7. 1. 2009
Přiznávám, že jsem očekával, že se v dohledné době po mém jmenování opětovně otevře problematika finanční politiky města v oblasti dluhové služby a ošetření rizik s ní spojenými. Především proto, že její opětovné otevírání a napadání v rámci mého působení v radě hl.m. Prahy nebylo úspěšné.
Je samozřejmě příjemné především pro opoziční stranu opětovně vstoupit do médií, která sice postupně o danou problematiku ztrácela zájem, ale jako mávnutím kouzelného proutku ho získala po mém jmenování ministrem.
Úvodem musím konstatovat, že jsem již rezignoval na neustále omílané teze o Paroubkovi jako největším zadlužovateli města. Moje argumenty, že rozhodnutí o zadlužení je vždy v souladu s příslušnou legislativou rozhodnutím kolektivním, tj. musí ho odsouhlasit nadpoloviční počet členů městského zastupitelstva, nikoho nezajímaly. Aby mohlo vůbec k nějakému zadlužování dojít, musí existovat poptávka po cizích zdrojích, tj. musí je někdo chtít utratit. Ačkoliv jsem byl na základě rozhodnutí městského zastupitelstva a v souladu s kompetencemi finančního náměstka vždy jen tím, kdo měl za úkol finanční prostředky města sehnat, a ne tím, kdo je skutečně utratí, leží tíha městského dluhu kupodivu jen na mých ramenech. Bral jsem to však vždy jako součást mé pracovní náplně a spoléhal se na kolegy v městské radě, že jsou si vědomi toho, že bez mé snahy a úspěchu při získání finanční prostředky pro město by nemohli v rámci svých rozpočtových kapitol realizovat žádnou zásadní investici, díky které následně získávají politické body a mediálně se zviditelňují při různých stříhání pásek.
Obdobná situace existovala i v oblasti tzv. ošetření kurzových a úrokových rizik, které - velmi zjednodušeně řečeno - má přinést městu určitou jistotu, jak velké objemy finančních prostředků a za jakých podmínek (pokud možno stabilních) bude vracet svým věřitelům.
I tato problematika podléhá kolektivnímu souhlasu a já jsem své rozhodování o způsobech ošetření rizik vždy podřídil této kolektivní vůli.
Pokud bych měl reagovat na ona konkrétní obvinění (ovšem od zcela nekonkrétních osob) prezentovaná v současné době médii, doporučil bych, aby se kritici aspoň minimálně seznámili s celou problematikou, aby porozuměli její odborné stránce a aby si uvědomili, že především čas je tou rozhodující veličinou. Je nutné si uvědomit, že finanční trhy citlivě reagují na mnoho podnětů ,město realizovalo kritizované transakce v určitém čase a tudíž za podmínek, které jsou neporovnatelné a jejichž budoucí změnu odborníci, se kterými byly vždy jednotlivé transakce samozřejmě konzultovány, nepředpokládali.
Zdůrazňuji, že HMP provádělo zajištění vždy tak, aby byly stoprocentně kryta měnová rizika.
Co se tyče úrokových rizik, je matematicky bezrizikový pouze takový stav, kdyby HMP bylo plátcem pouze pohyblivých úroků. To by se však rovnalo spekulaci na pokles úroků, a proto HMP konvertovalo u části závazků fixní úroky v EUR do fixních úroků CZK a to tak, že výsledný aktuální profil je 57 % fix úrok a 43 % float úrok.
Aktivní zajišťovací politikou, kdy město využilo nástroje jako je např. omezení úrokových plateb v rámci min. a max. limitů a postupným využitím poklesu úroků, dosáhlo HMP velmi nízkých průměrných úrokových nákladů - 4,09 %.
U zmíněných tří emisí obligací a jejich zajištění ( EUR 170 mil., EUR 200 mil. a 3 mld. CZK) je průměrný úrok ze zajištění 5,25 % , což je o 1,55 % nižší než kdyby HMP fixovalo úroky okamžitě k datu vydání půjček.Tím bylo dosaženo úspory cca 240 mil. ročně.
Např. úrok ze zajištění obligací 200mil. EUR činí v průměru 5,6 % proti úroku při okamžité konverzi 8,63 % a celková úspora nákladů k dnešnímu datu tedy přesahuje 1 mld.CZK.
K tržnímu ocenění zajištění tří předmětných emisí lze obecně konstatovat, že záporná hodnota pramení pouze z faktu, že aktuální úroky CZK poklesly ještě pod hodnoty úroků fixovaných zajištěním např.:
- zajištění obligací 3 mld. CZK - úrok byl fixován na 6,73 %, přičemž současná ekvivalentní sazba je 4,56 %. Při zbytkové splatnosti ( tzv. duraci cca 6 let ) došlo tedy zákonitě k poklesu aktuální tržní hodnoty zajištění o cca 13 % , tj. cca 400 mil.CZK. Je patrné, že pro HMP se nejedná o okamžitou či budoucí ztrátu pouze ekonomické vyjádření rozdílů aktuálních a minulých úroků a HMP o tomto ocenění účtuje pouze ve své bilanci.
U zajištění obligací 200 mil.EUR lze dokumentovat dobré fungování zajišťovacího instrumentu. Díky poklesu kurzu EUR vůči CZK a poklesu sazeb CZK má zajišťovací derivát celkovou tržní hodnotu k 30.6.2004 zápornou téměř - 850 mil. CZK, a však zajištěné obligace naopak vykazují přecenění pozitivní ve výši cca 750 mil., dochází tedy k eliminaci pohybu tržních faktorů závazků příslušným zajišťovacím derivátem (zbylý rozdíl pramení opět pouze z nižších aktuálních CZK úroků proti placeným úrokům z derivátního zajištění ( 5,6 % proti 4,4 % ).
Zajištění obligace 170 mil. EUR bylo provedeno na základě makroekonomických analýz a prognózy korunové úrokové křivky. Zajišťovací derivát má současně pozitivní tržní cenu a je možné ho převést případně na fixní či plovoucí úrok za mírně lepších než tržních podmínek.
Celkově byla hodnota zajišťovacích derivátů k 30.6.2004 záporná - 1,250 mld. CZK, avšak přecenění zajišťovaných půjček bylo pozitivní ve výši 903 mil. tj. rozdíl činí cca 350 mil.CZK ( důvodem opět fixování úroků výše než aktuální stav). A nezanedbatelným důvodem je i fakt, že eliminace rizik není levnou záležitostí a město musí za získanou jistotu a předvídatelnost v oblasti nákladů dluhové služby samozřejmě platit nemalé částky , které jsou zapracovány do těchto vyšších úrokových sazeb.
Poznámka na závěr:
HMP podobně jako např. výrobní podnik využívá derivátů k zajištění ( 100% ) zejména měnového rizika a rozložení úrokových rizik např. dosažením rovnováhy mezi fixními a pohyblivými úroky. Fixací části úroků si HMP zajišťuje předvídatelné rozpočtové výdaje. Nelze zabránit následnému vývoji aktuálních úroků směrem dolů či nahoru. HMP však není banka a s deriváty neobchoduje, a proto u zajišťovacích derivátů ztráta z přecenění není rovna hospodářské ztrátě, jak se veřejnosti snaží vnutit někteří za vydatné podpory médií, neboť HMP tzv. neuzavírá svoji zajišťovací pozici, ale drží ji do splatnosti zajištěného pasiva, kdy tržní hodnota bude nulová.
Jiří Paroubek
ministr pro místní rozvoj