Právní úprava realitní činnosti má na našem území relativně dlouhou historii. Za velmi zajímavé se jeví historie úpravy realitní činnosti po vzniku Československé republiky v roce 1918.
Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku samostatné Československé republiky začíná vznikat celá řada legislativních norem upravujících nově vzniklé poměry. Československá legislativa přirozeným způsobem navazuje na rakousko-uherské normy, které jsou dílčím způsobem upraveny. Mezi tyto právní normy patří např. živnostenský řád, který byl vydán císařským patentem č. 227/1859 ř.z. (účinnost od 01.01.1860 do 01.01.1966).
V Československu trvalo až do roku 1925, než nabyl účinnosti zákon č. 203/1925 Sb., kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (zákona). Díky tomuto zákonu byla i činnost soukromého zprostředkování koupě, prodeje a směny realit, jakož i práv k nim se vztahujících považována za živnost koncesovanou dle živnostenského řádu. Kromě samotné definice realitní činnosti (jako koncesované živnosti) upravoval tento zákon také podmínky pro získání koncese.
V § 1 zákona č. 203/1925 Sb. je uvedeno:
„§ 1.
(1) Po živnostensku provozované soukromé sprostředkování:
- koupě, prodeje a směny realit, jakož i práv k nim se vztahujících,
- koupě, prodeje a směny podniků výrobních a obchodních,
- nájemních a pachtovních poměrů,
- úvěrů hypotekárního i osobního
jest živností koncesovanou a podléhá ustanovením živnostenského řádu (zákona).
(2) K nastoupení této živnosti vyžaduje se kromě všeobecných podmínek, předepsaných pro veškeré živnosti, spolehlivost se zřetelem k této živnosti a průkaz dostatečného všeobecného vzdělání jakož i odborné způsobilosti.“
Všeobecné podmínky k provozování této živnosti byly definovány v §§ 2 až 10 živnostenského řádu č. 227/1859 ř.z. a zjednodušeně řečeno mezi ně patřily především svéprávnost a trestní bezúhonnost.
Zákon č. 203/1925 Sb. však také řešil otázku profesní způsobilosti. V § 5 tohoto zákona se uvádí: „Vláda nařízením vydá podrobnější ustanovení o všeobecném vzdělání a odborné způsobilosti žadatelů o koncesi;…“
Vládní nařízení „o úpravě některých oborů soukromého sprostředkování jakožto živností koncesovaných“ bylo vydáno dne 14. května 1926 pod číslem 71/1926 Sb. (účinnost od 20. května 1926).
Toto vládní nařízení již konkrétně řeší požadavky odborné způsobilosti žadatele o koncesi v oblasti realitní činnosti, viz následující citace § 1:
„§ (1) Žadatelé za koncesi ku provozování živností soukromého sprostředkování ve smyslu § 1 zák. č. 203/1925 Sb. z. a n. musí podati průkaz dostatečného všeobecného vzdělání a průkaz o odborné způsobilosti.
(2) Průkaz dostatečného všeobecného vzdělání podává žadatel aspoň vysvědčením, že s úspěchem vychodil poslední třídu školy občanské (měšťanské).
(3) Odbornou způsobilost jest prokázati vysvědčeními o nejméně pětiletém zaměstnání v podniku úředně povoleném k soukromému sprostředkování ve smyslu zák. č. 203/1925 Sb. z. a n., včítajíc v to i podniky k soukromému sprostředkování úředně povolené dle dřívějších předpisů, nebo vysvědčeními o nejméně sedmileté činnosti v jiném podniku, umožňujícím žadateli nabýti odborných vědomostí a zkušeností k řádnému výkonu toho kterého oprávnění vytčeného v § 1 zák. č. 203/1925 Sb. z. a n.“
Kromě splnění všeobecných podmínek potřebných pro získání živnostenského oprávnění byly v této době nastaveny také jasné požadavky na žadatele o koncesi v podobě dosaženého vzdělání a délce praxe 5 nebo 7 let v oboru.
Zákon č. č. 203/1925 Sb., kterým se některé obory soukromého zprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (zákona), byl zrušen zákonem č. 65/1965 Sb., zákoník práce, jehož účinnost nastala 1. ledna 1966.
Nově vznikající právní rámec v 90. letech měl historicky na co navazovat, což se však nestalo a v oblasti realitního podnikání byla přijata mnohem liberálnější úprava.
V současné době neexistuje žádný speciální právní předpis, který by přímo upravoval výkon realitní činnosti. Veškeré záležitosti týkající se vstupu nových subjektů na realitní trh jsou řešeny pouze v rámci živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Od roku 2008 (po novele živnostenského zákona č. 130/2008 Sb., účinnost od 1. července 2008) je „realitní činnost“ zařazena mezi 80 nově definovaných oborů činností zahrnutých do jediné živnosti volné. V příloze č. 4 živnostenského zákona je realitní činnost uvedena pod č. 58 jako „Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí“.
Živnost volná je v zákoně definována v § 25: „Živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky (§ 6 odst. 1).“
Všeobecnými podmínkami dle tohoto zákona jsou:
a) dosažení věku 18 let,
b) způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost.