Černé stavby

Černé stavby

Na černo už u nás vzniká každá desátá stavba. Nepovolené stavby je třeba bourat, ne dodatečně legalizovat! Nový stavební zákon přináší i novou úpravu řešení černých staveb a tento novodobý fenomén konečně odstraní. Současný stavební zákon totiž umožňuje tomu, kdo staví bez povolení, přetahovat se s úřadem roky a černá stavba vesele stojí.

Černá celá republika
 
Na černo vznikají nejen drobné stavby, jako jsou ploty, kůlny nebo garáže. Například západočeskou metropoli Plzeň hyzdí v blízkosti centra zdevastovaný sedmipodlažní objekt bývalého autosalonu a kanceláří Carimex. Největší černou stavbu ve městě a jeho ostudu se nedaří odstranit už dvě desetiletí. Tak jako Plzeň bojuje s Carimexem bojují i na severu Čech, v Budyni nad Ohří, a to s vilou, která vzniká v přírodním parku Poohří. Legendární je i případ z Pardubic, kde uprostřed parku vyrostla vila místního podnikatele v rozporu s územním plánem. Město mu ji nakonec zlegalizovalo. Příběh „ruské“ vesničky u Karlových Varů plní média už také roky. 
 
Černé stavby se staly fenoménem doby. Na černo už vzniká každá desátá. V roce 2018 bylo v Česku řádně povoleno 70 211 staveb. Dalších 6 647 staveb získalo povolení dodatečně a u 397 staveb nařídily úřady jejich odstranění. Nejvíce se stavělo ve Středočeském kraji, povolení získalo 10 130 staveb a dalších 934 jich bylo povoleno dodatečně. Nejvíce nařízení o odstranění černé stavby bylo vydáno v Jihomoravském kraji a opět ve středních Čechách, a to 63.
 
Nekonečné obstrukce jsou ale jen jedním z problémů současného stavebního zákona, který nahrává černým stavbám. Odstranění černé stavby je v gesci obcí, které na to nemají finance, ani úřednický a právní aparát. Ten ovšem nemají ani stavební úřady v první linii, protože řízení o odstranění stavby je právní bitva o několika dějstvích, jelikož stavebník se většinou urputně brání. 
 
Pár exemplárních příkladů vrátí kázeň
 
Současná situace, kdy nelegálně začíná stavět desetina stavebníků, je alarmující a neudržitelná. Pokud úřady odstraní několik prvních případů, další stavebníci si již načerno stavět rozmyslí,“ slibuje ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Těm, kdo zahájí stavbu s příslušným povolením, ale odchýlí se od něho, bude stavba přerušena. Úřady jim však dají možnost chybu napravit. Pokud stavebník začne bez povolení, ale prokáže, že stavěl v dobré víře a půjde o stavbu, kterou by úřad za normálních okolnosti povolil, bude možné stavbu dodatečně povolit. „To ale v žádném případě neznamená, že ti, kteří staví načerno, budou mít pré. Stavebník bude muset počítat s citelnou pokutou,“ dodává ministryně Klára Dostálová. A ta nemůže být jen symbolická, ale musí se odvíjet od hodnoty stavby. U staveb, u kterých byl porušen zákon – například jsou v rozporu s územním plánem, ochranou přírody nebo památkovou péčí – nový stavební zákon umožní stavebním úřadům postupovat rychle a efektivně a takové stavby budou na státní útraty odstraněny.
 
Otázka prokázání dobré víry stavebníkem se omezí v podstatě pouze na případy, kdy stavebníkovi bylo stavebním úřadem vydáno povolení stavby, toto povolení nabylo právní moci, stavebník následně realizoval stavbu nebo s její realizaci započal, a povolení bylo následně zrušeno v přezkumném řízení. Zákon dále myslí na případy, kdy stavební úřad vydá informaci (předběžnou informaci, neformální sdělení apod.) o tom, že stavba žádné povolení nevyžaduje a následně se prokáže, že se tato informace nezakládala na pravdě, ať již z důvodu nesprávného posouzení podání stavebním úřadem (úředník není neomylný), nebo z důvodu nedostatečného podání, ze kterého nebylo možné zjistit všechny podstatné informace.

