Zahájení dražby
K bezproblémovému průběhu dražby patří bezesporu její správné zahájení. Podle původní právní úpravy veřejných dražeb se dražba zahajovala vyvoláním. Vzhledem k tomu, že docházelo ke sporům, kterým okamžikem je vlastní dražební jednání zahájeno, zda začátkem vyvolání, či okamžikem, kdy je vyvolání perfektní - tedy vlastní výzvou k podávání nabídek, bylo zahájení dražby upřesněno zákonem č. 315/2006 Sb. Tímto zákonem tak došlo k nejen jednoznačnému stanovení, jakým způsobem je dražba zahájena, ale i dalšímu postupu po zahájení dražby.
Každá dražba by měla být zahájena prohlášením licitátora, že zahajuje dražbu. Bezprostředně po tomto prohlášení by mělo následovat vyvolání, tzn. informace o předmětu dražby (zejména jeho označení, popis a stav, v němž se nachází, práva a závazky na předmětu dražby váznoucí, ovlivňují-li podstatně jeho hodnotu, jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu a v případě dražby kulturní památky pak i tuto informaci). Tento postup je upraven v ust. § 23 odst. 6 (pro dobrovolné dražby) a v ust. § 47 odst. 6 zákona (pro nedobrovolné dražby). V ust. § 2 písm. h) zákona je pak definováno, co se rozumí pod pojmem zahájení dražby a v ust. § 2 písm.g) zákona pak, co se rozumí pod pojmem vyvolání.
Nepřesné zahájení vlastního dražebního jednání může být uvedeno jako důvod pro podání návrhu k soudu, aby soud prohlásil dražbu za neplatnou, samozřejmě jsou-li splněny i další podmínky uvedené v ust. § 24 odst. 3 (u dobrovolných dražeb) nebo § 48 odst. 4 zákona (u nedobrovolných dražeb). Existují již judikáty k této problematice, kdy žalobce opíral svoji žalobu o výklad pojmu, kdy je vlastní dražba fakticky zahájena.
V této souvislosti je třeba ještě zmínit výzvu k podání nabídek. Tato výzva je součástí vyvolání. V ust. § 2 písm. i) zákona je pak definováno, co se rozumí pod pojmem podání a zejména kdy je podání perfektní. V případě, že dražebník rozdá účastníkům dražby čísla, je podání perfektní až tehdy, zvedne-li účastník dražby přidělené číslo a zároveň sám učiní nabídku ústně. Z uvedeného vyplývá, že licitátor by měl vyžadovat od účastníků dražby nabídky učiněné zvednutím čísla a zároveň přesným vyslovením celé nabízené částky.
Nelze považovat nabídky, kdy sám licitátor ústně sděluje částky (vždy zvýšené o minimální příhoz, v některých případech i o částky vyšší, než je minimální příhoz) a poté čeká, zda některý účastník dražby se ke sdělené částce „přihlásí“ zvednutím čísla, za nabídky v souladu se zákonem. Zároveň by měl licitátor vyžadovat přesné vyslovení celé nabízené částky (např. u částky 1,500.000 Kč jeden milion pět set tisíc korun, nikoliv jeden milion pět set nebo jedna celá pět).
Na základě provedených kontrol vždy doporučujeme, aby licitátor před vlastní licitací poučil účastníky dražby o správném podávání nabídek, zejména o nutnosti vyslovit přesně nabízenou částku.