál řešit a vyřešit problémy těchto regionů?
Vladimír ŽÍTEK, proděkan Ekonomicko-správní fakulty, katedra regionální ekonomie, Masarykova univerzita v Brně
Tak, vyřešit, to je vždycky taková komplikovaná otázka. Ale potenciál řešit ho beze sporu má. Já bych chtěl především říct, že tady ten program Re:start se od nějakých všech těch ostatních, které v minulosti už proběhly, docela liší tím, jak je komplexně postaven. On se snaží vlastně zaměřit na těch 7 tematických pilířů, které vytváří takový právě jakoby komplexní soubor problémů toho regionu, a současně podle mého názoru správně vytipovává ty oblasti, které je potřeba podpořit a kde je tedy možné jakoby tu obnovu těch regionů nastartovat.
Tomáš JELEN, moderátor
A stačí podle vás, a teď to vezmu obrazně, vzít tu konvičku s těmi miliardami a nalít ji do těch regionů, a budou nám potom prosperovat? Nebo je potřeba ještě něco jiného?
Vladimír ŽÍTEK, proděkan Ekonomicko-správní fakulty, katedra regionální ekonomie, Masarykova univerzita v Brně
Kdybych měl odpovědět jednoduše, tak řeknu, že kapitál je podmínkou nutnou, nikoliv dostatečnou. To znamená, že, a koneckonců na to existuje celá řada empirických studií, nemůžete dělat politiku bez těch prostředků. Prostě ve chvíli, kdy máte skvělé nápady, ale ne..., nepodpoříte to dostatečným množstvím peněz, tak nejspíš nenajdete jakoby dobrých výsledků. Samozřejmě platí to i opačně. Nestačí jenom nalívat peníze a čekat, že se stane zázrak. Ten kapitál musí být, nebo ty prostředky musí směřovat účelově, musí to být promyšlené, koncepční, a tak, jak už jsem říkal, komplexní.
Tomáš JELEN, moderátor
Kde vidíte největší možná úskalí těch snah o vyrovnání té socio-ekonomické propasti mezi, dejme tomu, Prahou a těmi okrajovými regiony, kdybychom si udělali nějakou SWOT analýzu, tak kde jsou ty možné problémy?
Vladimír ŽÍTEK, proděkan Ekonomicko-správní fakulty, katedra regionální ekonomie, Masarykova univerzita v Brně
Já bych možná ještě začal, začal trošku jinak. Ta očekávání, která mohou být spojena s obdobnými programy, tak musí být realistická. My nemůžeme chtít, aby se z Ústeckého nebo Karlovarského kraje staly regiony, které budou nějak nesmírně vyspělé, nebo nesmírně progresivní. My tam potřebujeme nastartovat tu ekonomickou aktivitu, potřebujeme, aby ten trh nějakým způsobem začal fungovat, ale současně to musíme postavit na nějakých odvětvích, která mají tradici, která zkrátka a dobře mají nějakou, nějaký potenciál tam růst. Kdybych měl uvést konkrétně, tak je třeba velmi obtížné nastartovat výzkum a vývoj. Prostě takové odvětví, které nemá v Karlovarském ani v Ústeckém kraji příliš velkou tradici. Je poměrně velmi těžké tam pracovat s nějakým potenciálem univerzit. V Karlovarském kraji není vůbec žádná, v Ústeckém nám chybí třeba technická univerzita. V tomhle na tom lépe třeba ten Moravskoslezský kraj. Toto je jedna věc. A druhá věc je, ta orientace musí být trošku na takový ten jakoby export těch služeb. Na přitažení zájmu jak těch univerzit, což koneckonců i tady tenhle ten program už předpokládá, tak přitažení vhodných zahraničních nebo možná i nezahraničních, ale investorů z jiných regionů, kteří přijdou a ekonomiku podpoří. V tom našem prostředí ještě teda, kdybych, když jste zmiňoval tu Prahu, ono porovnávat se s Prahou je všeobecně velmi složité, ta Praha je prostě, to je takový top region, je velmi specifický, je v podstatě nesrovnatelný s čímkoliv jiným v té střední a východní Evropě.
Tomáš JELEN, moderátor
Vy jste mluvil o těch univerzitách, to mě zaujalo, protože právě ty kladou představitele Re:startu v současné době mezi ty projekty, které už se rozjely a mají ten potenciál, aby ty lidi zůstali, mladí lidi, v regionech, a neodcházeli právě do té Prahy.
