Jste zde: Úvodní strana > Veřejné investování > Veřejné dražby > Aktuality > Stanovisko OVDRČ ke zpeněžení ...

Stanovisko OVDRČ ke zpeněžení nepotřebného nemovitého majetku evidovaného v katastru nemovitostí ve vlastnictví hl. m. Prahy, svěřeného do správy městské části, formou veřejné dražby

09.12.2016: Na dotaz jedné z pražských městských částí vydal odbor veřejných dražeb a realitní činnosti počátkem prosince tohoto roku následující právně nezávazné stanovisko:
Odbor veřejných dražeb a realitní činnosti Ministerstva pro místní rozvoj ČR obdržel žádost o stanovisko týkající se zpeněžení nepotřebného nemovitého majetku evidovaného v katastru nemovitostí ve vlastnictví hl. m. Prahy, svěřeného do správy městské části, formou veřejné dražby dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 26/2000 Sb.). Městská část uvádí, že je povinna před podáním návrhu o povolení vkladu do katastru nemovitostí předložit jej s dalšími doklady hl. m. Praze (§ 21 Statutu hl. m. Prahy). Městská část má za to, že se jedná o povinnost nad rámec zákona, neboť vydražitel může návrh na vklad učinit nezávisle na tvrzené povinnosti stanovené § 21 Statutu hl. m. Prahy.
 
Ministerstvo pro místní rozvoj se k dané problematice může vyjádřit pouze z hlediska zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVD“), jenž spadá do jeho gesce. Naopak gestorem zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze je Ministerstvo vnitra ČR, s nímž byl uvedený problém ze strany Ministerstva pro místní rozvoj konzultován. Na základě této součinnosti předkládáme níže uvedené právní stanovisko.


Způsob nabytí vlastnictví ve veřejné dražbě na základě ZVD je upraven odlišně než u klasických soukromoprávních smluvních typů (např. kupní smlouvy). Vydražitel ve veřejné dražbě se stane vlastníkem na základě a k okamžiku udělení příklepu za podmínky, že ve stanovené lhůtě doplatí cenu dosaženou vydražením (§ 30 odst. 1).

Jediný způsob, jak zpochybnit výsledek dražby (a tudíž i nabyté vlastnictví vydražitele), je možnost podat k soudu návrh, aby soud prohlásil dražbu za neplatnou. Lhůta pro podání je 3 měsíce ode dne konání dražby. Zákon navíc přesně vymezuje okruh osob uvedený návrh podat a stanoví další podmínky, které musí tato osoba splnit (§ 24 odst. 3).

V případě, že vydražitel uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením, je dražebník povinen vyhotovit bez zbytečného odkladu a předat mu 2 stejnopisy nabývacího titulu (§ 31 odst. 1 a 2) a následně předmět dražby (postup přesně upravuje zákon) – viz § 32.

Z pohledu zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „katastrální zákon“) může podat návrh na vklad buď ten, jehož právo vzniká, nebo ten, jehož právo zaniká. Protože vydražitel po doplacení ceny dosažené vydražením dostane od dražebníka nabývací titul, může si návrh na vklad podat sám.

Naproti tomu ustanovení § 21 odst. 1 a 2 Statutu hl. m. Prahy uvádí:
(1) Městská část je povinna před podáním návrhu o povolení vkladu do katastru nemovitostí týkající se svěřeného majetku, předložit tento návrh s příslušnými doklady hlavnímu městu Praze k potvrzení správnosti předkládané žádosti pro katastrální úřad.

(2) Podmínky k předkládání návrhů městských částí hlavnímu městu Praze podle odstavce 1 a jejich ověřování na Magistrátu hlavního města Prahy jsou uvedeny v příloze č. 11 této vyhlášky.


Příloha č. 11 Statutu hl. m. Prahy stanoví:
Návrh na vklad do katastru nemovitostí (KN) se předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu v jednom vyhotovení. Z návrhu musí být zřejmé:

- kdo návrh podává (sídlo příslušného subjektu s přesnou adresou, jméno statutárního zástupce, IČO); v případě, že prodávajícím je městská část, uvádí se název tak, jak je registrován Ministerstvem vnitra, tedy městská část zastoupená starostou;

- co navrhuje - druh smlouvy, označení práv, která mají být zapsána do katastru, vznik, zánik práv, eventuálně věcná břemena,

- jaká je cena převáděné nemovitosti zjištěná soudním znalcem,

- adresu katastrálního úřadu, kterému je návrh podáván,

- podpis navrhovatele a datum.

Podklady k ověření (originál nebo ověřená kopie):

- písemná smlouva o převodu nemovitosti, případně zástavní smlouva,

- rozhodnutí orgánů městské části (usnesení zastupitelstva) o majetkoprávním úkonu (§ 89 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze), kterým bylo rozhodnuto, co je předmětem převodu, kdo jsou účastníci smlouvy, výše kupní ceny (vztahuje se i na převod bytových domů a samostatných bytů a nebytových prostor); u majetkoprávních úkonů, kdy městská část musí oznámit hlavnímu městu Praze záměr rozhodnout o majetkoprávním úkonu, následuje rozhodnutí orgánů městské části po projednání záměru v Zastupitelstvu hlavního města Prahy;

- doklad o schválení záměru prodeje v Zastupitelstvu hlavního města Prahy v případě, že se jedná o majetkoprávní úkon uvedený v taxativním výčtu majetkoprávních úkonů, u kterých městská část musí oznámit hlavnímu městu Praze záměr rozhodnout o nich a Zastupitelstvo hlavního města Prahy tento záměr schválilo;

- vyrozumění Magistrátu hlavního města Prahy k záměru prodeje v případě, že se jedná o majetkoprávní úkon uvedený v taxativním výčtu majetkoprávních úkonů, u kterých městská část musí oznámit hlavnímu městu Praze záměr rozhodnout o nich a Zastupitelstvo hlavního města Prahy tento záměr nepožadovalo projednat;

- výpis z KN s uvedeným vlastníkem „Obec hl. m. Praha, svěřeno MČ ....“,

- doklad o existenci právnické osoby s údajem, kdo je oprávněn jejím jménem jednat;

- je-li předmětem vkladu privatizovaný majetek, připojí se k návrhu na povolení vkladu ověřená kopie příslušné části privatizačního projektu;

- geometrický plán (originál), v případě, že jde o vklad práva k reálně oddělovaným částem nemovitostí, je nedělitelnou částí smlouvy;

- znalecký posudek, je-li v příslušném rozhodnutí orgánů městské části odkaz na cenu zjištěnou znaleckým posudkem;

- úředně ověřený překlad, pokud není smlouva sepsána v českém jazyce;

- plná moc (ověřená), je-li některý z účastníků zastoupen zmocněncem.
 

            Ministerstvo vnitra, jako orgán dozoru nad obecně závaznými vyhláškami (mezi něž Statut hl. m. Prahy náleží), dle jeho vyjádření ustanovení § 21 (včetně Přílohy č. 11 Statutu hl. m. Prahy) upravující postup městské části před podáním návrhu na vklad, neshledalo rozporné se zákonem.

            Na postup městské části před podáním návrhu na vklad lze dle vyjádření ministerstva vnitra nahlížet jako na proces pouze informativního charakteru, jehož smyslem je uvědomit hl. m. Prahu o skutečnosti, že došlo k přechodu vlastnictví ve veřejné dražbě. Případné „neschválení“ výsledku dražby nemá žádný vliv na nabytí vlastnictví ve veřejné dražbě pro vydražitele.

            Výše uvedené stanovisko není právně závazné. Závazný výklad právních předpisů jsou oprávněny v konkrétním případě podávat pouze věcně a místně příslušné soudy.