MMR připravuje novelu Stavebního zákona a novelizaci podmínek pro vyvlastňování. Tento návrh novely reaguje na aktuální problémy ve stavebním a územním řízení a zároveň na výstupy z Programového prohlášení Vlády ČR. Jako jeden z nástrojů pro informování nejširší veřejnosti jsme připravili odpovědi na často kladené dotazy k těmto tématům:
Rušení stavebních úřadů
Objeví se v připravované novele stavebního zákona zrušení stavebních úřadů na nejnižší úrovni?
Novela stavebního zákona nemění nic na stávající struktuře stavebních úřadů. Počet stavebních úřadů se tak nemění. Cílem novely stavebního zákona je optimalizace činnosti státní správy. Směřujeme ke stavu, kdy každý člověk, bude-li potřebovat cokoli vyřídit, by měl mít možnost si toto vyřídit v jednom místě. Pokud existují případy, kdy žadatel o územní rozhodnutí a stavební povolení musí objíždět více úřadů, aby získal podklady pro jedno povolení pak je žádoucí tento stav odstranit. Z pohledu žadatele jde o zbytečnou komplikaci a z pohledu státu o zbytečné výdaje. Cílem je dosáhnout stavu jedna stavba – jeden úřad - jedno rozhodnutí – garantované informace.
Nepřineslo by takové opatření pro stavebníky jen nevýhody? Další cestování, prodloužení lhůt vyřízení žádostí atd.
Stavebník ale dnes stejně kvůli územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení musí jezdit do obcí vyšších typů. K vlastnímu územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení totiž potřebuje například souhlas orgánu životního prostředí, souhlas silničního správního úřadu rozhodnutí vodoprávního úřadu a další. Pokud si tedy jede pro tato povolení, proč by mu rovnou v té samé obci nemohli stavbu umístit a povolit a to např. i ve spojeném řízení? A v případech, kdy uváděná stanoviska nepotřebuje, navrhujeme, aby stavbu mohl realizovat bez stavebního povolení nebo jenom na ohlášení. Tedy zase stavebníkovi zjednodušujeme významně život.
Proč ministerstvo k takovému opatření přistupuje? Čemu má celý krok napomoci?
Současná praxe složitého vyřizování územních a stavebních řízení zbytečně zpomaluje i některé velmi jednoduché stavby. Navíc platí, že každá úřední komplikace je podhoubím pro korupční jednání. Proto chceme jednoduchost a transparentnost v rozhodování. Navíc bychom rádi zvýšili profesionalitu a odbornou kvalitu rozhodování, aby nedocházelo ke zbytečným chybám v případě složitějších staveb.
Slyšel jsem, že MMR bude stavební úřady na malých obcích rušit. Je to pravda?
MMR žádné stavební úřady rušit nemůže. Která obec vykonává činnost stavebního úřadu je dáno stavebním zákonem.
Územní plánování
Jak bude více zapojena veřejnost do připomínkování územně plánovací dokumentace (ÚPD)? Jak zajistit, aby občan nemusel ve strachu o přijetí nějakého zásadního rozhodnutí chodit pro jistotu na každé jednání obecního zastupitelstva?
Smyslem úpravy je umožnit veřejnosti aktivní účast a připomínkování již ve fázích přípravy, kdy se koncepčně a závazně rozhoduje o záměrech ovlivňujících území a podmínkách jejich umístění. V navazujícím rozhodování lze ovlivnit již jen detaily, ne podstatu rozhodování.
Politika územního rozvoje (dokumentace pro celou ČR)
· nově se zavádí povinné veřejné projednání dokumentace a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spojené s výkladem, možnost veřejnosti uplatňovat připomínky je zachována
Zásady územního rozvoje (dokumentace pro celé území kraje)
· dokumentace a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se budou nově vystavovat k nahlédnutí na krajském úřadu a na internetu po dobu 45 dnů již ve fázi, kdy probíhá společné jednání mezi dotčenými orgány a shromažďují se jejich stanoviska pro rozhodnutí zastupitelstva kraje o tom, která varianta řešení bude dopracována a následně projednávána,
· v době uvedeného společného jednání bude mít nově veřejnost možnost uplatňovat připomínky, které budou krajským úřadem vyhodnoceny a předloženy zastupitelstvu kraje jako podklad pro jeho rozhodnutí o variantě k dopracování,
· při následném veřejném projednání se nově zavádí, že připomínky nebude nutné uplatňovat nejpozději na závěr veřejného projednání spojeného s výkladem, ale bude ponechána ještě lhůta 7 dní po tomto jednání.