Vladimír ŽÍTEK, proděkan Ekonomicko-správní fakulty, katedra regionální ekonomie, Masarykova univerzita v Brně
To, že je to velmi důležité, o tom vůbec nepochybuju. Právě jakoby zaměřit se na ten, na ten lidský potenciál. Současně proč ty univerzity, proč ten zájem o ně? Oni jsou totiž připravené. To univerzitní prostředí je poměrně velmi kreativní, jsou tam lidi, kteří jsou zvyklí připravovat projekty, mají ty nápady, myšlenky, a jsou tedy poměrně velmi rychle schopní se na takovémto programu podílet. Proto si i myslím, že na ně je mířeno jakoby v té první, v té první fázi.
Tomáš JELEN, moderátor
A co se týče restrukturalizace takzvaných uhelných regionů, kde ta těžba nějakým způsobem je utlumena nebo ustala úplně, máme k dispozici nějaké příklady ze zahraničí, kdy se ta restrukturalizace skutečně podařila?
Vladimír ŽÍTEK, proděkan Ekonomicko-správní fakulty, katedra regionální ekonomie, Masarykova univerzita v Brně
No, ano, pokud jde obecně o restrukturalizaci nějakého odvětví, které tedy skončilo, řekněme, nebo skončilo, skončil ten jeho ekonomický vliv v daném konkrétním místě, tak takovejch případů je celá řada a není to, není to samozřejmě jenom ta těžba nebo, jak vy říkáte, problém těch, těch uhelných regionů. Pravda je, že z těch příkladů, které známe a považujeme za úspěšné, tak se častěji jednalo o regiony, které byly orientované na jiný typ průmyslu, takovými příklady, které určitě můžeme uvést, je třeba Severní Brabantsko s městem Eindhoven, kde sídlil Philips a společný náš výrobce automobilů DAF, a došlo tam k velké restrukturalizaci, která byla určitě úspěšná. Tam zejména díky investicím do výzkumu a vývoje. Nebo třeba finské Tampere, kde do 90. let velmi úspěšný chemický průmysl v podstatě také přestal táhnout tu oblast a byl potom velmi racionálně nahrazen ICT sektorem, že jo, všichni známe, všichni známe značku Nokia. Pokud jde o ty uhelné regiony, tam je to složitější o to, že dochází k velkému, až masivnímu zásahu do struktury krajiny, do životního prostředí, takže ta jejich, ta jejich restrukturalizace je prostě obtížnější. Přesto bysme mohli uvést třeba příklad Black Country v Anglii. Mimochodem Black Country, v češtině tedy černá země, název, který se začal používat v polovině 19. století, a byl vlastně inspirován množstvím kouře a dýmu v ovzduší, tak tady se právě také došlo k poměrně úspěšné přeměně té ekonomiky směrem ke zpracovatelskému průmyslu. Myslím si, že třeba tohle je právě cesta, která je potenciálně vhodná pro Ústecký kraj. Koneckonců třeba v Moravskoslezském kraji už i víme, že ji určitým způsobem nastoupil.
Tomáš JELEN, moderátor
To, že to je náročný proces, o tom asi není diskuze. Jak moc dlouhodobý je? Jak dlouho můžeme čekat, že ta transformace může trvat v tom českém prostředí? Jsou to i desítky let?
Vladimír ŽÍTEK, proděkan Ekonomicko-správní fakulty, katedra regionální ekonomie, Masarykova univerzita v Brně
Jsou to určitě desítky let. Koneckonců ona už ta transformace nějaký rok probíhá a už vlastně dneska můžeme mluvit o tom, že to desítky let, desítky let trvá. Samozřejmě jsme se někam, někam posunuli, v oblastech, kde bylo možné využití některých synergických efektů, tak se využily, a nyní tedy přicházíme s dalšími nástroji na to, abysme se posunuli zase někam dál.
Tomáš JELEN, moderátor
To byl Vladimír Žítek, proděkan Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Já vám děkuju za rozhovor.
Vladimír ŽÍTEK, proděkan Ekonomicko-správní fakulty, katedra regionální ekonomie, Masarykova univerzita v Brně
Nemáte zač.
Tomáš JELEN, moderátor
Od mikrofonu se pro tuto chvíli loučí a k poslechu dalších pořadů Českého rozhlasu Plus zve Tomáš Jelen.