Emise skleníkových plynů poklesly mezi lety 1990 až 2018 o 35,2 %. V porovnání s průměrem EU má přesto ČR stále vyšší měrné emise skleníkových plynů na obyvatele (12,2 t CO2 ekv. oproti 8,7 t CO2 ekv.). Na druhou stranu má ČR v evropském kontextu podprůměrný, avšak rostoucí, podíl dopravy na celkových emisích skleníkových plynů (cca 14 %). Emisní intenzita, tj. emisní náročnost tvorby HDP je v ČR v porovnání s průměrem EU vyšší, a to vzhledem k vyššímu podílu průmyslu na tvorbě HDP a vyšší emisní náročnosti dopravy.
Cílem ČR je snížit celkové emise skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % oproti roku 2005, což odpovídá snížení emisí o 44 milionů tun CO2 ekv. Vnitrostátní plán také obsahuje dlouhodobé indikativní cíle do roku 2050, které vycházejí ze schválené Politiky ochrany klimatu. Podle emisních projekcí dojde při naplnění politik a opatření obsažených ve Vnitrostátním plánu k poklesu emisí skleníkových plynů na úrovni 34 % oproti roku 2005.
Součástí dekarbonizace je také oblast obnovitelných zdrojů energie. Zde byl odsouhlasen celoevropský cíl do roku 2030 na úrovni 32% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. V ČR přibližně 40 % elektřiny pochází z bezemisních zdrojů energie, tedy z obnovitelných zdrojů energie a jaderných elektráren. ČR však zároveň stále vykazuje relativně vysokou míru závislosti na fosilních palivech, zejména na uhlí a produktech z ropy.
Dekarbonizace musí vyřešit řadu výzev včetně postupného nahrazování energetických zdrojů založených na spalování fosilních paliv, přípravy a výstavby nových jaderných zdrojů, ekonomicky rentabilního rozvoje obnovitelných zdrojů, prosazování efektivního využívání energie a podpory úspor energie ve všech oblastech života. Dekarbonizace musí dále zohlednit nové technologie a trendy v energetice, kupříkladu smart grids, smart cities, decentralizovanou energetiku, akumulaci, čistou mobilitu, využití vodíku a jaderné reaktory nové generace a modulárními reaktory.
Důležitou roli v tomto procesu hrají i města, která se díky globálnimu megatrendů masivní urbanizace stanou domovem pro více než 80 % světové populace. V Česku se tak rapidním nárůst sice neočekává, ale odpovědnost městských municipalit za kvalitu života obyvatel v kontextu změny klimatu to nemění. Uvědomují si to i Asociace pro rozvoj infrastruktury a Svaz měst a obcí České republiky prosazující moderní řešení zaměřená na lidi pro udržitelná česká města s projektem zelená města.
Krajina na většině území ČR není připravena na projevy probíhající změny klimatu, zejména dopady dlouhodobého sucha, větší podíl přívalových srážek a zvyšující se teploty. Kvalita půdy, vč. půd lesních a její retenční schopnost je na řadě míst významně snížena. Vodohospodářské a další stabilizační krajinné prvky, přispívající k zadržení vody v krajině a hospodaření s ní, včetně zajištění dlouhodobě udržitelného chovu ryb, nejsou dostatečné. Lesní hospodářství se nachází v mimořádně závažné situaci, kvůli kůrovcové kalamitě, rychle se měnícím podmínkám prostředí a povětrnostním extrémům. V tomto kontextu je důležité uvést, že likvidace kůrovcové kalamity vyvolá dodatečné emise CO2. Bez potřebných úprav využívání krajiny hrozí její další degradace a vysychání, což zhorší hospodaření, ale i kvalitu života a v širším slova smyslu životního prostředí v takové krajině.
Cíl v naplňování přiměřené potravinové soběstačnosti se daří naplňovat pouze u některých základních komodit. Bude však nezbytné prosazovat udržitelné moderní technologie a řešit výzvy jako stav a kvalita půdy, množství a kvalita vody, čistota ovzduší a biodiverzita v krajině. Bude nutné omezit pokles plochy zemědělské půdy mj. využíváním brownfields. V ČR dnes ubývá 25 hektarů zemědělské půdy denně a půda je významně ohrožena i intenzivním hospodařením a jevy s ním spojenými jako je zrychlená eroze, desertifikace, utužování, nadužívání pesticidů a nahrazení statkových hnojiv průmyslovými hnojivy, okyselování, ztráta organické složky, nízká infiltrace. Bude třeba se vyrovnat s dopady sucha, zajistit vyšší míru zadržování vody v krajině a účelné hospodaření s přírodními zdroji.
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Úřad vlády České republiky a Ministerstvo financí (2020). Východiska Národního plánu obnovy