25. 5. 2015
V Bratislavě dnes 25. května začíná setkání ministrů zemí Visegrádské čtyřky, Slovinska a Chorvatska odpovědných za kohezní politiku. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová se nemohla zúčastnit z důvodu chystaného hlasování o důvěře vládě v poslanecké sněmovně. Ministryni proto zastupuje její náměstkyně Olga Letáčková.
„Je mnoho věcí, které musí našich šest zemí projednat. Aktuálně všichni ještě intenzivně řešíme dočerpání prostředků z programů v končícím programovém období. Je dobré i na vrcholné politické úrovni hovořit o tom, jak ještě zbývající čas efektivně využít," uvedla náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková.
„Velké téma pro začínající programové období, na které i sama Evropská komise klade velký důraz, jsou finanční nástroje. Je proto logické, že také diskuze, jak s nimi jednotlivé země budou pracovat, je tématem společného setkání kohezních ministrů V4 plus,“ dodala Olga Letáčková.
Zúčastněné státy na závěr jednání přijmou společnou deklaraci. V ní se odrazí mnohá společná stanoviska, jako například nutnost metodické pomoci ze strany Evropské komise v rámci sdíleného řízení a tím i sdílené odpovědnosti, potřeba dostatečných informací pro účinné využívání finančních nástrojů, tlak na zjednodušování a zefektivňování, společné hledání praktických řešení k maximalizaci využití prostředků období 2007–2013 nebo posílení preventivního aspektu auditů.
Země V4+ také očekávají, že Evropská komise vytvoří efektivní systém pro monitorování předběžných podmínek. Důležitá je i výměna zkušeností a příkladů dobré praxe, stejně jako pravidelné debaty týkající se implementace kohezní politiky. Zásadní jsou také výstupy z vyjednání Dohod o partnerství a operačních programů. Zkušenosti a ponaučení z tohoto procesu by měly být základem pro přípravu programového období po roce 2020.
Pro Českou republiku je kohezní politika jednou z hlavní priorit. Kohezní politika neboli politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti, je spolu se Společnou zemědělskou politikou nejvýznamnější politikou Evropské unie. Jedná se o největší investiční nástroj pro podporu růstu a zaměstnanosti v EU. V rámci rozpočtu EU představuje kohezní politika zhruba třetinový podíl.
V období 2014–2020 je uplatňována celá řada reformních prvků – tematická koncentrace, stanovení předběžných podmínek, posílení územní dimenze, zjednodušení a harmonizace díky společným pravidlům, které jsou aplikovány pro všechny Evropské strukturální a investiční fondy, snížení administrativní zátěže, či zvýšení míry využívání finančních nástrojů. Cílem těchto změn je zefektivnění implementace kohezní politiky, jejíž nejvyšší prioritou je získání co nejvyšší přidané hodnoty, tedy dopadů za investované finanční prostředky. Řada těchto prvků znamená také zlepšení prostředí pro investice.
Kontakt pro média:
Veronika Vároši
Odbor komunikace
Ministerstvo pro místní rozvoj
tel.: 734 360 704
e-mail: media@mmr.cz