„Tento dlouho očekávaný návrh budoucího legislativního rámce pro strukturální fondy a Fond soudržnosti přichází v době, kdy EU prochází závažnou dluhovou krizí, a proto není velká ochota financovat příliš ambiciózní rozpočet EU, včetně kohezní politiky. ČR jako jeden z největších příjemců prostředků kohezní politiky na hlavu v současnosti patří k zastáncům adekvátně financované kohezní politiky v rámci EU,“ uvedl Daniel Braun, 1. náměstek ministra pro místní rozvoj. Hlavním zájmem ČR je také, aby v období 2014-2020 nedošlo k výraznému propadu poskytovaných prostředků kohezní politiky.
 

Jako přínosný lze hodnotit záměr koncentrovat prostředky na méně priorit. Je však potřeba pečlivě stanovit metodiku, s níž budou předem stanoveny podíly na jednotlivé fondy a tematické oblasti. „Koncentrace na méně priorit je správná. Je však nezbytné mít prostor pro nadefinování rozvojových priorit odpovídajících specifickým potřebám každého státu a regionů. Pro ČR jsou např. i nadále infrastrukturní investice, při dodržování zásad udržitelnosti, klíčovým předpokladem pro podporu růstu a posilování konkurenceschopnosti,“ řekl Daniel Braun.

Podle něj je pochopitelné, že vzhledem k makroekonomické situaci v EU může dojít k určitému zpřísnění podmínek pro čerpání těchto prostředků v podobě tzv. kondicionalit. ČR vítá větší důraz na efektivitu a podmíněnost plateb je nástrojem pro zvýšení efektivnosti vydávání prostředků kohezní politiky. Proto však musí být s touto politikou také přímo provázána a platby kohezní politiky by naopak neměly být podmíněny plněním závazků v oblastech, na které má tato politika minimální nebo žádný vliv. Mezi takové oblasti patří např. strukturální reformy realizované v členských státech, které jsou ve výlučně kompetenci těchto států.

Makroekonomické podmínky by měly být nastaveny tak, aby měly rovnoměrný dopad na všechny členské státy a neměly by zahrnovat automatickou ztrátu prostředků. „Je nutné zdůraznit také to, že předkládaný balík nařízení je návrhem Evropské komise a jako takový bude v příštích měsících předmětem dlouhých a složitých jednání mezi členskými státy v rámci Rady i s Evropským parlamentem,“ uzavřel Daniel Braun. Pro ČR je rovněž klíčovou prioritou, aby tato byla tato vyjednávání skončila nejpozději do začátku roku 2013, aby bylo možné připravit a vyjednat s Evropskou komisí budoucí programy a zahájit čerpání bez zpoždění od ledna 2014. ČR připraví svou pozici k balíku nařízení po pečlivém prostudování a současně partnerské diskusi se všemi zástupci národní, regionální i místní úrovně a všech dalších partnerů v nejbližších měsících.

Materiály EK jsou k dispozici zde. 

 

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) patří do systému ústředních orgánů státní správy České republiky v oblastech, vymezených příslušnými právními dokumenty. Objemem svých pravomocí, kompetencí a odpovědností za správu finančních prostředků hraje ve státní správě významnou roli. Ministerstvo bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 a je ústředním orgánem státní správy ve věcech: regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování, stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu, pohřebnictví. MMR také vykonává roli Národního orgánu pro koordinaci (NOK) pro čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie a také je řídícím orgánem několika operačních programů.

Kohezní politika je z hlediska rozpočtu v současném programovém období 2007-13 druhou nejvýznamnější politikou EU (35,7% z celkového rozpočtu EU). Obecným cílem kohezní politiky je podle čl. 174 Lisabonské smlouvy snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a posilování hospodářské, sociální (a územní) soudržnosti za účelem harmonického vývoje EU.