4. 5. 2011
Poslanecká sněmovna včera pozdě odpoledne zamítla senátní návrh úprav novely Občanského zákoníku v oblasti nájemního bydlení. Prezidentovi k podpisu tak poslala vlastní verzi úpravy, která zrovnoprávňuje vztahy mezi nájemníky a pronajímateli a pomůže ve sporech o určení výše nájemného.
„Přijetím novely končí v naší zemi více než půl století regulace nájemního bydlení. A nejbližší doba ukáže, že nejvíce na změněné situaci vydělají slušní nájemníci,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Novela bude účinná ve třech etapách a to v přímé návaznosti na rozdílný konec regulace předpokládaný zákonem 107/2006 Sb.. Klíčová ustanovení paragrafu § 696 Občanského zákoníku, která upravují způsob jednání o výši nájemného, budou účinná ihned po publikaci ve Sbírce zákonů. Budou účinná pro všechny byty, u nichž k 31. prosinci 2010 skončila platnost zákona č. 107/2006 Sb.
Zbývající část novely Občanského zákoníku nabude účinnosti 6 měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů. Třetí a závěrečná etapa pak nastane k 1. lednu 2013, kdy nabude účinnosti ustanovení již zmíněného paragrafu § 696 Občanského zákoníku u bytů, kterým k 31. prosinci 2012 skončí platnost zákona č.107/2006 Sb.
Vedle způsobu jednání o výši nájemného novela například nově upravuje situaci po smrti nájemce včetně zvláštní ochrany pozůstalých nezletilých dětí a seniorů nebo problematiku služebních bytů. Posiluje vzájemnou informovanost mezi pronajímatelem a nájemníkem nebo zjednodušuje režim skládání kaucí.
Postup při jednání o výši nájmu dle novely Občanského zákoníku (§ 696)
1. Pokud dosud nedošlo k dohodě o výši nájemného je nutné před případným obrácením se na soud realizovat pokus o dohodu o výši nájemného. Ten je v zákoníku popsán. Návrh může předat druhé straně jak pronajímatel tak nájemník. Nyní je už podmínkou písemná forma. Pokud jej druhá strana přijme, nová výše nájemného začne platit od třetího měsíce po doručení původního návrhu. Pro přijetí návrhu je opět vyžadována písemná forma.
2. Teprve pokud není tento pokus o dohodu úspěšný, může být nájemné stanoveno soudem. Pokud tedy navrhovatel (pronajímatel nebo nájemník) ve lhůtě dvou měsíců neobdrží souhlas s navrženou změnou nájemného od druhé strany může se ve lhůtě dalších tří měsíců obrátit na soud.
3. Podání na soud musí mít podobu žaloby na určení nájemného. Soud stanoví nájemné v místě a čase obvyklé, a to zpětně k datu podání návrhu soudu. Soud tedy nerozsuzuje spor dvou představ o výši nájemného, ale hledá údaj, který odpovídá místnímu trhu.
Poznámka pro média
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) patří do systému ústředních orgánů státní správy České republiky v oblastech, vymezených příslušnými právními dokumenty. Objemem svých pravomocí, kompetencí a odpovědností za správu finančních prostředků hraje ve státní správě významnou roli. Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 a je ústředním orgánem státní správy ve věcech: regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu, pohřebnictví. MMR také vykonává roli Národního orgánu pro koordinaci (NOK) pro čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie (EU). Více na www.mmr.cz.
Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného, přesně definuje maximální možná navýšení nájemného v dané oblasti České republiky v průběhu platnosti části první zákona. Ta je stanovena do 31. 12. 2010 pro území České republiky s výjimkou Prahy, krajských měst kromě Ústí nad Labem a Ostravy a měst nad 10 tisíc obyvatel ve Středočeském kraji. Pro tato zbývající území je platnost prodloužena do 31. 12. 2012. Po skončení tohoto procesu již nelze nájemné za žádných podmínek jednostranně zvyšovat. Jakákoli změna výše nájemného je možné pouze se souhlasem obou stran, nájemce i pronajímatele.