K provádění dražební činnosti je třeba příslušné živnostenské oprávnění (zápis do živnostenského rejstříku). K jeho získání musí dražebník předložit mj. i Základní pravidla postupu dražebníka při výkonu dražební činnosti a činností souvisejících. V žádném případě se nejedná o opsání zákona o veřejných dražbách, jak se v mnohých případech v žádostech o stanovisko setkáváme. V Základních pravidlech by měl dražebník prokázat, jakým způsobem bude připravovat a provádět dražbu, a to v návaznosti na dodržování platných právních předpisů (např. zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní řád), dále z hlediska bezpečnosti při dražbě, ochrany zájmů všech zúčastněných stran apod. Zároveň musí dražebník uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s dražební činností. Z uvedeného vyplývá, že v případě dražební činnosti se jedná o činnost „podnikatelskou“, kdy dražebník není při výkonu své činnosti orgánem veřejné moci (nejedná se o výkon veřejné moci), tudíž za porušení povinností nenese odpovědnost za škodu v žádném případě stát.

Novelou zákona o veřejných dražbách došlo mj. k úpravě podmínek pro provádění dražeb nedobrovolných. Byla stanovena minimální výše pojistného plnění na 35 mil. Kč, navíc dražebník musí mít účetní závěrku ověřenou auditorem a jedná-li se o právnickou osobu, musí její základní kapitál být ve výši alespoň 5 mil. Kč a musí být v plné výši splacen.

Výjimku z těchto požadavků mají územní samosprávné celky a orgány státní správy. Rozhodnou- li se zpeněžit vlastní majetek formou veřejné dražby (tj. připravit a provést dražbu vlastními silami), nevztahují se na ně výše uvedené podmínky. Jediným požadavkem je tzv. registrace, tzn. zaslání základních identifikačních údajů na Ministerstvo pro místní rozvoj, které poté zařídí zápis do seznamu dražebníků uvedeného na Centrální adrese.

Kromě povinností však zákon dražebníkům umožňuje provádět některé specifické činnosti v případě přípravy nedobrovolných dražeb, kdy je velmi pravděpodobné, že spolupráce vlastníka předmětu dražby (který velmi často bývá zároveň i dlužníkem a zástavcem) bude minimální. Jedná se zejména o oprávnění nahlížet do spisů a dalších dokladů orgánů státní správy a územní samosprávy a do spisů soudu nebo rozhodce týkajících se předmětu dražby, a to ve stejném rozsahu jako vlastník (§ 37 odst. 1 zákona). Dražebník se však musí prokázat platnou smlouvou o provedení dražby. Zároveň je třeba uvést, že je nutné zachovávat mlčenlivost o zjištěných skutečnostech. V praxi se bude jednat např. o nahlížení do projektové dokumentace, neboť tato může být jediným zdrojem pro zpracování znaleckého posudku. V této souvislosti je třeba doporučit užší spolupráci se zpracovatelem znaleckého posudku, neboť ten má jen minimální možnosti obstarat si potřebné podklady (projektovou dokumentaci) a další listiny související s předmětem dražby. I když toto oprávnění dražebníka je v zákoně již od jeho vzniku, tj. od roku 2000, z provedených kontrol vyplývá, že dražebníci ho využívají jen málo. Je však nejen v zájmu účastníků dražby (a tudíž i potenciálních vydražitelů), aby získali maximální množství informací o předmětu dražby, ale zejména samotného dražebníka, aby v zájmu maximální účasti na dražbě tyto informace (zejména má-li možnost) získal.

Další informace k této problematice také naleznete v sekci Právo a legislativa - Další právní informace - Problémové okruhy při aplikaci ZVD