Konec byrokracie

Konec byrokracie

Cíl nového stavebního zákona zněl jasně: jeden úřad, jedno razítko a do jednoho roku. My jsme jej splnili. Připravili jsme zákon, díky kterému bude stavebník do roka vědět, zda může stavět, či nikoliv. Už nebude muset sám shánět přes 40 razítek, komunikovat bude s jedním stavebním úřadem a to klidně z gauče v obýváku.

Povolit bytový dům v Praze trvá v průměru více než pět let. A dálnici dokonce let třináct. Co všechno během této doby stavebník absolvuje a proč jeho cesta připomíná pohádku O kohoutkovi a slepičce? Pojďme si ukázat, jak vypadá takový povolovací stavební proces v praxi dnes a jaký bude s novým stavebním zákonem. Pak bude jasné, proč byl nový stavební zákon prioritou této vlády. Domy přece nemohu stát na razítkách a položit jejich základy nesmí trvat roky!

Nahlédněte pod pokličku stavebního řízení

Na úplném začátku stojí architekt a projektant – ti podle představy investora, v limitech zákonů, vyhlášek, technických norem a podle předběžných stanovisek vlastníků sítí připraví projektovou dokumentaci. Mimochodem, zákonů, které se prolínají stavebním řízením, je více než 80. S projektovou dokumentací pak investor začne obcházet ochránce veřejných zájmů – tedy tzv. dotčené orgány (DOS). Každý z nich – a je jich více než 40 (například hasiči, hygienici nebo památkáři)- musí vystavit závazné stanovisko nebo vyjádření, zda je jimi chráněný zájem stavebním záměrem dotčen, či nikoliv. Například pro studentskou kolej je těch razítek potřeba 52. Mimochodem, ta kolej ani po pěti letech nestojí.

Tento „dotčený orgán“ může ovšem také vznést požadavky a podle nich pak investor projekt upravuje. Často si ale požadavky dotčených orgánů navzájem odporují a to bývá pro stavebníka, který se musí s každým dohodnout, teprve výzva. Zkrátka, když dnes vydává závazné stanovisko hygienik, napíše cokoliv, o čem je přesvědčen, že je pro ochranu veřejného zájmu nezbytné. A je mu úplně jedno, co napíše dopravák, kterému je zase  úplně jedno, co napíše hasič, a jemu zase, co napíše památkář. Nikterak nejsou nuceni zamýšlet se nad smyslem a účelem řízení, jednat o podmínkách prosazení veřejného zájmu a korigovat ho s ohledem na jiné veřejné zájmy.

Na scénu vstupuje stavební úřad

Až po zdolání téhle hory vstupuje na scénu stavební úřad. Ten vydává nejprve územní rozhodnutí. Územní rozhodnutí bývá takřka právní elaborát o desítkách stránek, přitom ještě před deseti lety stačily stránky tři. Velmi často někdo územní rozhodnutí napadne odvoláním a jeho přezkum zabere většinou další rok. Brzdou jsou tady především orgány přezkoumávající závazná stanoviska dotčených orgánů. Ty nemají zákonem pevně dané lhůty. Měsíce i rok tak nejsou úplnou výjimkou. Ani pokud je odvolání nakonec zamítnuto, stále nemá investor ještě vyhráno. Jestliže odpůrce záměru podá žalobu k soudu, čeká se další dva roky.
Když se tím vším stavebník prokouše, může se posunout do další fáze stavebního řízení. V žádosti o stavební povolení je už ale projektová dokumentace podstatně detailnější. Přestože předmětem tohoto řízení by již měly být ryze technické záležitosti, znovu se projednávají často stejné námitky účastníků řízení, které vznesli už v územním řízení. A opět se čeká další měsíce či spíše roky, jak dopadne odvolání a případně soudní přezkum….

Co všechno se změní?

Už je jasné, proč to všechno trvá roky? A teď si pojďme říct, co se s novým zákonem změní. Bude toho hodně.

Problémem současné stavební legislativy je především roztříštěnost. Dnes máme téměř 20 typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů. To nový stavební zákon vyřeší tím, že do budoucna bude už jen jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Výsledkem celého řízení tak bude u běžných staveb jedno „razítko“. Celý proces bude navíc digitalizovaný. Zákon uleví stavebníkům v tom, že nebudou muset shánět více než 40 razítek a sami vypořádávat často protichůdné požadavky dotčených orgánů. Maximum jich totiž bude integrováno do stavebních úřadů.
 
Neintegrovaní zůstanou pouze částečně památkáři, a to u samotných kulturních a národních památek a památkových rezervací. Tam je nicméně definitivní slovo památkářů namístě. Stejně tak jako životní prostředí, kde zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny, a to ve zvláště chráněných územích. U případných staveb v národních parcích a podobně významných územích přece musí mít orgán životního prostředí poslední slovo. I pro památkáře, životní prostředí a hasiče ale bude platit fikce souhlasu, takže řízení nebude trvat roky! Není tedy pravda, že zůstane „spousta“ razítek. Celý proces také velmi zrychlí tzv. apelační princip, který odstraní nekonečný ping – pong mezi stavebními úřady, kdy se rozhodování stále vrací z odvolacích orgánů na prvoinstanční.


 
 
Stát bude muset dodržovat své lhůty!
 
Velmi důležitým principem nového zákona je tlak na dodržování lhůt státem. Nedodržování lhůt se bohužel stalo smutným standardem. Přece není možné, když se občan zpozdí s daňovým přiznáním, byť o jediný den, aby následovala sankce, a zároveň stavebníci čekali na stanoviska a vyjádření státu měsíce. Zákon proto zavádí také velmi potřebnou fikci souhlasu, která znamená, že když se orgán nestihne vyjádřit, bude se mít za to, že souhlasí. Pro samotný stavební úřad bude platit opatření proti nečinnosti, kdy v případě, že stavební úřad nerozhodne ve lhůtě, věc neprodleně přebere nadřízený krajský stavební úřad a ve věci rozhodne. 
 
Co přinese nový stavební zákon:
 
  • Razítek, která bude muset stavebník pro rodinný či bytový dům získat, bude minimum. Většina dotčených orgánů bude totiž začleněna do státní stavební správy, která bude fungovat od krajské úrovně výš.
  • Tato stavební správa vydá jedno integrované povolení, na jehož základě úřad na obci záměr dopovolí.  A nebude to trvat roky. Pro všechny totiž bude platit tzv. fikce souhlasu, která zjednodušeně řečeno znamená, že pokud úřady nebudou reagovat včas – tedy do 30 dní – bude se mít za to, že souhlasí. Když dejme tomu úřad na obci bude laxní a k domku nestihne včas vydat rozhodnutí, přebere případ státní stavební úřad.
  • A vzhledem k tomu, že už nebude územní a stavební řízení, ale jen jedno, ubude i možnost stavbu donekonečna torpédovat. Změny by měly nastat i u soudního přezkumu, takže ani tam to nebude na roky.
  • U bytového domu by mělo být jasno do jednoho roku a u rodinného domku bez komplikací za měsíc či dva
  • Vzhledem k tomu, že se s rekodifikací chystá i digitalizace stavebních úřadů, mohl by být pro stavebníka příjemnější už začátek jeho cesty za stavebním povolením. Na stavební úřad nebude muset cestovat se stohem papírů, ale žádost nahraje z počítače nebo kanceláře prostřednictvím Portálu stavebníka.