Stávající stavební zákon je starý již 30 let a je zatížen řadou novel, které zdržují procesy schvalování. Nový stavební zákon, který Úřadu vlády předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj 12.1.2005 ve spolupráci s MV a MŽP, má zjednodušit procesy územního plánování a následných řízení o stavbách. Nový stavební zákon by tak měl ulehčit práci nejen podnikatelům, ale i soukromým osobám, které se rozhodnou stavět.

MMR se snaží o celkovou koncentraci správního řízení tak, že se vše bude řešit v jednom čase a na jednom místě. Těžiště problematiky se koncentruje na územní rozhodnutí, které řeší i společenské otázky (např. životní prostředí). Stavební povolení se tak stane už jen technickou záležitostí. U vybraných jednoduchých staveb bude možné zahájit stavbu jen na ohlášení (do této kategorie budou spadat i rodinné domky do 150m2 a tří nadzemních podlaží). "V praxi to znamená, že pokud má občan vlastní pozemek na němž chce stavět dům, požádá o územní rozhodnutí (žádost musí podložit zákonem požadovanými doklady), ve kterém bude tato stavba posouzena ze všech společenských směrů," vysvětluje Paroubek. Takovýmto stavbám bude dozorovat vedle Státního stavebního dohledu stavebního úřadu také autorizovaný stavební inspektor (pověřený stavebním úřadem), který bude dohlížet, zda stavba probíhá v souladu s vydaným územním rozhodnutím. Dosud platný stavební zákon autorizovaného inspektora neobsahoval.

"Zákon v té podobě jak ho předkládáme, povede ke snížení administrativní zátěže investorů a upevnění jejich právních jistot. Pro určitá území bude zpracován regulační plán, který nahradí územní rozhodnutí na celé ploše řešeného území. Podnikatel tedy již nebude muset žádat územní rozhodnutí, jako tomu bylo dosud, zažádá jen o povolení stavby," vysvětluje ministr.

NSZ by měl dále regulovat součinnost s orgány, které hájí jednotlivé veřejné zájmy, a jejichž závaznými stanovisky jsou stavební úřady vázány. "Oproti stávající situaci se tím zvýší význam územního řízení. Důsledkem toho vzroste množství staveb, které nebudou vyžadovat stavební povolení, ale jen ohlášení," dodává Paroubek.

Nový stavební řád přispěje především k zjednodušení a zrychlení povolování staveb. Odstraní ze schvalovacích řízení staveb nadbytečné administrativní úkony, sníží jejich formálnost a povede k lepší kontrole nad prováděním staveb.

"Znatelně se zlevní a zrychlí zpracování dokumentace, zkrátí doba pořizování územních a regulačních plánů i zásad územního rozvoje. Významně se rovněž zlevní územní plánování zejména malých obcí. Zlepšit by se měl rovněž přístup k posuzování negativních vlivů na životní prostředí," dodává ministr.

NSZ už neobsahuje právní institut vyvlastnění, který bude upraven samostatným zákonem - "ZÁKON O NUCENÉM PŘECHODU VLASTNICKÝCH PRÁV K POZEMKŮM A STAVBÁM". Podle návrhu, který předkládá MMR, by tedy vyvlastnění nebylo součástí stavebního zákona, jako je tomu nyní. MMR chce, aby vyvlastňování prováděly obce a následně soudy. Ministerstvo spravedlnosti však až nyní odmítá tuto podobu zákona podpořit. "V pátek jsem ministru spravedlnosti panu Pavlu Němcovi zaslal dopis v němž jsem ho vyzval ke spolupodpisu návrhu zákona o vyvlastňování a navrhnul jsem i postup, jak vypořádat dodatečné námitky, které ministerstvo k tomuto zákonu mělo. Namísto jednání s MMR jsem se však až z tisku musel dozvědět, že se ministr Němec obrátil v pátek dopisem přímo na premiéra Stanislava Grosse, ve kterém píše, že nesouhlasí s návrhem zákona, který jsme předložili. Ministr Němec však dosud na MMR krom 4 drobných upozornění neposlal žádné závažné námitky, které by schválení tohoto zákona bránily," dodává ministr Paroubek.

Mluvčí Ministerstva spravedlnosti Petr Dimun v tisku navíc uvedl, že si ministerstvo spravedlnosti údajně přeje, aby vyvlastňování prováděly soudy. Proti tomuto Ministerstvo pro místní rozvoj nikdy nic nenamítalo a nenamítá, ale v tom případě by muselo být předkladatelem toho zákona Ministerstvo spravedlnosti, čemuž se paradoxně v pátečním dopisu Stanislavu Grossovi osobně ministr Němec brání.

"Nejsme proti tomu, aby o vyvlastňování rozhodovaly soudy, chtěl bych však jen upozornit na fakt, že stavební úřady vydávají ročně 500 000 rozhodnutí a jen 1 až 2 případy z tohoto množství se týkají vyvlastňování," dodává ministr.

Podle návrhu zákona se vyvlastňují jen veřejně prospěšné stavby, které jsou takto označené ve schváleném územním plánu. "Územní plán se schvaluje 2 roky. Po celou tuto dobu se mohou občané s obcí dohadovat o tom, kde která veřejně prospěšná stavba vyroste. Je proto nutné, aby se lidé, předtím než si koupí pozemek pro stavbu domu, informovali u vedení města, zda by dle územního plánu neměla na tomto pozemku vyrůst v budoucnu veřejně prospěšná stavba," upozorňuje ministr Paroubek s tím, že v každém případě bude zvažováno, zda je veřejným zájmem zájem vlastníka či společnosti.

Veronika Skořepová, tisková mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj

upraveno dne: 24. 01 2005, Jana Soukalova<\