Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek ve své zprávě přednesené ve čtvrtek 3. května 2007 uvedl:

"Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na základě návrhu poslankyně Milady Halíkové byl na pořad jednání této schůze zařazen bod s názvem "Informace vlády o postupu čerpání evropských fondů". Ve svém zdůvodnění o zařazení bodu vyjádřila paní poslankyně za prvé znepokojení nad přípravou čerpání prostředků, přípravou projektu a opoždění prvních výzev v programovacích obdobích na rok 2007 až 2013. Za druhé znepokojení nad velkým počtem operačních projektů nebo programů, na základě nichž bude Česká republika prostředky čerpat. Za třetí názor o liknavosti ministerstva, nedostatky v řízení při naplňování cílů strukturálních fondů.

Jak všichni víte, já jsem zařazení tohoto bodu velmi přivítal, protože řada poslanců má zkreslené a nepřesné informace a představy o přípravě strukturálních fondů. A paní poslankyně prokázala ve svém zdůvodnění, že způsob přípravy strukturálních fondů a orientace v nich jsou pro mnohé z vás, kteří v této problematice nepracujete, zahaleny velkým tajemstvím.

Svoji odpověď budu členit do tří oblastí, a to v jakém stavu jsem přípravu na vyjednávání nových operačních programů převzal, za druhé, na co jsem se zaměřil a co se již podařilo realizovat, a za třetí, co nás čeká, jaký je harmonogram pro zahájení čerpání.

1. V jakém stavu jsem převzal přípravu na vyjednávání nových operačních programů. Příprava a vyjednávání strukturální pomoci ze strany Evropské komise není žádný nahodilý proces, ale má jasně stanovená pravidla. Pravidla jsou zakotvena v těchto, aspoň pro vás, základních nařízeních. Je to především obecné nařízení Rady Evropské komise pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti. Jednotlivé fondy a jednotlivá nařízení mají svá čísla. V nařízeních jsou definovány postupy řízení, monitorování, finanční toky atd. Evropská komise při neformálních tzv. technických jednáních již od roku 2005 opakovaně Českou republiku vyzývala, aby respektovala tyto postupy, zejména z hlediska struktury a počtu operačních programů. V roce 2005 bylo první technické jednání k Národnímu strategickému referenčnímu rámci (NSRR) , které se uskutečnilo 27. října 2005. V roce 2006 tato jednání byla čtyři a pak bylo poslední jednání na počátku roku 2007, tedy 26. ledna, po mém nástupu na ministerstvo.

Vláda v květnu roku 2006 projednala rozdělení finančních prostředků, tedy alokaci v Národním strategickém referenčním rámci. Tento referenční rámec byl následně neoficiálně odeslán do Bruselu. Evropská komise na něj v září 2006 reagovala souborem připomínek v tzv. pozičním dokumentu. Tento poziční dokument má 32 stran. Zásadní připomínky se týkaly právě nevhodné struktury překryvů mezi programy, neprovázanosti a neschopnosti vytvořit synergie. Evropská komise trvala na technických jednáních k dořešení problémů. Tato jednání byla 24. října 2006, 6. prosince 2006 a naposledy již zmíněné v lednu.

Národní strategický referenční rámec byl tedy v roce 2006 nedostatečně připraven k jednání. Tady je potřeba říci, že kdybychom tento Národní strategický referenční rámec spolu s ostatními programy předložili Evropské komisi kdykoliv dříve v roce 2006 a reagovali na poziční dokument Evropské komise, který bychom dostali zase pochopitelně dříve, mohla Česká republika čerpat neboli dát výzvy už na konci roku 2006 a čerpat od ledna 2007. Současně byly připravovány operační programy. Výsledkem nepochopení, možná nekompetentnosti či prosazování resortismu, došlo k tomu, že sociálnědemokratická vláda Jiřího Paroubka přijala, resp. vzala na vědomí svým usnesením vlády číslo 821/2006 24 operačních programů.

Tady s paní poslankyní Halíkovou souhlasím, že je zarážející, že tuto byrokratickou a málo efektivní strukturu operačních programů vláda přijala. A souhlasím i s tím, že tím, že nebyl Národní strategický referenční rámec a ostatní operační programy, že nebyly předloženy dříve v roce 2006, dá se toto nepředložení považovat za liknavost.

Tato zvolená struktura, tedy vysoký počet operačních programů, se naší republice prodraží ve dvou rovinách.

Za prvé řízení vysokého počtu programů ponese vysoké náklady na počet pracovníků jednotlivých řídících orgánů. Je to cestovné, nakupované služby atd. Nejde ale o maličkosti. Stávající struktura vyžaduje, aby se na řízení operačního programu tzv. technickou asistenci čerpalo celkem až 4 % prostředků. Při menším počtu operačních programů by se z těchto peněz ušetřilo dost a lze předpokládat, že jedno až dvě procenta. Každé procento reprezentuje zhruba 264 milionů eur, to znamená 7,4 miliardy korun. Když mluvím o tom, že bychom mohli ušetřit při menším počtu operačních programů až dvě procenta, znamená to, že bychom ušetřili pro Českou republiku, tedy pro její potřeby, cesty atd. proti administrativě až 15 milionů korun."

Celý stenografický zápis jednání 14. schůze PS PČR ze dne 3. května 2007 naleznete na: http://www.psp.cz/eknih/2006ps/stenprot/014schuz/14-6.html

Na závěr projednávaného bodu "Informace vlády o postupu čerpání evropských fondů" přijali poslanci následující usnesení:

Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR předložit poslanecké sněmovně výsledky vyjednávání o Národním strategickém referenčním rámci a o dalším postupu v čerpání fondů EU.

Termín: červen 2007.

upraveno dne: 7. 05 2007, OVV