NAHLÍŽENÍ DO SPISU DRAŽBY
V poslední době se na odbor veřejných dražeb často obracejí dražebníci s dotazem týkajícím se archivační povinnosti. Ta vyplývá z ust. § 9 zákona 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Dražebník je povinen vést řádnou spisovou evidenci a zajistit účelné a bezpečné uložení písemností souvisejících s dražbou. Druhý odstavec pak říká, kdy a komu je dražebník povinen umožnit nahlédnout do těchto písemností. Právě otázka doby bývá předmětem dotazů. Zákon říká, že dražebník je povinen umožnit nahlédnutí do archivovaných písemností účastníkovi dražby v případě dražby, které se tento účastník zúčastnil, a dále pracovníkům pověřeným kontrolou (ŽÚ, MMR) a správci daně v rámci daňového řízení. V případě účastníků dražby z uvedeného vyplývá, že tento účastník se nejprve musí dražby zúčastnit, aby až následně mohl požádat o nahlédnutí do písemností. Důležité je však slovo archivovaných. Dražebník totiž nemusí po dražbě žádosti účastníka dražby o nahlédnutí vyhovět. Obecně platí, že spis lze archivovat až v okamžiku, kdy je kompletní. