Otázky a odpovědi

 

Vyberte si prosím oblast, která Vás zajímá

8. Územní řízení

Komu lze poskytnout kopie projektové dokumentace

Komu lze poskytnout kopie projektové dokumentace nebo dokumentace pro územní rozhodnutí?

Projektová dokumentace nebo dokumentace pro územní rozhodnutí opatřená v souladu se zákonem otiskem razítka se státním znakem ČR a podpisem autorizované osoby je veřejnou listinou (srov. § 13 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) a jako taková není předmětem ochrany podle autorského zákona (srov. § 3 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Nicméně výluka z ochrany podle autorského zákona neznamená, že je obsah veřejné listiny každému veřejně přístupný bez jakýchkoli omezení (pro srovnání lze uvést příklad občanského průkazu, který má také povahu veřejné listiny).
 
Pro pořizování kopií projektové dokumentace a dokumentace pro územní rozhodnutí je důležité ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu, které zakládá právo účastníků řízení nahlížet do spisu, pořizovat z něj výpisy a požadovat pořízení kopií spisu nebo jeho částí.
 
Dále je pro pořizování kopií projektové dokumentace nebo dokumentace pro územní rozhodnutí podstatné výslovné ustanovení § 168 odst. 2 stavebního zákona, podle kterého kopii dokumentace stavby stavební úřad poskytne, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká. Toto ustanovení je však zařazeno v části páté hlavy druhé stavebního zákona (evidence územně plánovací činnosti, ukládání písemností a nahlížení do nich), nejedná se tedy o ustanovení vztahující se k probíhajícímu správnímu řízení, nýbrž o ustanovení stanovící režim evidovaných a uložených činností. To naznačuje i první věta ustanovení § 168 odst. 2, podle které se vedení spisové služby a nahlížení do spisu se řídí ustanoveními správního řádu a zvláštního právního předpisu. K této věci se vyjadřoval též Městský soud v Praze v rozsudku č.j. 5A 241/2011 – 69 ze dne 4. 12. 2013. Kdy k významu věty první § 168 odst. 2 uvádí „… toto ustanovení výslovně dovolává úpravy správního řádu, naznačuje, že tu nejde o nahlížení v rámci řízení, ale primárně o postup, jakým se mohou zájemci seznamovat s informacemi obsaženými v uložených písemnostech mimo běžící řízení. Podle výše uvedeného rozsudku z celého předmětu úpravy části páté, hlavy druhé SZ je zřejmé, že tu jde o pravidla pro to, jak naložit s písemnostmi vzešlými z územního plánování a z územního a stavebního řízení poté, co tato řízení nebo územně plánovací postupy již skončily – nikoli v okamžiku, kdy probíhají. Věta první § 168 odst. 2 SZ (nahlížení do spisu se řídí ustanoveními správního řádu) by byla zbytečná, pokud by se toto ustanovení týkalo obecně „řízení“ a zjišťování obsahu spisu v souvislosti s řízením
 
Je třeba zdůraznit, že mimo vší pochybnost je existence práva účastníka řízení nahlížet do spisu a pořizovat si z něj výpisy, stejně tak jako je jednoznačně možné pořizování fotografií vlastním fotoaparátem popř. mobilním telefonem. To potvrzuje např. judikatura Nejvyššího správního soudu k podobnému ustanovení v azylovém zákoně (rozhodnutí čj. 7 Azs 3/2008 – 64 ze dne 26. 3. 2008). Účastník řízení, může nahlížet do spisu k probíhajícímu řízení a požadovat pořízení kopií spisu nebo jeho částí. Ustanovení § 168 odst. 2 se nevztahuje na probíhající řízení, ale na seznamování s informacemi obsaženými v uložených písemnostech mimo běžící řízení.
Po ukončení řízení platí, že stavební úřad poskytne kopii dokumentace stavby, pokud žadatel předloží souhlas toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlas vlastníka stavby, které se dokumentace týká. V další větě jsou důvody možného odepření kopie. Tato právní úprava koresponduje s obecnou právní úpravou přístupu k informacím, neboť podle § 8 zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím se informace neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,
Shrnutí. Pro režim poskytování kopii dokumentace stavby je třeba rozlišit situaci podle osoby žadatele a podle doby, kdy je o kopii žádáno. Pokud o kopii žádá účastník řízení v průběhu řízení je jeho základním právem plynoucím z § 38 odst. 4 správního řádu nahlížet do spisu a pořizovat si z něj výpisy. Pokud o kopii žádá jiná osoba, než je účastník neukončeného řízení, kopii lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo dokumentaci pořídil, případně souhlasem vlastníka stavby, které se dokumentace týká.

Postavení obce v územním a stavebním řízení

Jaké je postavení obce v územním a stavebním řízení?

V územním řízení má obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn, vždy postavení účastníka řízení a s tím spojené právo podávat námitky. Rozsah námitek obce vymezuje § 89 odst. 4 stavebního zákona, podle kterého obec může uplatňovat námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce.

Ve stavebním řízení nemá obec, na jejíž území má být záměr realizován ze zákona postavení účastníka řízení, její eventuální účastenství může být dáno přímým dotčením vlastnického nebo jiného věcného práva k pozemku popř. stavbě.
 
Shrnutí: Obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn, má postavení účastníka řízení pouze v územním řízení, ve stavebním řízení může její účastenství založit dotčení vlastnických nebo jiných věcných práv.

 

Stanovisko obce k žádosti o územní rozhodnutí

Může stavební úřad požadovat od stavebníka doložení stanoviska obce k žádosti o územní rozhodnutí?

Stavební úřad nemůže požadovat od stavebníka, aby k žádosti o územní rozhodnutí doložil stanovisko obce resp. městské části. Požadavky na žádost a její přílohy stanoví stavební zákon a vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu. Stavební úřad nemůže od stavebníka požadovat podklady nad rámec takto vymezeného rozsahu.
K žádosti se dokládají závazná stanoviska dotčených orgánů, nicméně stanovisko obce je vyjádřením samosprávy, která má v územním řízení postavení účastníka řízení. Stanovisko obce jakožto účastníka řízení nelze tedy vyžadovat od stavebníka jako přílohu k žádosti. Tímto postupem byla porušena zásada rovnosti mezi účastníky řízení, neboť obec by se mohla seznámit s projektem ještě před podáním žádosti a měla by tak oproti ostatním výhodnější postavení, zejména výrazně větší časový prostor.
Shrnutí: Stavební úřad nemůže od stavebníka požadovat doložení stanoviska obce k žádosti, neboť takovýto požadavek by byl nad rámec zákonem stanovených náležitostí žádosti. Zároveň by takováto praxe narušovala zásadu rovnosti účastníků řízení a zvýhodňovala obec jako účastníka řízení.


 

Souhlas vlastníka pozemku zatíženého exekucí

Může v případě žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby na cizím pozemku vlastník pozemku udělit souhlas k umístění stavby na svém pozemku, je-li pozemek zatížen exekucí?

Podle ustanovení § 86 odst. 3. stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb. o územním řízení a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění je v územním řízení nezbytné doložit tzv. doklad o právu, neboli prokázat vlastnické právo k pozemku nebo právo provést na cizím pozemku stavbu, tyto doklady lze nahradit souhlasem vlastníka.
Podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, (§ 44a) je-li pro pozemek, na němž má být umístěna stavba vydáno exekuční rozhodnutí, vlastník pozemku nesmí od okamžiku doručení vyrozumění o zahájení exekuce nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky.
Vlastník pozemku, k němuž byla zahájena exekuce tedy, nesmí s pozemkem nakládat. Byť exekuční řád připouští určité výjimky, obecně platí, že vlastník pozemku zatíženého exekucí nemůže udělit souhlas resp. platně uzavřít smlouvu, která by umožňovala cizí stavbu na takovém pozemku.

§ 86

Některá energetická vedení po novele nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, vyžadují územní posouzení. Jak a kdy se u těchto staveb bude řešit titul k pozemku a oprávnění provést stavbu?

