DRAŽEBNÍ JISTOTA
Dražebník může stanovit jako jednu z podmínek pro účast v dražbě složení dražební jistoty. Při dražbě existuje možnost, že vydražitel neuhradí v souladu s dražební vyhláškou cenu dosaženou vydražením, čímž zmaří dražbu. Dražebník se tak vyhne mnohdy obtížnému a dlouho trvajícímu vymáhání úhrady nákladů zmařené dražby a dražby opakované (koná-li se) od účastníka dražby, který dražbu zmařil.
Výši dražební jistoty ovlivňuje několik faktorů. Zákon stanoví v ust. § 14 odst. 4 zákona č. 26/2000 Sb. pouze maximální možnou výši dražební jistoty. Ta může být nejvýše 30 % z nejnižšího podání, maximálně však 1,500.000 Kč z částky 5,000.000 Kč zvýšená o 10 % z částky přesahující 5,000.000 Kč. V prvé řadě je tedy nutné vycházet z nejnižšího podání. Výši ovlivní i předpokládané náklady dražby (to znamená náklady na materiální a organizační zabezpečení přípravy a průběhu dražby a odměna dražebníka) a předpokládané náklady na případnou opakovanou dražbu. V případě zmařené dražby se totiž z dražební jistoty složené vydražitelem, který zmařil dražbu, hradí náklady zmařené dražby a koná-li se dražba opakovaná, pak i náklady na tuto dražbu (ust. § 28 odst. 3). V této souvislosti je třeba uvést, že v případě zmaření dražby není přípustné, aby tato dražební jistota „propadla“ ve prospěch dražebníka nebo aby z ní byla hrazena škoda, která vznikne dražebníkovi zmařením dražby.
Zákon zároveň stanoví v ust. § 14 způsoby i lhůtu pro složení dražební jistoty. Požaduje-li dražebník po účastnících dražby složení dražební jistoty, je povinen umožnit ji složit jak v penězích, tak i ve formě bankovní záruky. Novelou zákona o veřejných dražbách č. 315/2006 Sb. došlo k doplnění podmínek pro složení dražební jistoty ve formě bankovní záruky. Jde jednak o dobu platnosti záruční listiny, která nesmí být delší než 160 dnů ode dne konání dražby, a dále o požadavky na banky, které mohou záruční listiny vystavit. Zároveň zákon dává dražebníkovi možnost vyloučit její složení v hotovosti k rukám dražebníka v případě, že výše dražební jistoty překročí ekvivalent 15.000 EUR. Někteří dražebníci však této možnosti nevyužívají z obavy, že by tím omezili účast na dražbě těm zájemcům, kteří tyto finanční prostředky v případě neúspěchu na jedné dražbě použijí pro účast na dražbě konané například hned následující den.
Lhůta pro složení dražební jistoty nesmí být kratší, než je polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dražební vyhlášky. Dřívější právní úprava zákona o veřejných dražbách (platná do 31.8.2006) stanovila, že lhůta pro složení dražební jistoty (jakýmkoliv způsobem) končí zahájením dražby. Cílem nové právní úpravy bylo umožnit dražebníkovi stanovit ve dvou případech – u bankovní záruky a složení dražební jistoty v hotovosti k rukám dražebníka – konec lhůty na dřívější okamžik, než je zahájení dražby. Ten však nesmí být stanoven dříve, než je 16. hodina pracovního dne, který bezprostředně předchází dni dražby. Důvodem pro tuto změnu bylo, aby měl dražebník čas prověřit pravost bankovní záruky, a u skládání dražební jistoty v hotovosti. aby bylo možné omezit povinnost dražebníka přijímat velké částky během krátké doby, kdy probíhá zároveň zápis účastníků do dražby.
Dražebník by měl v dražební vyhlášce zároveň uvést, co je dokladem o složení dražební jistoty (jakým způsobem prokáže účastník dražby, že dražební jistotu složil) a zároveň způsob jejího vrácení. Dražební jistotu by měl dražebník vrátit bez zbytečného odkladu (§ 17). Nelze akceptovat, kdy dražebník uvádí v dražební vyhlášce, že dražební jistota složená v hotovosti k rukám dražebníka v době zápisu účastníků do dražby (tj. krátce před dražbou) bude vrácena převodem na účet ve lhůtě např. do 10 dnů.
Souhrnně lze říci, že dražebníci téměř vždy požadují po účastnících dražby dražební jistotu a ve většině případů ji umožňují složit v hotovosti k rukám dražebníka i v době zápisu do dražby. Lze jen doporučit, aby v těchto případech, zvláště požadují-li vyšší částku, přijali adekvátní bezpečnostní opatření.