Územní plán (dokumentace pro celé území obce)
· dokumentace a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se budou nově vystavovat k nahlédnutí na obecním úřadu a na internetu po dobu 45 dnů již ve fázi, kdy probíhá společné jednání mezi dotčenými orgány a shromažďují se jejich stanoviska pro rozhodnutí zastupitelstva obce o tom, která varianta řešení bude dopracována a následně projednávána,
· v době uvedeného společného jednání bude mít nově veřejnost možnost uplatňovat připomínky, které budou pořizovatelem vyhodnoceny a předloženy zastupitelstvu obce jako podklad pro jeho rozhodnutí o variantě k dopracování,
· při následném veřejném projednání se nově zavádí, že připomínky nebude nutné uplatňovat nejpozději na závěr veřejného projednání spojeného s výkladem, ale bude ponechána ještě lhůta 7 dní po tomto jednání.
Regulační plán (podrobná dokumentace části obce, která může nahradit územní rozhodnutí)
· dokumentace a vyhodnocení vlivů na životní prostředí se budou nově vystavovat k nahlédnutí na obecním úřadu a na internetu po dobu 30 dnů již ve fázi, kdy probíhá společné jednání mezi dotčenými orgány a shromažďují se jejich stanoviska,
· v době uvedeného společného jednání bude mít nově veřejnost možnost uplatňovat připomínky, které budou pořizovatelem využity jako podklad pro úpravu dokumentace před veřejným projednáním,
· při následném veřejném projednání se nově zavádí, že připomínky nebude nutné uplatňovat nejpozději na závěr veřejného projednání spojeného s výkladem, ale bude ponechána ještě lhůta 7 dní po tomto jednání.
V současnosti je výčet staveb, které nevyžadují vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, velmi úzký. Přinese novela rozšíření?
Nemyslím si, že výčet staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas je velmi úzký, neboť již dnes je to 15 případů. Je však pravdou, že novela stavebního zákona navrhuje tento výčet ještě rozšířit. Jedná se například o skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky, stavbu o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 25 m2 a 5 m výšky na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podminuje bydlení nebo rodinnou rekreaci a dále i bazény do 40 m2 na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
Předpokládá novela stavebního zákona, že bude omezena možnost občanských sdružení stát se účastníky územního i stavebního řízení?
O žádném omezování nemůže být řeč. MMR ČR navrhuje, aby veřejnost měla zajištěnu účast v těch fázích rozhodování, kde může svojí aktivitou obsah vydávaného rozhodnutí ovlivnit. Je ale zcela zásadní respektovat způsob projednávání a povolování konkrétních záměrů ve stupních - posouzení vlivu stavby na životní prostředí, územní řízení, stavební řízení a kolaudace. S ohledem na to, že výsledkem posuzování vlivů stavby na životní prostředí je pouze nezávazné stanovisko, MMR ČR považuje za klíčovou fázi rozhodování o tomto problému územní řízení a v tomto smyslu navrhovalo upravit účastenství. Na základě diskuse v Legislativní radě vlády byla nakonec tato otázka účastenství upravena o případy, ve kterých v otázkách životního prostředí nebylo rozhodnuto v územním řízení, budou-li takové.
Doposud v etapě společného jednání o návrhu územního plánu s dotčenými orgány nemohla veřejnost uplatňovat své připomínky. Nově bude návrh i v této etapě vystaven k veřejnému nahlédnutí a to i na webových stránkách a veřejnosti bude umožněno uplatňovat připomínky. MMR ČR tak připravilo specielní úpravu vůči správnímu řádu. Ve fázi pořizování územních plánů a jejich změn MMR ČR navrhuje posílení pozice vlastníků pozemků územním plánem dotčených. Dosud námitky mohli uplatnit jen vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch. Nově budou moci námitky uplatnit všichni vlastníci pozemků a staveb dotčených řešením územního plánu.
Stavební řád
Z řady stížností vyplývá, že takzvaní „autorizovaní inspektoři ve stavebním zákoně“ se neosvědčili. Mohou vydat i zcela chybný certifikát. Co s tím hodláte dělat?
V navržené novele se zásadním způsobem upravuje postup stavebníka i postup autorizovaného inspektora.
