1. V jakých případech je nutné zajistit účast veřejnosti podle Aarhuské úmluvy?
Účast veřejnosti podle článku 7 Aarhuské úmluvy je nezbytné zajistit při pořizování strategického dokumentu (
plánu, programu) připravovaného orgánem veřejné správy, který se týká životního prostředí. Dokument se může týkat například:
- stavu složek životního prostředí a vztahů mezi těmito složkami,
- faktorů (např. látky, energie, hluk), činností či opatření, které ovlivňují nebo pravděpodobně ovlivní složky životního prostředí,
- ekonomických analýz a předpokladů, z nichž se vychází při rozhodování v oblasti životního prostředí,
- stavu lidského zdraví a bezpečnosti, podmínek života lidí a kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí nebo faktory, činnostmi či opatřeními, které stav složek životního prostředí ovlivňují nebo pravděpodobně ovlivní.
Má-li být strategický dokument posouzen v rámci SEA, pak je účast veřejnosti zajištěna postupem podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Evropská unie je jednou ze smluvních stran Aarhuské úmluvy. Požadavky Aarhuské úmluvy jsou proto promítnuty do příslušné unijní legislativy (včetně směrnice SEA) a na jejím základě pak transponovány do české právní úpravy (včetně zákona o posuzování vlivů na životní prostředí).
Pokud strategický dokument nepodléhá SEA, ale přesto se týká životního prostředí, uplatní se pravidla podle článku 7 Aarhuské úmluvy samostatně. Článek 7 Aarhuské úmluvy má širší působnost než zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. Účast veřejnosti je podle něj vyžadována i u strategických dokumentů:
- které nemají významné vlivy na životní prostředí (účelem strategického dokumentu může být naopak i pomoci chránit životní prostředí),
- které se týkají i jiných sektorů než jen těch vymezených v § 10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,
- které nestanoví rámec pro budoucí povolení určitých záměrů,
- na které se vztahují výjimky obsažené v § 10a odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (může tedy jít např. i o finanční a rozpočtové koncepce).
V případě obecných
politik týkajících se životního prostředí (zejména těch, které nestanoví rámec pro budoucí povolení určitých typů záměrů) jsou požadavky článku 7 Aarhuské úmluvy mírnější. Veřejnosti by v těchto případech měla být poskytnuta příležitost pro její účast „v přiměřeném rozsahu“. K níže uvedeným požadavkům týkajícím se primárně plánů a programů lze v těchto případech přihlédnout, mohou však být vhodně modifikovány.
2. Koho je potřeba oslovit?
Účast musí být umožněna široké veřejnosti, tj. jednotlivým fyzickým nebo právnickým osobám i jejich sdružením, organizacím nebo skupinám.
Současně by měla být identifikována veřejnost, která je dotčena nebo by mohla být dotčena příslušným strategickým dokumentem, či která by mohla mít na tomto dokumentu zájem. Tyto subjekty je vhodné aktivně povzbudit k účasti na procesu.
Zahrnutí vybraných zástupců NGOs a jiných stakeholderů do uzavřeného poradního orgánu není považováno bez dalšího za dostatečné. Účast musí být umožněna široké veřejnosti, tj. také subjektům, které nebyly předběžně identifikovány.
3. Kdy má být účast veřejnosti zajištěna?
Účast musí být zajištěna v počátečním stadiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru a alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná.
Veřejnosti musí být poskytnut dostatečný čas, aby se seznámila s poskytnutými informacemi a předložila připomínky, přičemž je třeba brát v úvahu mimo jiné povahu, složitost a rozsah strategického dokumentu.
Poskytnutý čas by neměl zahrnovat dny významných náboženských svátků, státní svátky a do určité míry také období hlavních letních prázdnin, resp. pokud takového dny zahrnuje, pak by měla být lhůta přizpůsobena tak, aby účast veřejnosti mohla efektivně proběhnout.
4. O čem je potřeba informovat veřejnost a jak k informování přistoupit?
Veřejnosti musí být včas poskytnuty veškeré nezbytné informace o procesu pořizování strategického dokumentu a o souvisejících možnostech účasti a dále také informace, které má příslušný orgán k dispozici a které jsou relevantní pro rozhodování o strategickém dokumentu. Relevantní informace zahrnují zejména:
hlavní zprávy a doporučení poskytnuté příslušnému orgánu,
jakékoli informace týkající se možných dopadů na životní prostředí a nákladů a přínosů a další ekonomické analýzy a předpoklady, které mají být použity při rozhodování,
nástin hlavních alternativ zkoumaných příslušným orgánem.
Poskytnutí informací má zajistit možnost
účinné účasti veřejnosti.
Veřejnost musí být informována vhodnými prostředky (např. webové stránky, sociální sítě, u dotčené veřejnosti případně i forma e-mailu). K možným metodám informování srov. [
Metody zapojování veřejnosti].
5. Jaké metody lze využít pro veřejnou konzultaci?
Aarhuská úmluva nepředepisuje konkrétní metody pro veřejnou konzultaci, musí při ní však být splněny výše uvedené požadavky na včasnou a účinnou účast. K možným metodám konzultace srov. [
Metody zapojování veřejnosti].
6. Jak zohlednit připomínky, které veřejnost uplatnila?
Povinnost vzít při rozhodování náležitě v úvahu výsledek účasti veřejnosti nelze chápat jako požadavek, aby byly akceptovány všechny předložené připomínky, výhrady či stanoviska. Přestože však zpravidla není možné věcně akceptovat všechny připomínky, je důležité, aby příslušný orgán vždy poskytl veřejnosti výsledný text strategického dokumentu včetně vysvětlení toho, jak byla účast veřejnosti zohledněna.
7. Další zdroje informací o Aarhuské úmluvě
Informace o Aarhuské úmluvě na webu MŽP (CZ)
Text Aarhuské úmluvy (CZ)
Maastrichtská doporučení (ENG)
Implementační příručka k Aarhuské úmluvě (ENG/FRE/RUS/CHI)