14. 1. 2009
Samotný zákon má podle vlády posílit právní jistotu a vytvořit rámec pro projekty
označované jako PPP. Současně stanoví proceduru pro výběr koncesionáře, tedy dodavatele,
a regulační mechanismy. Jasně nastavené procesy schvalování zlepší podle ministra
pro místní rozvoj Radko Martínka průhlednost ve veřejném zadávání, a tím povedou
i k boji proti korupci.
"Přijetí zákona by mělo podpořit i zahraniční investice. Argumentem pro spolupráci
státu a soukromého sektoru je například to, že daňoví poplatníci mohou získat služby,
které by jim veřejný sektor kvůli nedostatku kapacit nemohl zajistit. V rámci partnerství
se také přesouvají rizika na soukromý sektor, tedy na subjekty, které mají obecně
lepší schopnost řízení," komentoval ministr Martínek.
Zákon rozděluje koncesní projekty a smlouvy podle předpokládané hodnoty na významné
a ostatní. Významné koncesní projekty a smlouvy, které přesahují 500 milionů korun,
by měla schvalovat vláda. Významné projekty a smlouvy nad 250 milionů korun mají
schvalovat kraje a hlavní město Praha. Významné projekty a smlouvy schvalované v
pravomoci obcí jsou odstupňovány podle počtu obyvatel obce. Koncesní projekty se
zpravidla projektují na 15 až 20 let. Vyznačují se tím, že určitou míru rizika spojenou
s provozem přenášejí na dodavatele. To je odlišuje od veřejných zakázek.
Co je cílem koncesního zákona ?
- Spolupráce veřejného a soukromého sektoru při financování a zajišťování některých
služeb a investic s tím souvisejících je praktikována obecně v Evropě a nazývá se
"Public Private Partnership" (Veřejně soukromá partnerství).
- Tato spolupráce veřejného a soukromého sektoru není komplexně řešena směrnicemi
EU, ale metodikou, která je postupně doplňována a upravována podle zkušeností jednotlivých
zemí v Evropě a směřuje do budoucna ke směrnicové úpravě v rámci EU.
- Cílem nové právní úpravy provedené koncesním zákonem je obecné nastavení právních
mantinelů pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru, to znamená stanovení podmínek
a postupu zadavatelů při uzavírání koncesních smluv v rámci této spolupráce.
Jaké jsou přínosy spolupráce veřejného a soukromého sektoru podle nového zákona?
- V rámci této spolupráce získávají daňoví poplatníci lepší služby za nižší náklady,
přičemž mohou získat rovněž služby, které by jim veřejný sektor jinak vůbec nebyl
schopen zajistit, neboť na ně nemá potřebné kapacity.
- Mezi další argumenty pro využívání této formy spolupráce patří i řešení otázky rozpočtových
omezení jednotlivých států, kde spolupráce veřejného a soukromého sektoru formou
koncesní smlouvy umožňuje potřebné financování veřejného sektoru ze soukromých zdrojů.
- Neméně důležitý je dále přínos z know-how a pracovních postupů, které se uplatňují
v soukromém sektoru pro veřejnou sféru.
- Významná je skutečnost, že při realizaci koncesní smlouvy dochází k přesunu rizik
na soukromý sektor, tj. na subjekty, které mají obecně lepší schopnost řízení a
tím dochází k omezení celkových rizik při zajišťování služby ve veřejném zájmu.
- Efektivně fungující vztahy spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem by měly
přispět zejména k efektivnější alokaci veřejných prostředků a k zajištění kvalitních
veřejných služeb pro daňové poplatníky.
Radka Burketová
tisková mluvčí
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
upraveno dne: 16. 03 2006, Martin Opatrný