"Cílem dnes chváleného zákona, který vytváří právní podmínky pro státní podporu výstavby družstevních bytů, je zvýšit dostupnost nových družstevních bytů pro domácnosti se středními příjmy. Nový zákon je dalším významným krokem v současné bytové politice, protože bytové družstevnictví je perspektivní forma bydlení. Principy solidarity, spoluodpovědnosti, dělby práce a společné péče o majetek jsou obecné základy družstevnictví, na nichž je možné stavět i v oblasti investiční bytové výstavby," uvedl jeho předkladatel, ministr pro místní rozvoj, Radko Martínek.

Nový zákon reaguje na skutečnost, že v současnosti není v České republice k dispozici žádný právní předpis umožňující poskytovat podporu na výstavbu družstevních bytů s finanční účastí svých členů pro řešení jejich bytové potřeby. Praxe uplynulých let přitom jasně prokázala, že družstevní bydlení, které kombinuje široká uživatelská práva na straně jedné a finanční participaci nájemců na straně druhé, představuje velmi oblíbenou a perspektivní formu bydlení pro mnoho domácností. Týká se to zejména rodin se středními příjmy, které jsou schopny se na řešení své bytové potřeby finančně podílet.

"Zákon umožní poskytování podpory z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení na výstavbu družstevních bytů určených výhradně členům družstva. Stanoví také podmínky pro nakládání s družstevními nájemními byty pořízenými s podporou podle navrhovaného zákona tak, aby byla dlouhodobě, nejméně po dobu 30 let, zajištěna nájemní povaha těchto bytů," přiblížil Martínek.

Výši podpory upraví prováděcí právní předpis k novému zákonu. Nařízení vlády, které má již ministr pro místní rozvoj připraveno v úplném paragrafovaném znění, projedná vláda v nejbližších týdnech. Výše podpory je navržena v objemu 100 tisíc korun na jeden byt ve formě dotace a 700 tisíc korun na jeden byt ve formě výhodného státního úvěru - se splatností 20 let. Celkový způsob financování je upraven tak, aby tato forma nájemního bydlení byla přístupná a "přitažlivá" především pro domácnosti se středními příjmy, které mohou na pořízení svého bydlení finančně participovat, a zároveň aby nebyla "zbytečně atraktivní" pro ty domácnosti, které si mohou pořídit bydlení vlastními prostředky na volném trhu.

Ve fázi přípravy zákona uskutečnilo ministerstvo pro místní rozvoj několik jednání s Evropskou komisí, která byla zaměřena na posouzení slučitelnosti nově navrhované podpory s komunitárním právem. Evropská komise s podmínkami státní podpory v té formě, v jaké byl zákona původně navržen, nesouhlasila. Důvodem byla neslučitelnost s komunitárním právem v oblasti veřejné podpory. Podle Evropské komise se v tomto případě nejedná o podporu sociálních bytů, protože zákon neobsahuje žádné podmínky, podle kterých by byli příjemci podpory vybíráni z hlediska sociální potřebnosti. Dle Evropské komise se v případě výstavby bytů jedná o běžnou ekonomickou aktivitu, s čímž sice česká strana nesouhlasí, avšak Evropská komise trvá na tom, že z hlediska veřejné podpory se jedná o jakéhokoli investora, který "působí na bytovém trhu". V původně navrženém znění proto návrh zákona odporoval principům volné hospodářské soutěže a jednotného trhu, a to i proto, že podpora byla připravována jen pro jeden typ právnické osoby - pro bytová družstva, zatímco jiný investor (developer) o tuto podporu výstavby nových nájemních bytů žádat nemůže.

"Zákon byl proto připraven tak, aby byl slučitelný s komunitárním právem. Vychází tak z principů Nařízení Evropské komise č. 69 z roku 2001 upravující tzv. podporu "de minimis". Tento pojem znamená podporu tzv. "malého rozsahu", která je komunitárním právem tolerována, protože představuje jen malý objem a nemůže tudíž narušovat trh a volnou hospodářskou soutěž. Veřejná podpora "de minimis" nesmí pro jednoho příjemce překročit v období jakýchkoli tří let 100 tisíc EUR. V případě úvěru z veřejných zdrojů je výpočet tohoto přípustného limitu poměrně složitý a představuje rozdíl mezi zvýhodněným úvěrem a úvěrem za tzv. referenční úrokovou sazbu vyhlašovanou Evropskou centrální bankou, " vysvětlila ředitelka odboru bytové politiky ministartva, Daniela Grabmüllerová.

Současně platný limit 100 tisíc EUR, což je zhruba 3 miliony korun, umožní podle navrženého zákona, poskytnout státní podporu jednomu bytovému družstvu na zhruba 12 až 15 nových bytů.

Radka Burketová

tisková mluvčí
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

upraveno dne: 19. 08 2005, Martin Opatrný