Náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Fluxa se na pozvání Evropského výboru regionů (EVR) zúčastnil jednání Komise pro politiku územní soudržnosti a rozpočet EU. Zástupci měst a obcí napříč EU diskutovali o dopadech ukrajinské krize na trh s bydlením, příkladech vhodného řešení ubytování pro uprchlíky, poskytované podpoře ze strany samospráv, a zajímali se také o to, zda jsou na oblast bydlení využívány zdroje z unijních fondů, resp. zda jsou politiky EU podpoře ukrajinských uprchlíků uzpůsobeny.
Náměstek nastínil situaci v oblasti bydlení na české scéně. Příliv utečenců znamená obrovský nápor na trh s bydlením. Situace má složité řešení, mimo jiné kvůli omezeným zdrojům na bydlení a limitovanému počtu bytů. Některé prostory pro bydlení nejsou vhodné. Některá opatření jsou realizována, sice s krátkodobým dopadem, lze je ale aplikovat okamžitě – ať už jde o sociální dávky či poskytování solidárního bydlení. Výhody ale mohou získat i poskytovatelé z oblasti hotelnictví, využívány jsou kontejnerové domy atp.
Dlouhodobá řešení umožňují zaměřit se na situace, kdy uprchlíci zůstávají v zemi déle. Zde je kvalitní bydlení podmínkou úspěšné integrace. V případě uprchlíků z Ukrajiny se neví, jak dlouho v zemi zůstanou. Krátkodobé pronájmy jsou ale problematické, na trhu se víceméně nabízejí ty dlouhodobé. Odhaduje se, že zhruba polovina uprchlíků nakonec zůstává tam, kde se usadí, a proto je zájem o jejich integraci do společnosti. Z hlediska bydlení je pak zásadní právní statut uprchlíka. Nejistota panuje ohledně ekonomické situace nově příchozích (tj. zda budou mít dost peněz pokrýt náklady na bydlení), ohledně délky jejich pobytu a jaký budou mít statut.
To vše spolu s nevhodnými podmínkami na trhu s bydlením tvoří překážky pro úspěšnou integraci. Ukrajinští uprchlíci jsou ze 75 % ženy s dětmi, většinou se stěhují do větších měst, kde se předpokládá lepší dostupnost jak práce, tak služeb. Regionální distribuce uprchlíků mezi kraji není rovnoměrná, některé mají větší zátěž. Např. v Praze je každý 15. obyvatel uprchlík, na východě ČR to je každý 50. Legislativa v oblasti ochrany těchto osob poskytuje uprchlíkům právo na kvalitní ubytování, proto se pro ně snaží instituce najít udržitelné bydlení. Dostatečný objem bytů a domů je však problém sám o sobě. Některé země, mezi které patří i Česko, postrádají dostatek bytů.
Potenciálem je využít neobývané byty a motivovat vlastníky k pronájmu. Dále existuje možnost vytvořit národní podpůrné programy pro rekonstrukce bytů. Vytvářejí se podmínky pro zajištění garantovaného bydlení, kde např. nestátní neziskové organizace nebo kraje nabízejí finanční podporu pronajímatelům za předpokladu, že jsou ochotní uprchlíkům byt pronajmout. Podpora může jít na nájem či na vybavení bytu. Existují také programy na národní úrovni a paralelně se připravuje program sociální podpory nebo národní granty na podporu rekonstrukce bytů, kde se z veřejných zdrojů proplácí až 85 % nákladů na rekonstrukci základní infrastruktury.
Na závěr Jan Fluxa připomněl, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v rámci CZ PRES pořádá k tématu konferenci „Housing Focal Points“ s cílem zaměřit se na bydlení pro uprchlíky. Obsahem bude sdílení dat, statistiky, přenos znalostí a agendy v oblasti bydlení.
Náměstek Fluxa nakonec potvrdil, že největší díl zátěže leží na samosprávách, což zná z vlastní zkušenosti z řízení městské části. Krize také umožnuje řešit ty problémy bydlení, kterým se dosud nedostalo pozornosti. Upozornil, že oblast bydlení je v kompetenci národních vlád. Je samozřejmé, že národní zdroje jsou klíčové. EU sice neposkytuje dodatečné finanční zdroje, upravuje nicméně pravidla stávajících fondů tak, aby bylo možné prostředky použít na podporu uprchlíků. V tomto ohledu je rád, že se během CZ PRES podařilo dokončit vyjednávání návrhu FAST CARE, který bude během října finálně schválen a který mimo jiné umožní zvýšit strop podpory na uprchlíka až na 100 EUR na osobu z fondů politiky soudržnosti.