Otázky a odpovědi

 

Vyberte si prosím oblast, která Vás zajímá

5. §79

§ 79 odst.2 písm.o)

Jak hodnotit kriteria stanovená pro stavbu uvedenou v § 79 odst. 2 písm. o) stavebního zákona, která nevyžaduje vydání rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas?

Podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. o) nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas „stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové ploch pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci“. Současně jde o stavbu, která podle § 103 odst. 1 písm. a) nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení.
 
Aby stavebník mohl uvedenou stavbu realizovat, tzn. umístit a následně i stavět, bez posouzení stavebním úřadem, musí splňovat všechna zákonem stanovená kriteria, za současného dodržování dalších právních předpisů. Z volného režimu je tato stavba vyloučena v případech realizace v územích uvedených v § 79 odst. 3.
Kromě základních parametrových podmínek – stavba do 25 m2 zastavěné plochy, do 5 m výšky, s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, se musí jednat o stavbu, která souvisí s bydlením nebo rodinnou rekreací, nebo bydlení nebo rodinnou rekreaci podmiňuje. I když tyto pojmy nejsou ve stavebním zákoně definovány, jedná se o pojmy užívané nejen ve stavebním zákoně, ale i ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Bude vždy na posouzení stavebního úřadu, zda bude v konkrétním případě stavba posouzena jako související s bydlením či bydlení podmiňující, jaké definiční znaky takové stavby budou pro určení jejího charakteru stanoveny. Stavba musí být vždy umístěna v minimální odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků 2 m.
Vždy musí jít o stavbu, která bude realizována na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci. Jaké stavby lze umístit na pozemcích staveb pro bydlení a pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci stanoví § 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. „Na pozemcích staveb pro bydlení lze kromě stavby pro bydlení umístit stavbu nebo zařízení související s bydlením či bydlení podmiňující a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků, staveb a zařízení na nich, není-li z prostorových důvodů a provozních důvodů možno zabezpečit uvedené funkce ve stavbě pro bydlení. …….. Na pozemcích staveb pro rodinnou rekreaci lze kromě stavby pro rodinnou rekreaci umístit stavbu nebo zařízení související s rodinnou rekreací či rodinnou rekreaci podmiňující a provést terénní úpravy potřebné k řádnému a bezpečnému užívání pozemků, staveb a zařízení na nich.“. Vyhláška v tomto ustanovení určuje jaké druhy staveb a jakého charakteru lze na daných pozemcích umístit.
Při určování druhu pozemku, na kterých lze danou stavbu realizovat, je třeba vycházet z definice „zastavěného stavebního pozemku“ ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona – jedná se o pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Zastavěnost tohoto pozemku je podle dalšího kriteria určena s vazbou na schopnost vsakování dešťové vody s určením zachování nejméně 50% z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci. To je určité omezující kriterium pro nekontrolovatelnou zastavěnost pozemků. Problematika vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je řešena také v § 21 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. ve vazbě na zachování poměru výměry části pozemku schopného vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku. V případě samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci jde o zachování 40% plochy pozemku pro vsakování dešťových vod, v případě řadového rodinného domu jde o 30% plochy pozemku. Stavební zákon v případě stavby podle § 79 odst. 2 písm. o) stanoví přísnější kriterium.
I když se jedná o stavbu bez potřebného umístění a povolení stavebního úřadu, odpovídá za její realizaci vždy stavebník. Nelze předpokládat, že by stavebníci u těchto staveb neměli žádné povinnosti. Mají povinnosti, které jim ukládá přímo stavební zákon nebo jsou dále upraveny a rozpracovány v prováděcích vyhláškách ke stavebnímu zákonu. Jedním z těchto právních předpisů je i vyhláška č. 501/2006 Sb. Konkrétně jde o ustanovení § 25 odst. 4 této vyhlášky, které stanoví odstup staveb pro bydlení a staveb nebytových. V případě, že jsou v některé z protilehlých stěn těchto sousedících staveb okna obytných místností, pak musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn. Toto ustanovení musí být samozřejmě uplatňováno a použito i v případě, že se umisťuje stavba podle § 79 odst. 2 písm. o) stavebního zákona, pro kterou není vyžadován žádný úkon stavebního úřadu. V případě, že by se chtěl stavebník odchýlit od daných odstupů, má možnost požádat stavební úřad o udělení výjimky. Po vydání rozhodnutí o výjimce může stavebník realizovat stavbu bez další posouzení stavebním úřadem, ovšem v odstupové vzdálenosti stanovené v rozhodnutí o výjimce.
Je třeba zdůraznit, že výjimky lze v souladu s ustanovením § 169 odst. 3 stavebního zákona povolit pouze z obecných požadavků na využívání území, tj. z vyhlášky č. 501/2006 Sb., nikoliv ze stavebního zákona. Kriteria stanovená v § 79 odst. 2 písm. o) je třeba dodržet vždy.
Při umisťování staveb do 25 m2 je nutné také posuzovat soulad s územně plánovací dokumentací, jelikož i toto je jedno kriterií, pokud samozřejmě je pro dané území územně plánovací dokumentace vydána. Pokud není územně plánovací dokumentace vydána, pak jsou posuzována kriteria podle § 79 odst. 2 písm. o). Územní plán může například vyloučit umístění stavby, která podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, nebo s bydlením či rodinnou rekreací souvisí. Dále může územní plán například řešit jinou procentuelní zastavěnost pozemku. Pokud územní plán stanoví přísnější parametr zastavitelnosti pozemku, pak je nutné respektovat řešení v územním plánu; pokud naopak bude toto kriterium v územním plánu mírnější ve smyslu možnosti zastavět více, než 50% dané plochy, pak je nezbytné dodržet kriterium stanovené stavebním zákoně, kde je určeno zachování nejméně 50% plochy schopné vsakování dešťové vody.
V případě, že stavebník realizuje stavbu, která nesplňuje všechny požadavky a kriteria stanovená v § 79 odst. 2 písm. o) stavebního zákona, pak je to důvod pro nařízení odstranění stavby ve smyslu § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Jelikož ve chvíli, kdy nejsou dodržena kriteria § 79 odst. 2 písm. o), se už nejedná o stavbu, která by nevyžadovala územní rozhodnutí ani územní souhlas. To znamená, že by se jednalo o stavbu, která byla prováděna nebo provedena bez rozhodnutí nebo jiného úkonu stavebního úřadu. Pokud by však stavebník dodržel kriteria § 79 odst. 2 písm. o), tudíž by se jednalo o stavbu, která nevyžadovala územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení, ale byla prováděna nebo provedena v rozporu s právními předpisy, pak by to byl důvod pro odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm. d) stavebního zákona. Takovým právním předpisem, který je třeba dodržovat i v případě, že je realizována stavba bez posouzení stavebního úřadu, je, jak již bylo výše uvedeno, i vyhláška č. 501/2006 Sb. se stanovením vzájemných odstupů staveb.