Jste zde: Úvodní strana > ... > Veřejné investování > Veřejné dražby > Veřejné dražby > Rozsudky Nejvyššího soudu > Rozsudek NS - Neplatnost veřejné dražby ...

Rozsudek NS - Neplatnost veřejné dražby dobrovolné - složení dražební jistoty v hotovosti

17.06.2010:
ŽALOBA O NEPLATNOST VEŘEJNÉ DRAŽBY DOBROVOLNÉ – SLOŽENÍ DRAŽEBNÍ JISTOTY V HOTOVOSTI


Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.2.2010, sp. zn. 21 Cdo 4022/2008
 
Žalobce se domáhal určení neplatnosti veřejné dražby dobrovolné konané v roce 2004. Žalovanými byli navrhovatel – správce konkurzní podstaty, vydražitel a dražebník. Žalobu zdůvodnil tím, že se chtěl zúčastnit předmětné dražby, že měl připravenou „potřebnou dražební jistotu“, avšak dražebník ji odmítl převzít a dražbu provedl bez jeho účasti. Žalovaní - navrhovatel a dražebník namítali, že dražební jistota ve výši 2,000.000 Kč měla být podle údajů v dražební vyhlášce uhrazena bankovním převodem, poštovní poukázkou nebo v hotovosti na účet dražebníka. Protože žalobce nesložil dražební jistotu předepsaným způsobem, nestal se účastníkem dražby.
Soud prvního stupně žalobě vyhověl. Z provedených důkazů mj. zjistil, že se žalobce dostavil před zahájením dražby a chtěl složit dražební jistotu v hotovosti k rukám dražebníka. S odkazem na možné způsoby složení dražební jistoty uvedené v dražební vyhlášce byl dražebníkem „poslán do banky“, aby zde na účet dražebníka složil dražební jistotu. Žalobce ji tímto způsobem složil, avšak podle dokladu z banky až po zahájení dražby. Poté se vrátil na místo dražby, dražebník ho však odmítl zapsat do seznamu účastníků dražby.
Soud prvního stupně dovodil z ust. § 14 odst. 2 zák. č. 26/2000 Sb. (ve znění účinném ke dni konání dražby), že účastník dražby může dražebníkovi ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce složit dražební jistotu v penězích vždy i hotově. Protože se žalobce dostavil k dražbě před jejím zahájením, dražební jistotu chtěl a mohl včas složit v hotovosti k rukám dražebníka a protože splnil ostatní podmínky pro účast v dražbě, stal se účastníkem dražby a mělo mu být umožněno dražit. Napadená dražba je proto neplatná.
K odvolání žalovaných odvolací soud rozsudek změnil tak, že žalobu zamítl. Soud dospěl k závěru, že žalobce se nestal účastníkem dražby, neboť složil dražební jistotu až po jejím zahájení a tudíž není legitimován domáhat se vyslovení její neplatnosti. Ust. § 14 odst. 2 zák. č. 26/2000 Sb. nelze podle odvolacího soudu vykládat tak, že by bylo možné složit dražební jistotu vždy v hotovosti k rukám dražebníka. Místo a způsob jejího složení  určuje dražební vyhláška. Bylo-li v dražební vyhlášce podrobně popsáno a upraveno, jak má zájemce o dražbu postupovat při složení dražební jistoty, pak žalobce, chtěl-li by skutečně být účastníkem dražby, měl takto postupovat. Stěží tak může poukazovat na nesprávnost postupu dražebníka a na zásah do svých práv.
Žalobce podal proti tomuto rozsudku dovolání. Namítal, že podle ust. § 14 zákona č. 26/2000 Sb. je účastník dražby povinen složit dražební jistotu ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce v penězích nebo ve formě bankovní záruky, přičemž dražebník je povinen umožnit oba uvedené způsoby. Výklad tohoto ustanovení, podle kterého by bylo možno hradit jistotu na účet dražebníka u banky, neodpovídá záměru zákonodárce dát všem účastníkům co nejširší možnost, jak uhradit dražební jistotu. Žalobce dovodil, že se stal účastníkem, neboť byl na místě konání dražby včas a chtěl složit dražební jistotu v hotovosti, a tudíž je oprávněn se domáhat vyslovení neplatnosti dražby.
Nejvyšší soud při svém rozhodování vycházel mj. z ust. § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, podle kterého o vyslovení neplatnosti dražby může požádat účastník dražby. Dále podle ust. § 14 odst. 1 zákona o veřejných dražbách je účastník dražby povinen složit dražebníkovi dražební jistotu ve lhůtě uvedené v dražební vyhlášce v penězích nebo ve formě bankovní záruky, dražebník je povinen připustit oba způsoby. Zatímco složení dražební jistoty ve formě bankovní záruky nepředstavuje poskytnutí dražebníkem žádaného peněžitého plnění, ve všech ostatních případech musí účastník dražebníkovi složit vyžadovanou peněžitou částku. Z povinnosti složit dražební jistotu v penězích nevyplývá způsob tohoto plnění. V penězích lze splnit závazek jak v hotovosti, tak bezhotovostním převodem peněžních prostředků. V zákoně o veřejných dražbách se nestanoví, že by dražebník musel účastníkům umožnit složení dražební jistoty v penězích podle jejich výběru jak v hotovosti, tak i bezhotovostně. Dražebníkovi se tím umožňuje, aby způsob složení dražební jistoty zvolil podle okolností jednotlivého případu s přihlédnutím k výši dražební jistoty a v zájmu zdárného průběhu dražby samotné.
Dražebník v dražební vyhlášce připustil oba možné způsoby složení dražební jistoty, způsoby složení v penězích přesně označil (uhrazení bankovním převodem na přesně označený účet, poštovní poukázkou na uvedený účet, složení hotovosti na uvedený účet). I když nebylo umožněno složení dražební jistoty v hotovosti k rukám dražebníka, byly umožněny pro složení dražební jistoty oba zákonem požadované způsoby. Protože žalobce nezaplatil dražební jistotu žádným ze způsobů uvedených v dražební vyhlášce, nebyl oprávněn zpochybnit platnost této dražby.
Novela zákona o veřejných dražbách (zákon č. 315/2006 Sb.) upravila mj. i způsoby skládání dražební jistoty. Dražebník je povinen umožnit složit dražební jistotu v penězích nebo ve formě bankovní záruky. Z ust. § 14 odst. 2 však vyplývá, že dražebník je povinen umožnit složení dražební jistoty v hotovosti i do rukou dražebníka …Přesahuje-li dražební jistota částku odpovídající 15 000 EUR, může výt v dražební vyhlášce vyloučeno její složení v hotovosti do rukou dražebníka. Konec lhůty pro složení hotovosti do rukou dražebníka však může být v dražební vyhlášce stanoven na okamžik dřívější, než je zahájení dražby, …ne však na okamžik dřívější, než je šestnáctá hodina pracovního dne bezprostředně předcházejícího dni konání dražby (§ 14 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb.).