Zkrácené stavební řízení prozatím probíhá tak, že právo stavět vzniká stavebníkovi předáním oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem na stavební úřad. Bude možnost přezkumu?
Pokud bude třeba stanovit podmínky pro provedení oznámeného stavebního záměru, stavební úřad do 30 dnů rozhodne, že oznámený záměr projedná ve stavebním řízení.
Pokud podmínky pro provedení stavby nebude třeba stanovit a oznámený záměr bude splňovat všechny zákonem stanovené náležitosti, potom stavební úřad certifikát na dobu 30 dnů vyvěsí na úřední desce. V této lhůtě osoby, které se cítí být účastníkem stavebního řízení, mohou podat námitky proti vydanému certifikátu. O podaných námitkách potom rozhodne správní orgán, který by byl příslušný rozhodnout o odvolání proti stavebnímu povolení.
Budou se měnit poplatky?
Ano, a to ze dvou důvodů. Jednak proto, že ne všechny úkony stavebních úřadů jsou dnes zpoplatněny a druhým důvodem je skutečnost, že jejich výše není adekvátní, zejména u velkých staveb.
Objeví se v připravované novele stavebního zákona zrušení stavebních úřadů na nejnižší úrovni?
Novela stavebního zákona nemění nic na stávající struktuře stavebních úřadů. Počet stavebních úřadů se tak nemění. Cílem novely stavebního zákona je optimalizace činnosti státní správy. Směřujeme ke stavu, kdy každý člověk, bude-li potřebovat cokoli vyřídit, by měl mít možnost si toto vyřídit v jednom místě. Pokud existují případy, kdy žadatel o územní rozhodnutí a stavební povolení musí objíždět více úřadů, aby získal podklady pro jedno povolení pak je žádoucí tento stav odstranit. Z pohledu žadatele jde o zbytečnou komplikaci a z pohledu státu o zbytečné výdaje. Cílem je dosáhnout stavu jedna stavba – jeden úřad - jedno rozhodnutí – garantované informace.
Harmonogram prací na novele stavebního zákona
Rekapitulace dosavadního průběhu novelizace
Komplexní novela stavebního zákona je připravována od poloviny roku 2008. V roce 2009 byla rozeslána do meziresortního připomínkového řízení a na jaře roku 2010 byla předložena do Legislativní rady vlády. Na základě Programového prohlášení vlády ČR ze srpna 2010 ministerstvo novelu doplnilo a v březnu 2011 ji ministr pro místní rozvoj rozeslal do meziresortního připomínkového řízení. Novela stavebního zákona byla v září letošního roku předložena do vlády. Tam byla projednána nejprve pracovními komisemi Legislativní rady vlády pro správní právo, pro finanční právo a pro soukromé právo. V měsíci listopadu a opakovaně na začátku měsíce prosince byla projednávána v Legislativní radě vlády. Vládou byla schválena 21. prosince.
Novela zákona o vyvlastnění
Hlavní diskuzi vyvolává otázka náhrad. Zejména u velkých dopravních staveb jako jsou dálnice.
Náhrada má být spravedlivá a v hodnotě majetku, o který vyvlastňovaný přichází. Navrhuje se, aby náhrada byla stanovena ve výši obvyklé ceny, protože co se tím rozumí je definováno (§ 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb.). Rozdíl oproti současné právní úpravě je v tom, že se jasně vyjadřuje, jaký stav bude pro stanovení obvyklé ceny určující. Cena bude stanovována podle skutečného stavu a způsobu užívání pozemku nebo stavby ke dni ocenění. To je majetek, o který vyvlastňovaný skutečně přichází, a při stanovení obvyklé ceny bude možné zohlednit trh s obdobnými pozemky nebo stavbami. Nepřihlédne se ke zhodnocení ani k znehodnocení stavby nebo pozemku navrženým účelem vyvlastnění.
Pokud by ceny obvyklá byla v konkrétních případech nižší než cena zjištěná, bude náhrada stanovena ve výši ceny zjištěné. V tom se navrhovaná úprava nemění.
Pokud hovoříme o změně pravidel při podání odvolání proti výroku o stanovení náhrady za vyvlastnění, půjde o zákaz tohoto odvolání?
Ne, není tomu tak. O žádný zákaz odvolání se nejedná. Nově se upravují účinky odvolání proti rozhodnutí. Podání odvolání je zcela v dispozici účastníka řízení. Navrhovaná změna vychází ze správního řádu a upravuje podrobně, účinky odvolání v závislosti na tom, který z výroků rozhodnutí bude napaden.
