Evropská unie provádí kohezní politiku v rámci sedmiletých cyklů, takzvaných programových období. Cíle kohezní politiky Evropské unie se v čase mění a reagují na potřeby stávajících a přistupujících členů a celkového prostředí EU. V současném programovém období 2007-2013 má kohezní politika tři cíle: Konvergence, Konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Na tyto cíle je vyčleněno ve strukturálních fondech a Fondu soudržnosti pro celou Evropskou unii na sedm let téměř 350 miliard €, z toho pro Českou republiku 26,7 miliardy €.
Finanční prostředky kohezní politiky jsou čerpány prostřednictvím tří fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), který podporuje investiční projekty, jako je například podpora začínajícím podnikatelům, investice do infrastruktury a spolupráce v příhraničních regionech, Evropského sociálního fondu (ESF), podporujícího neinvestiční projekty, například programy pro znevýhodněné skupiny obyvatel, rozvoj vzdělávacích programů, rekvalifikace nezaměstnaných apod. a Fondu soudržnosti financující klíčové infrastrukturní projekty v oblasti dopravy a životního prostředí.
Již na Kohezním fóru v září 2007 byla zahájena, a v současné době probíhá na národní i evropské úrovni, diskuse o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013. Evropská komise zveřejnila v Páté kohezní zprávě své první návrhy na podobu, strukturu a principy budoucí kohezní politiky po roce 2013. Další konkrétnější návrhy zveřejní komise na podzim 2011, kdy budou předloženy návrhy nových nařízení, které budou projednávány v rámci pracovní skupiny Rady. Zároveň bude od července zahájena debata o příštím víceletém finančním rámci, navazující na diskusi o revizi rozpočtu Evropské unie. Gestorem rozpočtové agendy je ministerstvo financí, s nímž ministerstvo pro místní rozvoj v oblasti kohezní politiky trvale úzce spolupracuje.
Ministerstvo pro místní rozvoj je koordinátorem kohezní politiky v České republice. Od roku 2008 každoročně předkládá vládě „Aktualizovanou Rámcovou pozici ČR k budoucnosti kohezní politiky EU“. Poslední Aktualizovaná rámcová pozice, která byla schválena Výborem pro EU na vládní úrovni dne 26. ledna 2011, obsahuje odpovědi ČR na třináct otázek, které v Páté kohezní zprávě formulovala Evropská komise. S tímto mandátem se delegace ČR zúčastnila rovněž tzv. Kohezního fóra, které se konalo v Bruselu za účasti nejvyšších představitelů členských zemí a institucí EU na přelomu ledna a února 2011. Odpovědi na dotazy byly rovněž zaslány Evropské komisi jako příspěvek za ČR do veřejné konzultace. Souhrnný materiál reagující na aktuální vývoj evropské diskuse a zejména obsahující návrh rozvojových priorit České republiky pro příští období kohezní politiky předloží ministerstvo pro místní rozvoj vládě do konce července 2011.
Během následujících měsíců se ministerstvo pro místní rozvoj, v úzké spolupráci s ostatními resorty i všemi partnery, zaměří na formulaci a projednávání rozvojových priorit České republiky, které by měly být spolufinancovány v rámci budoucí kohezní politiky EU po roce 2013. Je zřejmé, že bude nutné identifikovat jen omezený počet priorit, proto bude jejich jasné vymezení a zdůvodnění pro vyjednávání s Evropskou komisí klíčové.
Ministerstvo pro místní rozvoj se účastní jednání pracovní skupiny Rady EU pro strukturální opatření (B5) která se pravidelně konají v Bruselu. MMR také participovalo na jednáních pracovní skupiny Evropské komise pro budoucnost kohezní politiky (High Level Group) a pracovní skupiny ke kondicionalitám (Conditionality Task Force), které byly důležitými platformami pro debaty o budoucí podobně kohezní politiky a které v nedávné době ukončily svou činnost.
Ministerstvo pro místní rozvoj také organizuje pravidelná jednání pracovních skupin k budoucnosti kohezní politiky: Expertní poradní skupiny pro budoucnost kohezní politiky, Parlamentní konzultační skupiny pro budoucnost kohezní politiky nebo Meziregionální poradní skupiny pro budoucnost kohezní politiky.
Informace k jednotlivým pracovním skupinám: