10. 10. 2011
Diskuse o budoucí podobě evropské kohezní politiky nabrala opět na obrátkách. Evropská komise minulý týden zveřejnila návrhy legislativy pro budoucí programové období. První náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun proto dnes v Praze přivítal své resortní partnery z V4 a Slovinska, aby společně hledali silné odpovědi bruselské administrativě.
„Musíme si uvědomit, že Visegrádská čtyřka pokrývá území větší než Francie a pokud dokáže svůj přístup úzce koordinovat, je hráčem, se kterým se musí v Bruselu počítat,“ uvedl Daniel Braun. Česká republika, která bude do poloviny příštího roku předsedat skupině V4, tak chce na této platformě vytvořit silný blok. „Chápeme složitou makroekonomickou situaci, v níž se Evropská unie nachází, ale rozhodně hodláme hájit principy kohezní politiky snižující ekonomické disparity v rámci EU,“ pokračoval Daniel Braun, který v Praze přivítal Sandru Salamonovou ze Slovenska, Györgyi Nyikosovou z Maďarska, Waldemara Slugockého z Polska a Slovince Bojana Suvorova.
Vyjednávací pozici V4 může v těchto měsících podtrhnout i fakt, že Česká republika, Maďarsko a Slovenská republiky budou prosazovat svůj názor především v době Polského předsednictví a výsledný společný dokument z dnešního jednání tak rozhodně nebude možné brát na lehkou váhu. „Oceňuji úsilí Evropské komise orientovat budoucí kohezní politiku na reálné výsledky a na investice přinášející prospěch členským státům. Budoucí kohezní politika by měla obsahovat jen aktivity stimulující další aktivity a využívající místní potenciál daného území,“ vysvětlil Daniel Braun.
Návrh Evropské komise zaměřit se na klíčové priority a rozvojové cíle považuje ministerstvo za správné. Členské státy by však měly mít prostor pro nasměrování podpory do oblastí, kde pociťují nejpalčivější problémy. Za problematické považuje ministerstvo pro místní rozvoj zavedení makroekonomických podmínek, které by měl daný stát splnit předtím, než začne čerpat evropské fondy pro čerpání evropských fondů. „Takový přístup by mohl znamenat rozšíření kompetencí EU na oblasti, které nepatří do okruhu sdílených pravomocí. Mohl by také vést k ‚trestání‘ regionů za např. nedůsledné provádění některých reforem, které regiony samy nemohou nijak ovlivnit,“ doplnil Daniel Braun.
Poznámky pro média
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) patří do systému ústředních orgánů státní správy České republiky v oblastech, vymezených příslušnými právními dokumenty. Objemem svých pravomocí, kompetencí a odpovědností za správu finančních prostředků hraje ve státní správě významnou roli. Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 a je ústředním orgánem státní správy ve věcech: regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu, pohřebnictví. MMR také vykonává roli Národního orgánu pro koordinaci (NOK) pro čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie a také je řídícím orgánem několika operačních programů. Více na www.mmr.cz.
Kohezní politika je z hlediska rozpočtu v současném programovém období 2007-13 druhou nejvýznamnější politikou EU (35,7% z celkového rozpočtu EU). Obecným cílem kohezní politiky je podle čl. 174 Lisabonské smlouvy snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a posilování hospodářské, sociální (a územní) soudržnosti za účelem harmonického vývoje EU.