Vyvlastnění a poskytnutí náhrady za ně tvoří nepochybně „rub a líc“ jedné mince. O vyvlastnění a stanovení náhrady za ně je vedeno jedno správní řízení. Nejde o spojení dvou samostatných správních řízení a vedení společného řízení ve smyslu § 140 správního řádu. Nicméně samotné vyvlastnění (jaké právo se odnímá nebo omezuje) a jeho rozsah jsou v určitém smyslu podmiňující pro poskytnutí náhrady. Náhradu nelze stanovit bez toho, že bude jistý obsah a rozsah vyvlastnění a poskytnout ji dříve, než bude o vyvlastnění samotném pravomocně rozhodnuto.
Bude-li podáno odvolání, které směřuje proti vlastní expropriaci (byť jen do jednoho dílčího výroku, nenabývají právní moci a vykonatelnosti ani ostatní výroky rozhodnutí. To znamená, že právní moci ani vykonatelnosti nenabývají ani výroky o náhradě; v tom se dosavadní stav nemění.
Bude-li podáno odvolání pouze proti některému z výroků o náhradě, nabývají výroky o vyvlastnění právní moci a jsou vykonatelné. Výroky upravující poskytnutí náhrady (§ 24 odst. 4) se v důsledku podaného odvolání nestanou sice pravomocnými, protože budou přezkoumávány v odvolacím řízení, ale budou již vykonatelné, to znamená, že náhrada za vyvlastnění bude zaplacena, popřípadě složena u soudu. Tím bude naplněna podmínka daná zákonem – poskytnout náhradu za vyvlastnění, zároveň se nebrání tomu, aby se účastník nespokojený s náhradou mohl domáhat její změny, a to jak cestou správní, tak soudní. I když možná ve většině případů bude s náhradou nespokojen vyvlastňovaný, nelze odhlédnout od toho, že odvolat se mohou i ostatní účastníci řízení. Stanoví se lhůta, ve které musí vyvlastnitel zaplatit rozdíl v náhradě, pokud odvolací orgán stanovil náhradu vyšší, než byla zaplacena na základě prvoinstančního rozhodnutí.
Projednání vyvlastnění před soudem je dnes příslušné obecným soudům. Pro ně jde o značně náročnou agendu a proces přípravy stavby se tím může dost zpozdit. Máte řešení?
Od účinnosti zákona o vyvlastnění, tj. ode dne 1. ledna 2007, zanikla příslušnost správních soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění ve správním soudnictví. K řízení jsou příslušné soudy v občanském soudním řízení, a to soudy krajské. Navrženou úpravou se ruší speciální úprava k občanskému soudnímu řádu a odložení vykonatelnosti a právní moci se ponechává na rozhodnutí soudu, který k žádosti žalobce odloží vykonatelnost rozhodnutí až do právní moci rozhodnutí o žalobě, jestliže by neprodleným výkonem rozhodnutí správního orgánu hrozila žalobci závažná újma, a právní moc rozhodnutí až do právní moci rozhodnutí o žalobě, jestliže je žalobce závažně ohrožen ve svých právech a odklad se nedotkne nepřiměřeným způsobem práv nabytých třetími osobami. Soud své rozhodnutí zvažuje podle okolností daného případu.
Zákon neomezuje žádného z účastníků vyvlastňovacího řízení v tom, aby se obrátil na soud. Přitom účastníky řízení o vyvlastnění, a tedy možnými žalobci, jsou nejen vyvlastňovaný, ale též vyvlastnitel, oprávněný z věcného břemene, zástavní a podzástavní věřitel nebo oprávněný ze zajišťovacího převodu práva. Není důvod, aby ze zákona byla pozastavena právní moc a vykonatelnost rozhodnutí o vyvlastnění automaticky, bez ohledu na to, který z účastníků řízení podává žalobu a čeho se domáhá. Například podá-li žalobu oprávněný z práva věcného břemene, které vyvlastněním zaniká, a který není ani vyvlastňovaným ale „třetí osobou“, nebude náhrada vyplacena ani vyvlastňovanému, dokud nebude rozsudek pravomocný. Není namístě omezovat soudní moc a zužovat rozhodovací činnost soudu v posuzování, zda jsou splněny zákonem dané podmínky pro to, aby vyhověl návrhu na odložení vykonatelnosti rozhodnutí (§ 246 o.s.ř.), a ochránil práva žalobce.