Nový stavební zákon vrátí mezi stavebníky kázeň
  • Černé stavby bude odstraňovat stát na vlastní náklady.
  • Černé stavby půjde povolit jen v případě, že stavebník jednal v dobré víře.
  • Pokud stavebník prokáže, že jednal v dobré víře a stavba odpovídá požadavkům kladeným na stavební povolení, bude možné stavbu povolit dodatečně, ovšem za udělení citelné pokuty.
 

Řádně povolené a dodatečné povolené stavby

 

Řádně povoleno

Nařízeno odstranit

Dodatečně povoleno

Praha

4 095

31

441

Středočeský

10 130

63

934

Jihočeský

4 622

15

457

Plzeňský

3 923

23

413

Karlovarský

1 406

10

212

Ústecký

3 488

15

630

Liberecký

1 856

24

325

Královéhradecký

2 752

9

316

Pardubický kraj

3 067

16

237

Vysočina

3 480

14

340

Jihomoravský

6 150

63

863

Olomoucký

2 863

29

348

Moravskoslezský

5 217

45

676

Zlínský

2 872

40

455

ČR

70 214

397

6647




 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
















Jak nový stavební zákon pomůže v boji s černými stavbami, různými přístavbami apod?
 
Nový stavební zákon v oblasti tzv. „černých“ staveb přichází se zcela novou koncepcí, kterou však bude možné aplikovat až po plné účinnosti nového stavebního zákona, tedy po 1. 7. 2023. Podle nové právní úpravy stavební úřad stavbu dodatečně povolí pouze tehdy, pokud stavebník nebo vlastník stavby prokáže, že při realizaci „černé“ stavby jednal v dobré víře, že stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu, a že uhradil pokutu za své protiprávní jednání. Pokud stavebník nebo vlastník stavby neprokáže splnění všech těchto podmínek, stavební úřad nebude moci stavbu dodatečně povolit a nařídí její odstranění.
 
Jaký je největší rozdíl v tom, jaké možnosti měly úřady dosud a jaké mají teď nově?
 
Podle dnes platného stavebního zákona lze při splnění zákonem stanovených podmínek stavbu dodatečně povolit, což samozřejmě většina stavebníků využívá a k nařízení odstranění stavby tak dochází jen výjimečně. Nový stavební zákon „přitvrzuje“ v podmínkách pro dodatečné povolení, což povede k omezení současného nezákonného jednání některých stavebníků, kteří provádějí stavby vědomě bez povolení a spoléhají, že podle stávající legislativy budou moci stavbu následně prostřednictvím dodatečného povolení legalizovat.
 
Velkým problémem v praxi je dnes financování odstranění černých staveb, neboť se stává, že stavebník nebo vlastník stavby nerespektuje vydané rozhodnutí o nařízení odstranění stavby a stavbu neodstraní, takové rozhodnutí se stává tzv. exekučním titulem a podle dnes platného stavebního zákona pak odstranění stavby musí zajistit stavební úřad na náklady obce, která je příslušným stavebním úřadem. Tyto náklady je stavebník nebo vlastník stavby povinen obci uhradit. Obec tedy musí na takový výkon vyčlenit finanční prostředky z obecního rozpočtu, přičemž následné vymáhání těchto prostředků na stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby bývá komplikované. Přestože MMR vyhlásilo pro obce dotační titul přesně na náhradu těchto nákladů, obce jej nevyužívají.
 
Nový stavební zákon přináší i v této oblasti zásadní změnu, neboť exekuci na nepeněžitá plnění bude hradit stát přímo ze státního rozpočtu. Břemeno finanční zátěže tak ponese rovnou přímo stát a nebude tedy tímto břemenem zatěžovat obce.
 
Co novela přináší majitelům černých staveb, mají nějakou možnost stavbu např. rychleji legalizovat?
 
Cílem nového stavebního zákona není „rychlá legalizace černých staveb“, nýbrž jejich vymýcení.