Jste zde: Úvodní strana > Regionální politika a cestovní ruch > Pohřebnictví > Informace a aktuality > Stanovisko MMR k proplácení nákladů na ...

Stanovisko MMR k proplácení nákladů na uložení popela zemřelého v rámci sociálních pohřbů

24.10.2014: Účelně vynaložené náklady na uložení zpopelněných lidských ostatků osob zemřelých bez dědiců na veřejném pohřebišti budou obcím od 1. listopadu 2014 uznány jako dílčí část nákladů na pohřbení. Vhodné je uložení urny s popelem do obecního společného hrobového místa na veřejném pohřebišti (obecní hrobka, hrob, úložiště uren). Cílem této změny stanoviska ministerstva je, aby urny s popelem nezůstaly na úřadech obcí dlouhodobě deponovány a bylo tak v souladu s ustavením § 92 odst. 2 občanského zákoníku zabráněno nakládat s nimi nedůstojným, resp. morálně nepřijatelným způsobem.
Dle § 5 odst. 1 zákona  č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a o změně některých zákonů je obci uložena povinnost zajistit pohřbení opuštěného těla zemřelého, přičemž odstavec 4 téhož paragrafu dává obci právo na úhradu účelně vynaložených nákladů na pohřbení vůči dědicům zemřelého, a není-li dědiců, vůči státu. Pohřbení je zákonem definováno jako uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na veřejném nebo neveřejném pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu. Důvodem stanovení pohřbívací povinnosti obce jsou vedle ochrany lidské důstojnosti a piety k osobnosti mrtvého také důvody hygienické.

V § 92 odst. 2 občanského zákoníku je uveden seznam osob, které za podmínky, že lidské ostatky nejsou uloženy na hřbitově, mají právo na jejich vydání. Tato úprava vychází z judikatury, podle níž "pozůstatky zesnulých nemohou být předmětem občanskoprávních vztahů (a tudíž ani vlastnické žaloby)" a "návrhům domáhajících se vydání rozhodnutí, jež se týká nakládání s ostatky pochovaných nebo zpopelněných těl zemřelých osob, nelze vyhovět" (NS 22 Cdo 685/2005; srov. též NS 22 Cdo 2773/2004). Na vydání lidských ostatků uložených na hřbitově do obecního hrobu nemá nikdo právní nárok.

Stát proplácí účelně vynaložené náklady dle místních zvyklostí pouze na pohřbení zemřelých bez dědiců. Nerozlišuje se, zda se jedná o náklady na pohřbení do země nebo žehem, neboť jde o dva rovnocenné právní akty. Náklady na pohřeb do země však zahrnují vždy i náklady na trvalé uložení ostatků na hřbitově, což pro pohřeb žehem neplatí. Obce zpravidla plní svou pohřbívací povinnost zpopelněním těl zemřelých v krematoriu, aniž by po provozovateli pohřební služby požadovaly uložení zpopelněných ostatků na hřbitov.

MMR proto doporučuje obcím, aby na vlastní náklady urny ze sociálních pohřbů ukládaly do obecního společného hrobového místa na veřejném pohřebišti (popř. formou vsypu nebo rozptylu na obdobném místě) a případným osobám blízkým zemřelému oznámily číslo obecního hrobu, ve kterém jsou zpopelněné lidské ostatky na hřbitově trvale uloženy (podrobněji viz brožurka ministerstva Základní informace pro pozůstalé vydaná dne 22. 5. 2013).

Poté účetně doložitelné a účelně vynaložené náklady na uložení zpopelněných lidských ostatků zemřelých, kteří neměli dědiců, na veřejném pohřebišti, obce přiloží k písemné žádosti, kterou pošlou na odbor rozvoje a strategie regionální politiky, počínaje 1. listopadem 2014. Tyto obecní náklady budou MMR obcím refundovány běžným postupem podle § 5 odst. 4 zákona o pohřebnictví, který je podrobněji upraven zde.

Autor stanoviska: Tomáš Kotrlý, ORSP-52, čj.: MMR – 37083/2014-52 ze dne 24. října 2014, kontakt: pohrebnictvi@mmr.cz