Společný dokument územního rozvoje států V4+2

20.04.2010: Cílem dokumentu je vymezení a jednotné vyjádření rozvojových pólů, rozvojových os a dopravních sítí na území států V4+2 a identifikování případných nenávazností.
Společný dokument územního rozvoje států V4+2 (dále jen "společný dokument") je pokusem o společný pohled na územní rozvoj šesti států. Konkrétně České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska – tzv. zemí Visegrádu neboli Visegrádské skupiny označovaných jako V4 – a Bulharska a Rumunska – odtud označení +2.
 
Společný dokument vznikal ve spolupráci těchto šesti zemí v oblasti územního rozvoje. Jeho cílem je koordinace územního rozvoje, konkrétně se jedná o řešení návazností tzv. rozvojových pólů, rozvojových os a souvisejících dopravních sítí.
 
Iniciátorem spolupráce byla Česká republika (Ministerstvo pro místní rozvoj). Vlastní idea ale také zájem partnerských států se k ní připojit však pramení z totožných problémů a potřeb jejich řešení.  Společný dokument je mimo jiné zaštiťován i bilaterálními ministerskými komisemi zaměřenými na územní rozvoj.
 
Práce na dokumentu začaly v březnu 2008. Jeho zpracování dostalo i politickou podporu v rámci společného jednání ministrů zemí V4+2 odpovědných za regionální rozvoj a územní plánování, které se uskutečnilo ve dnech 3.– 4. června 2008 v Praze. Na jednání se ke zpracování společného dokumentu přihlásilo rovněž Rumunsko a Bulharsko (proto V4+2). V závěrech z jednání ministrů je v rámci článku 8 mj. uvedeno:
„Uvědomujeme si význam územního plánování při posilování územní soudržnosti a zavazujeme se k vypracování společného dokumentu územního rozvoje zemí Visegrádské skupiny zahrnujícího i Rumunsko a Bulharsko, který může být v budoucnu rozšířen i o další sousedící členské státy.“
 

Cíle společného dokumentu

► vymezení a jednotné vyjádření rozvojových pólů, rozvojových os a dopravních sítí na území států V4+2 vyplývající z platných národních a evropských rozvojových dokumentů a mezinárodních dohod;
► identifikace přeshraničních nenávazností rozvojových os a přeshraničních nenávazností v rámci jednotlivých dopravních sítí na území států V4+2, tedy poukázání na možné bariéry narušující polycentrický rozvoj a územní soudržnost na území těchto států;

Výstupy z tohoto dokumentu mohou být dále využity zejména jako:

► podklad pro mezinárodní spolupráci na úrovni EU a V4+2;
► zdroj argumentů pro státy V4+2 v debatě v otázkách politiky územního rozvoje, politiky soudržnosti a dopravní politiky;
► podklad pro aktualizaci evropských dokumentů – např. transevropské dopravní sítě, Stav a perspektivy území EU, Dunajská strategie aj.;
► příklad implementace Územní agendy EU v části Evropy;
► podklad pro aktualizaci národních dokumentů územního rozvoje, regionálního rozvoje a rozvoje dopravních sítí,
► podklad pro řešení a odstranění zjištěných nenávazností; v této souvislosti se předpokládá i aktivní role krajů.
 
Příprava společného dokumentu se uskutečňovala prostřednictvím tzv. Řídící skupiny složené ze zástupců ministerstev jednotlivých zemí zodpovědných za územní rozvoj, a dále v rámci tzv. Pracovní skupiny, která je složena z expertů jednotlivých zemí na problematiku územního rozvoje a územního plánování. Pracovní skupina je zpracovatelem společného dokumentu a připravuje podklady pro jednání Řídící skupiny. Ta má rozhodovací a schvalovací pravomoci, formuluje zadání a usměrňuje práce na dokumentu.
V průběhu zpracování společného dokumentu se uskutečnilo sedm jednání řídící skupiny (březen 2008 – Bratislava, květen 2008 – Brno, říjen 2008 – Budapešť, červenec 2009 – Varšava, říjen 2009 – Bratislava, prosinec 2009 – Praha, únor 2010 – Budapešť) a dvě jednání pracovní skupiny (říjen 2008 – Brno, červenec 2009 – Brno).
 
Dne 29. 3. 2010 v Budapešti byl společný dokument mj. jako jeden z podkladů pro jednání ministrů zodpovědných za regionální politiku a následně byly zde přijaty ministerské závěry k problematice územního rozvoje více zde .
 
Dosavadní práce na společném dokumentu naplnily stanovené cíle, na druhou stranu však nastolily nové otázky a požadavky. Jednou z nejvýraznějších je potřeba odstraňování bariér územního rozvoje a jeho koordinace s cílem posílit soudržnost území Evropy.