Stavební úřad v územním řízení o umístění stavby vyžaduje prokázání vztahu žadatele k pozemku, na němž má být záměr realizován, způsobem upraveným v § 86 odst. 3 stavebního zákona. Podle uvedeného ustanovení, pokud žadatel nemá vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo ke stavbě, předloží souhlas jejich vlastníka; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit.
 
Stavební úřad bude v územním řízení zkoumat, zda žadatel má takový vztah k dotčeným pozemkům, který pro vydání územního rozhodnutí vyžaduje stavební zákon.  Nic jiného mu zákon neukládá ani jej k jinému postupu nezmocňuje. Jen v případech, kdy je možné pro realizaci stavby ve veřejném zájmu vyvlastnit, může vydat územní rozhodnutí bez takových dokladů. Investor pak musí pro realizaci záměru potřebné právo k cizímu pozemku nebo stavbě získat buď dohodou s jeho vlastníkem, nebo požádat vyvlastňovací úřad o vyvlastnění potřebných práv.
 
U energetických staveb sloužících distribuci a přenosu elektrické energie, distribuci nebo přepravě plynu  či pro rozvod tepelné energie jsou  povinnosti a oprávnění jejich provozovatelů upraveny v energetickém zákoně, včetně postupu při získávání práv k pozemkům potřebným pro jejich realizaci. Na tom novela stavebního zákona nic nezměnila.
 
Stavební zákon  již před novelou provedenou zákonem č. 350/2012 Sb. stanovil v § 103, které stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, některé z nich vyžadovaly územní souhlas popřípadě územní rozhodnutí, jiné mohly být realizovány dokonce bez jakéhokoli povolení stavebního úřadu. To však neznamená, že stavebníci v těchto případech nemusí respektovat vlastnické právo jiných osob.

§ 87 stavebního zákona

1. V případě, že stavební úřad upustí od ústního jednání je povinnost stavebníka vyvěsit informaci o záměru na místě stavby?

Novelizované ustanovení § 87 upravuje rozdílně postup stavebního úřadu v zahájeném územním řízení pro záměry uvedené v odstavci 1 a pro záměry uvedené v odstavci 2. Na rozdíl od právní úpravy platné do 31. 12. 2012, se již nevyžaduje veřejné ústní jednání pro všechny záměry, stejně jako se nevyžaduje, aby stavebník vyvěšoval vždy informaci o svém záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí.
 
Podle § 87 odst. 1 stavebního zákona k projednání záměrů, které nejsou výslovně uvedeny  v § 87 odst. 2,

  • nebude nařizováno veřejné ústní jednání, přístupné kromě účastníků řízení  též veřejnosti tj. každému, kdo má zájem se zúčastnit, ale pouze ústní jednání, které není určeno pro veřejnost, nýbrž  pro účastníky řízení a dotčené orgány,
  • je  možné od ústního jednání upustit za splnění zákonem stanovených podmínek,
  • povinnost vyvěšovat informaci o záměru již zákon žadateli (stavebníkovi ) od 1. 1. 2013 neukládá.
 
Podle § 87 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad nařídí veřejné ústní jednání,  k projednání  žádosti  u záměrů
  • posuzovaných ve zjišťovacím řízení,
  • nebo pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí 
  • anebo umísťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán.
Od  veřejného ústního jednání, jehož konání se veřejnosti oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem, nelze upustit. Pouze u záměrů spadajících pod ustanovení § 87 odst. 2 stavebního zákona žadatel zajistí, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla bezodkladně poté, co bylo oznámeno zahájení územního řízení a nařízeno veřejné ústní jednání, vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem v oznámení, a to do doby konání veřejného ústního jednání.
 
Pro úplnost je třeba upozornit na přechodná ustanovení k zákonu č. 350/2012 Sb. uvedená v části II zákona. Podle bodu 14 správní řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Výjimku budou tvořit případy, ve kterých bude územní řízení zastaveno usnesením poznamenaným do spisu, protože podle nové úpravy po 1. 1. 2013 již záměr územní rozhodnutí ani územní souhlas nevyžaduje.