V letech 2004-2006 provedla společnost STEM ve spolupráci se společností UTRIN sérii tří reprezentativních výzkumů povědomí široké veřejnosti o problematice evropských fondů doplněnou o sekundární analýzu komunikace o fondech EU. Zadavatelem výzkumů a analýz bylo ministerstvo pro místní rozvoj. V prosinci 2004 se šetření zúčastnilo 1681 respondentů, v říjnu 2005 1540 respondentů. Poslední z výzkumů probíhal v říjnu loňského roku a bylo dotázáno 1600 respondentů.

Výsledky opakovaně svědčily o tom, že názory veřejnosti na fondy EU a na praxi využívání prostředků z těchto fondů se formují na pozadí převážně pozitivního vztahu občanů ČR k Evropské unii. Více než polovina obyvatel Evropské unii důvěřuje, bezmála dvě třetiny by v loňském roce hlasovaly pro naše přistoupení k EU.

Informovanost české veřejnosti o fondech EU je diferencovaná. Více než polovina občanů (57 %) zná alespoň z doslechu pojem "strukturální fondy", což přestavuje v porovnání s dřívějšími lety vzestup. Dobrou orientaci v problematice fondů EU však deklaruje během celého tříletého období jen úzká skupina občanů - devět procent populace od 18 let (a jisto si je svou dobrou orientací jen jedno procento). Více než třetina občanů alespoň tuší, že na řízení záležitostí okolo fondů se podílí také regionální a místní samospráva a podnikatelské organizace. Hodnocení vlastní informovanosti občanů o dosavadní spolupráci ČR s EU a o poskytnuté finanční pomoci při rozvoji vlastního regionu a o možnostech čerpání z fondů je však, stejně jako před rokem, velmi kritické. Necelá třetina lidí si dokáže vzpomenout na nějaký konkrétní projekt, opatření či stavbu financovanou z evropských fondů. Nejčastěji jde o dopravní stavby (dálnice, silnice, mosty), dále opravy památek, ekologické stavby, projekty ve školství a ve veřejné dopravě, cestovní ruch a místní rozvoj.

Z hlediska komunikace je důležité, že pomoc EU směřovaná do ČR není pro českou veřejnost nezajímavým tématem - zájem o ně projevuje více než polovina občanů (58 %). V porovnání s předchozími lety se ovšem naznačuje jistý odliv zájmu. Zájem o informace o fondech EU projevuje většina občanů - asi polovina si myslí, že by si chtěla hodně otázek v souvislosti s možnostmi získání prostředků z fondů vyjasnit, a dvě třetiny by si se zájmem přečetly srozumitelně napsanou brožuru o fondech, pokud by se k ní dostaly. Pokud jde o jednotlivé operační programy na léta 2007-2013, největší zájem poutá OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Životní prostředí a Integrovaný OP. Nejméně zájmu přitahuje OP Věda, výzkum a inovace a OP pro Prahu (ovšem kromě samotné Prahy).

Dominantními zdroji informací o fondech EU jsou, podle výpovědí občanů, televizní vysílání a periodický tisk. Lze se tedy domnívat, že převážně jde o informace obecné a o některých zajímavých příkladech, nikoli informace podrobné nebo instruktivní. Televize je přitom považována i za nejzajímavější zdroj. Je tedy optimálním médiem pro "osvětu", tj. zprostředkování některých základních znalostí o fondech EU pro nejširší veřejnost. Zdroje, které pravděpodobně spíše obsahují zevrubnější informace - brožury, letáky, internet - oslovují asi pětinu občanů, méně než desetina získává informace z přednášek a školení. Během posledních let se posiluje pozice internetu ve struktuře informačních zdrojů (jeho využívání jako zdroje informací o fondech EU se zvýšilo ze 16 % v roce 2004 na 22 % v roce 2006).

