Norma zavádí novinku v podobě elektronického zadávání zakázky. Plně elektronický průběh veřejného zadávání však závisí na celkové úrovni elektronizace veřejné správy. Novými prvky budou elektronické aukce a elektronické řízení pro běžné nákupy.

K základním principům navrhovaného zákona patří i zavedení možnosti zadávání pomocí tzv. společných nákupních subjektů. To může podle ministerstva pro místní rozvoj vést k úsporám u vybraných komodit, které se nakupují ve velkém množství. Užitečné může být toto ustanovení také pro menší zadavatele, zejména menší obce. Pokud se vzájemně domluví, nebudou muset zadávat zakázky samy.

Dalším principem nového zákona je omezení přístupu na trh veřejných zakázek. V určitých případech se při zadávání veřejných zakázek dává přednost dodavatelům z České republiky a z členských států EU. Výhodu mají i země, které se přidaly k mezinárodní Dohodě o veřejných zakázkách.

Navrhovaná norma považuje za veřejnou zakázku jakoukoli veřejnou zakázku bez ohledu na výši předpokládané hodnoty. Zakázky, jejichž hodnota je menší než dva miliony korun bez DPH, se označují jako veřejné zakázky malého rozsahu a mají pro jejich zadávání platit jednodušší pravidla.

Svazu podnikatelů ve stavebnictví ale na zákonu vadí, že nadále umožňuje zneužití kritérií, na jejichž základě se v tendru vybírá nejvhodnější firma. Zadavatel může nastavit kritéria tak, aby zvítězila vybraná společnost či skupina firem. Vyřešena není podle svazu ani odborná způsobilost zadavatelů.

Dosavadní zákon, který platí od loňského května, musela Česká republika přijmout kvůli vstupu do EU. Hlavním důvodem bylo ustanovení, že české firmy již nemohou být zvýhodněny před společnostmi z dalších zemí unie. Kdyby vláda přijetí zákona nestihla, nesměla by republika čerpat peníze z evropských fondů.

V současné době ale zákon již nevyhovuje nové evropské směrnici pro veřejné zakázky.

Radka Burketová
tisková mluvčí
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR