1. Hlavní směry bytové politiky v nadcházejícím období

Souběžně s prací na textu programového prohlášení vlády byl připravován i tzv. realizační program, který byl den po schválení prohlášení Poslaneckou sněmovnou hotov a připraven k realizaci.

Ministerstvo pro místní rozvoj bude hledat řešení všech závažných problémů bytové politiky. Bude spolupracovat se všemi představiteli zájmových sdružení a svazů. Proto bude rozhodnutím ministra zřízena Bytová tripartita jako konzultační a poradenský sbor pro bytovou politiku. První schůzka bude svolána v průběhu září a kromě jejího formálního ustavení ji bude předložen zmíněný realizační program. V tripartitě zasednou jednak zástupci exekutivy MMR, MF, SFRB, představitelé svazů a sdružení reprezentující poskytovatele bydlení - obce, družstva, vlastníci domů a do třetice zástupci těch, kteří služby užívají - organizace nájemníků, občanů poptávajících bydlení apod. U MMR dostávají přednost tzv. legislativní opatření, tedy návrhy, jejichž realizace je podmíněna přijetím nového či změnou stávajícího zákona.

Půjde o tři dominantní legislativní záležitosti:

Zákon o podpoře výstavby družstevních bytů z prostředků SFRB. Zákon bude v dohledné době projednán Legislativní radou vlády a poté předán po projednání ve vládě Parlamentu. Nové družstevní byty by tak mohly být stavěny od poloviny příštího roku, možná i dříve. Občanům by měl stačit vklad v hotovosti ve výši 200.000 Kč na rozumné bydlení, stát by mu poskytl 100 tis. nenávratné a 700.000 Kč návratné pomoci (úvěru).

Nový zákon o vlastnictví bytů je ve fázi dokončení věcného záměru a měl by završit období neustálých změn - institut vlastnictví bytů se u nás vyvíjí od roku 1992 resp. 1994. Zákon má zlepšit vztahy mezi vlastníky při správě a údržbě společných částí domu i při výstavbě nových bytů.

Zákon o nájemném: MMR musí navrhnout formu úpravy nájemného tak, aby obě strany nájemního vztahu - pronajímatel i nájemník nesetrvali nadále v nejistotě mimo pozitivně právní úpravu. Zvolení alternativy bude předcházet šetření o výši nájemného, průzkum změn na trhu (mnoho, možná desetitisíce nájemních domů bylo zprivatizováno). MMR chce předložit řešení politikům v průběhu tří měsíců, pak by následoval legislativní proces.

Z nelegislativních úkolů dominuje "Koncepce bytové politiky do roku 2010" s výhledem na další období. Ta by měla být dokončena a projednána vládou do konce tohoto roku. Řešení v jednotlivých segmentech nelze činit neprovázaně, nekoncepčně či nahodile.

Ministr Jiří Paroubek k tomu poznamenává:

"Naší základní premisou je zkušenost, že bytová politika a v jejím rámci činěné intervence státu do oblasti trhu s byty jsou nepostradatelné k dosažení uspokojivé situace úrovně bydlení pro všechny skupiny obyvatel. Jednotlivé zásahy musí být voleny s rozvahou a musí být odůvodněny jak z hlediska potřeby tržně konformních nástrojů, tak z pohledů sociální únosnosti."

Program obsahuje cca 17 okruhů problémů k řešení: Namátkou jde o úlohu obce, vznik segmentu sociálního bydlení pro občany na okraji společnosti, revize všech nástrojů podpor poskytovaných ministerstvem či Státním fondem rozvoje bydlení, revize podmínek pro rekonstrukce a modernizaci, odstranění zanedbanosti panelových domů, akcent na energetické vlastnictví domů a životní prostředí uvnitř bytů ( indoor).

Ministerstvo též věnuje pozornost prosazení nových nástrojů ze zdrojů Evropské unie v rozpočtovém období 2007-2013.

Další prioritou MMR jsou mladé rodiny: MMR chce využít nástroj, který by umožnil všem mladým lidem, kteří jsou schopni investovat do své budoucnosti, pořídit si bydlení. MMR navrhne poskytování velmi nízkoúročených úvěrů až do výše 300 tis. Kč, které by sloužily jako "doplňkový" kapitál buď k výstavbě nebo koupi bytu, popř. i převodu členských práv pro byt družstevní.

Prioritou je i oživení družstevní bytové výstavby, která má v ČR dlouhou tradici a která vždy sloužila jako cesta k získání bydlení těch rodin, které se mohou částečně na svém bydlení finančně podílet..

Další priorita se týká správy bytových domů. Stávající právní úprava vlastnictví bytů je mnohdy brzdou rozvoje této formy bydlení. Výrazný transformační charakter dnešního zákona o vlastnictví bytů vytvořil výrazně nekonzistentní, obsahově a systematicky již nevyhovující právní rámec, který postrádá propracování práv a povinností společenství i jednotlivých vlastníků jednotek. Věcný záměr nové právní úpravy, který MMR předloží ještě letos, bude na tuto nežádoucí situaci reagovat.

V souvislosti s vlastnickou formou bydlení lze doplnit, že ji, stejně jako formu nájemní a družstevní, považuje MMR za významný segment trhu s byty. Pro zvýšení dostupnosti této formy bydlení chce MMR prosadit efektivní a dlouhodobě fungující podporu ve formě úrokové dotace, která umožní bankám více půjčovat na pořízení bydlení těm domácnostem, které jsou schopny investovat a dlouhodobě splácet úvěr na svůj byt nebo rodinný domek. Návrh příslušné právní úpravy je již připraven a na podzim bude předložen vládě.

Problematiku nájemného nevnímá MMR jako prioritu číslo jedna, ale jako nutné vyřešení "starého dluhu" z první poloviny 90. let, kdy se tato otázka měla a také mohla systémově vyřešit.

Na základě analýzy bytové politiky zemí Evropské unie lze dojít k závěru, že problémy v oblasti bydlení nemají, až na naprosté výjimky, rychlá, jednoduchá a jednoznačná řešení. To současně znamená, že je nutné se "smířit s faktem", že neexistuje "jediná objektivně správná" bytová politika. MMR bude každopádně prosazovat bytovou politiku, která nebude ignorovat působení tržních mechanismů, která však bude jednoznačně akcentovat sociální aspekty bydlení, a na základě toho se bude MMR věnovat programům:

• koncepce a podpora bydlení pro mladé rodiny a mladé lidi do 36 let
• podpora bydlení v regionech a rozšíření investičních pobídek pro vstup soukromých investorů do bytové výstavby
• oživení výstavby družstevních bytů - nezisková bytová družstva
• postupné narovnávání cen nájemného (deregulace nájemného)
• výstavba vlastnických i nájemních bytů prostřednictvím nebytových společností

2. Problematika regionálního rozvoje se zaměřením na pomoc strukturálně postiženým regionům

A. Společný regionální operační program (SROP)

Regionální dimenzi strukturální politiky EU v ČR svým charakterem zajišťuje Společný regionální operační program - regionální, decentralizovaný a sektorově průřezový program se soustřeďuje na 4 priority:

• Priorita 1 Regionální podpora podnikání
• Priorita 2 Regionální rozvoj infrastruktury
• Priorita 3 Rozvoj lidských zdrojů v regionech
• Priorita 4 Rozvoj cestovního ruchu

SROP je z hlediska přidělených prostředků programem finančně největším a v průběhu programovacího období 2004-2006 by měl absorbovat zhruba 31 % prostředků určených pro operační programy v České republice. Rozdělení prostředků mezi jednotlivé priority SROP je následující:

Regionální podpora podnikání	45,138 mil. €
Regionální rozvoj infrastruktury	196,999 mil. €
Rozvoj lidských zdrojů v region.	92,303 mil. €
Rozvoj cestovního ruchu	108,086 mil. €
Technická pomoc	11,807 mil. €
Celkový objem	454,333 mil. €

V případě programu SROP je nejvíce ze všech operačních programů respektován princip subsidiarity, tj. svěřování výkonu rozhodování na nižší administrativní úrovně. Z toho důvodu je implementační struktura SROP decentralizována. Struktura subjektů implementace a procesní postupy jsou proto složitější než u ostatních operačních programů. Řízení programu je zajišťováno ve dvou základních úrovních, kterými jsou řídící orgán a regionální rady. Řídícím orgánem SROP je za tímto účelem vytvořený odbor na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Řídící orgán nese celkovou odpovědnost za realizaci programu a za komunikaci ve vztahu k řídícímu orgánu CSF, k Evropské komisi a k platebnímu orgánu, a celou řadu dalších funkcí. Regionální rady pak budou vykonávat jen některé řídící funkce, které se budou týkat výběru projektů a realizace SROP v rámci jednotlivých regionů NUTS 2. K operativnímu výkonu jejich činností byly zřízeny právě Sekretariáty regionálních rad.

Stav realizace programu

Do 30. července bylo přijato celkem 456 projektů v první výzvě (383 individuálních projektů a 73 grantových schémat). V současné době probíhá registrace a hodnocení projektů na národní a krajské úrovni. U dvou opatření výzva nadále běží a termín přijetí projektů je vyhlášen nejpozději na 29. 10. Po 1. říjnu 2004 bude vyhlášeno 2. kolo výzvy. U některých opatření již nyní objem požadovaných prostředků přesahuje výši disponibilních zdrojů.

Požadavky na kofinancování

Z prvních výstupů lze konstatovat (jedná se zatím o odhady), že 383 individuálních projektů předložených v 1. kole výzvy žádá o podporu v souhrnné výši zhruba 8 mld. Kč, z čehož je 6 mld. Kč požadavek na financování ze strukturálních fondů EU a 2 mld. Kč požadavek na financování z národních veřejných zdrojů (státní rozpočet, kraje a obce).

B. Jednotný programový dokument pro Prahu Cíl 2 (JPD)

JPD je jediný operační program v rámci Cíle 2 strukturálních fondů v ČR. Program je zaměřen na rozvoj vybraných - vesměs v určitých aspektech problémových - částí Prahy. JPD podporuje níže uvedené oblasti (částky představují výši vyjednané podpory z EU na celé období pro všechny regiony):

Revitalizace a rozvoj městského prostředí	53,620 mil. €
Vytváření podmínek budoucí prosperity vybraného území	15,897 mil. €
Technická pomoc	1,779 mil. €
Celkový objem	71,296 mil. €

Stav realizace programu

V červnu předal Řídící orgán JPD sekretariátu regionální rady veškeré podklady potřebné pro vyhlášení výzvy k předkládání projektů. Výzvu dle sdělení sekretariátu vyhlásí regionální rada na svém zasedání v září 2004. V současné době probíhá informační kampaň před 1. výzvou.

C. Vazba aktivit MMR jako řídícího orgánu SROP a JPD Cíl 2 Praha na programové prohlášení vlády ČR ze srpna 2004

MMR je zodpovědné za přípravu SROP a JPD Cíl 2 a realizaci jednoho z operačních programů financovaných z prostředků strukturálních fondů EU na období 2004 - 2006 Společného regionálního operačního programu.

Program SROP přispívá rozvoji ČR svými aktivitami zejména v oblastech:

• podpora investic v podnikání,
• infrastruktura (dopravní a telekomunikační),
• školství, vzdělávání (vč. celoživotního) a sociální integrace,
• infrastruktura a služby cestovního ruchu,

a průřezově:

• podpora zaměstnanosti tvorbou nových pracovních míst,
• prosazováním rovných příležitostí,
• zlepšování podmínek života v regionech a na venkově,
• podpora informační společnosti.

Hlavním cílem JPD pro Cíl 2 Praha je odstranění nejvážnějších slabých stránek a rozvojových bariér regionu na vybraném území podpory, především zkvalitněním městského prostředí a rozvinutím potenciálu města tak, aby Praha byla schopna plnit očekávané role dynamického hlavního města členské země Evropské unie.

Program JPD pro Cíl 2 Praha je zaměřen na dvě strategické priority:

1. Revitalizaci a rozvoj městského prostředí

• její podstatou je vytvoření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj města a zkvalitnění jeho prostředí, včetně revitalizace nevyužívaných areálů a ploch, především průmyslových.

Opatření v rámci priority se soustředí na dopravní systémy podporující přeměnu městského prostředí, regeneraci poškozených a nevhodně využívaných ploch a na veřejnou infrastrukturu zlepšující kvalitu života zejména na sídlištích.

2. Vytváření podmínek budoucí prosperity vybraného území

• základním faktorem růstu konkurenceschopnosti je zlepšování profilu Prahy jako dobrého ekonomického partnera a to nejen v regionálním, ale i mezinárodním měřítku.

Citace programového prohlášení a návazné činnosti MMR při realizaci SROP a JPD Cíl 2:

Regionální rozvoj a územní plánování

Cílem vlády je harmonický rozvoj jednotlivých regionů státu. Vláda bude systematicky sledovat a vyhodnocovat dosavadní ekonomický, sociální a společenský rozvoj jednotlivých regionů a aktualizovat vymezení regionů hospodářsky slabých a strukturálně postižených. Pro řešení problémů těchto regionů bude využívat prostředků Evropské unie i Národního programu regionálního rozvoje.

Vláda vytvoří podmínky pro plné využití prostředků Evropské unie umožňujících řešení problémů hospodářsky a strukturálně postižených regionů.

MMR vytváří podmínky pro využívání prostředků EU tím, že byl připraven a projednán s partnery (EK, kraje, ostatní rezorty, ostatní subjekty) programový dokument a programový dodatek SROP, byl vytvořen operační manuál spolu s dalšími příručkami pro žadatele, administraci a kontrolu. Pro zajištění administrativních kapacit průběžně projednáváme dokumenty s pracovníky jak v centru, tak i v regionech a prostřednictvím seminářů je připravujeme na postupy související s administrací předkládaných projektů. Totéž platí pro JPD Cíl 2.

MMR zvláště bude podporovat projekty, které přinášejí zvýšení zaměstnanosti a zvyšování kvalifikace pracovní síly.

Jedním ze specifických cílů programu SROP je vytváření nových pracovních míst a tím přispívat ke zvyšování zaměstnanosti a ke snižování nezaměsnanosti. V kvantifikovaném vyjádření má SROP přispět k vytvoření více než 5 000 nových pracovních míst. Ke zvyšování kvalifikace mohou přímo přispívat projekty v prioritě 3, ale také v ostatních prioritách prostřednictvím zavádění moderních technologií, zejména informačních.

Pro tyto programy zajistí ve spolupráci s kraji a obcemi nutné prostředky na finanční spoluúčast se zvláštním zřetelem na severozápadní Čechy, severní a jižní Moravu

MMR jako řídící orgán SROP stanovil dle jednotlivých opatření a typů předkladatelů pravidla pro finanční spoluúčast tak, aby byla dodržena pravidla strukturálních fondů a zároveň, aby spoluúčast předkladatele byla přiměřená, resp. minimální. Pro nestátní neziskové organizace v oblasti sociální integrace jsou možné 100% granty z veřejných zdrojů. Zároveň ŘO SROP jasně vyjádřil, že podíly spolufinancování představují pro jednotlivé veřejné subjekty (stát, kraj, příp. obce) jednoznačný závazek ve vztahu k předkladatelům. Na základě stavených ukazatelů a jejich vah byly stanoveny regionální alokace (rozdělení prostředků mezi jednotlivé regiony) tak, že jsou preferovány problémové regiony.

Cílem Národního programu regionálního rozvoje bude:

• působit na snižování míry nezaměstnanosti,
• podporovat restrukturalizaci průmyslu i nové investice,
• diferencovaně podporovat rozvoj malého a střední podnikání,
• podporovat vybudování nutné infrastruktury zejména v oblastech, ve kterých není možné použít finanční prostředky Evropské unie.

Vláda poskytne pomoc zejména strategickým a páteřním projektům pro rozvoj regionů. Vláda bude vyrovnávat nepříznivé rozdíly ve vývoji v hospodářsky a strukturálně postižených regionech a bude podporovat meziregionální a přeshraniční spolupráci.

Vláda bude podporovat rozvoj a regeneraci měst a spolupráci měst a venkova.

Vláda zvětší objem veřejných investic zejména do dopravní infrastruktury; k tomu připraví návrh zákona o veřejně soukromých partnerstvích (PPP).

Rozdělení prostředků z fondů EU na regionální rozvoj, vláda určí novým programovým dokumentem "Strategie regionálního rozvoje České republiky", jehož cílem je razantní zvýšení regionální konkurenceschopnosti, podpory znalostní ekonomiky a ekonomiky služeb.

Vláda připraví nový stavební zákon s cílem zpřehlednit, zjednodušit a zkrátit stavební řízení, územní plánování a územní rozvoj.

Cestovní ruch

Vláda vytvoří jednotný systém cestovního ruchu, podporovaný prezentací České republiky v zahraničí a novými studijními obory, a zároveň zdokonalí kontrolu nad poskytováním služeb cestovního ruchu a navrhne zdokonalit právní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.

Vláda předloží návrh novely zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, jejímž cílem je zajištění ochrany klientů před nezodpovědným chováním některých cestovních kanceláří, porušujících pravidla podnikatelské etiky.

Vláda bude podporovat rozvoj cestovního ruchu i zjednodušením cestovních formalit pro zahraniční návštěvníky.

3. Zlepšení podmínek pro rozvoj cestovního ruchu

MMR využije svou příspěvkovou organizací Česká centrála cestovního ruchu - Czech Tourism k vytvoření systému spolupráce a koordinace na informační úrovni mezi jednotlivými turistickými regiony, kraji, podnikatelskými a zaměstnavatelskými svazy tak, aby byl vytvořen ucelený systém společných produktů cestovního ruchu, včetně jejich společné propagace v zahraničí.

K tomu bude využit a dopracován Státní program podpory cestovního ruchu a v neposlední řadě bude rovněž využito prostředků Evropského regionálního rozvojového fondu prostřednictvím Společného regionálního operačního programu (SROP).

Pro zvýšení úrovně poskytovaných služeb cestovního ruchu a tím i konkurenceschopnosti českého cestovního ruchu na mezinárodním trhu bude MMR podporovat ve spolupráci s MPSV za přispění prostředků Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů financovaných z Evropského sociálního fondu, zvyšovat kvalifikaci pracovníků a podnikatelů vzděláváním v oblasti komunikačních technologií, inovací a Evropské legislativy v oblasti cestovního ruchu.

MMR bude dále prohlubovat spolupráci s MPO (problematika živnostenského podnikání) a jejími dozorovými organizacemi (Česká obchodní inspekce) v rámci společného postupu při vytváření spotřebitelské legislativy a její aplikace v praxi pro ochranu spotřebitele v cestovním ruchu.

MMR bude prosazovat urychlené schválení novely zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, která reaguje:

1. na nápravu některých nedostatků, které se objevily v aplikaci stávajícího znění (např. definice zájezdu, rozsah podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur)
2. na nutnost zvýšení odpovědnosti MMR za podnikání v oblasti činnosti cestovních kanceláří a původců v cestovním ruchu
3. nezbytnost zvýšení účinnosti kontroly a postihů za neetické jednání podnikatelů - cestovních kanceláří vůči spotřebitelské veřejnosti

d) na nové podmínky spojené s plnoprávným členstvím ČR v EU. Jedná se zejména o dopracování aspektů spojených volným pohybem a poskytování služeb v rámci jednotného trhu EU, včetně specifických požadavků na poskytování služeb odborných průvodců v místech, která jsou pro ČR jedinečná z pohledu kulturního a historického dědictví.

V součinnosti s MZV bude MMR prosazovat zjednodušení cestovních formalit pro zahraniční návštěvníky, včetně urychlení a zjednodušení vydávání víz (např. Rusko).