Ti občané, kteří hledali nějaké informace o fondech EU, postrádají, obdobně jako v minulých letech, především základní informace o účelu fondů a souborné a přehledné informace a údaje o výši prostředků pro jednotlivé země a kraje. Poprvé se letos objevuje volání po informacích o podmínkách a pravidlech udělení dotací. Informace o fondech EU, které se k veřejnosti dostávají, jsou nejčastěji - více než polovinou - hodnoceny jako dobře dostupné a jako důvěryhodné a pravdivé, přibližně polovina je považuje za zajímavě zpracované a dostatečné. Méně často občané považují, stejně jako před rokem i před dvěma lety, informace o fondech EU za konkrétní a věcné, přesné a zejména jasné a srozumitelné. Zejména v těchto aspektech tedy stále existují v komunikaci rezervy. Celkové hodnocení informací ze všech hledisek se nicméně za poslední tři roky zlepšuje.

Mínění české veřejnosti o praxi poskytování a využívání prostředků z fondů EU je poměrně skeptické až kritické. Naprostá většina občanů - osm z deseti - se domnívá, že ucházet se o pomoc z fondů EU je natolik administrativně náročné, že to mnoho zájemců odradí. Téměř stejně velká část veřejnosti má za to, že naše republika není schopna vlivem různých okolností využívat mnoha možností, které fondy EU poskytují. Čtyři z deseti lidí si myslí, že otázkami okolo využívání fondů EU se u nás zabývají dobří odborníci.

Převážně kritický pohled veřejnosti je nasměrován i na ministerstva, která plní svou roli v procesu poskytování prostředků z fondů EU. Jen zhruba třetina občanů (35 %) souhlasí (a převážně "spíše", tedy s výhradami) s tím, že tato ministerstva se snaží, aby svými službami a informacemi napomohla k využití prostředků z EU. Stejný podíl souhlasí s tím, že se snaží maximálně využít možností, které spolupráce s EU nabízí, a rovněž stejná část má za to, že se snaží maximálně využít příležitosti objasnit a poskytnout informace tak, aby veřejná podpora v rámci využití evropských fondů napomohla ke konkrétním přínosům a dopadům. Nejkritičtěji je hodnocena jejich přímá komunikační aktivita. Jen asi čtvrtina populace (28 %) se kloní k názoru, že tato ministerstva se snaží dát občanům dostatek kvalitních informací o využívání možností čerpat z fondů EU. Od roku 2004 však procházejí názory občanů na úlohu ministerstev zřetelným vývojem. Zejména hodnocení komunikační aktivity se rok od roku zlepšuje. Mírně se zvyšuje i podíl občanů, kteří si myslí, že problematikou fondů se u nás zabývají dobří odborníci. Současně se však ukazuje, že se nesnižuje podíl lidí, kteří získání pomoci z fondů spojují s neúměrnou byrokratičností a kteří pochybují o tom, že ČR je schopna využít příležitostí, které fondy poskytují, spíše naopak. Nejčastěji si přitom občané spojují poskytování prostředků z fondů EU s ministerstvem průmyslu a obchodu, s ministerstvem zemědělství, dále s ministerstvem dopravy, ministerstvem financí a až na pátém místě s ministerstvem pro místní rozvoj.

Jako prioritu pro investiční prostředky z EU občané vnímají stejně jako v předešlých letech oblast nezaměstnanosti a sociálních otázek. V této souvislosti je zajímavé, že MPSV je jmenováno jako ministerstvo, které má na starosti poskytování prostředků z fondů EU, poměrně zřídka. Občané sice ostře pociťují naléhavost nezaměstnanosti a sociálních otázek a přejí si jejich řešení, ale povědomí o Evropském sociálním fondu nemají. Na druhém a třetím místě je z hlediska občanů zemědělství a rozvoj venkova spolu s dopravou a životním prostředím. Poměrně akcentovanými oblastmi jsou dále posílení konkurenceschopnosti průmyslu, vzdělání a rekvalifikace. Poněkud méně často respondenti vybírali oblasti výzkumu, vývoje a inovací, rozvoje cestovního ruchu a rozvoje energetiky. Relativně nejméně často by občané směrovali prostředky z EU přednostně do rozvoje informační společnosti. Z hlediska rozsahu a dosahu projektů veřejnost preferuje spíše větší množství drobnějších akcí zaměřených na řešení aktuálních problémů než velké a dlouhodobé projekty.
 

Údaje pro tiskovou zprávu poskytla agentura STEM.

upraveno dne: 16. 05 2007, OVV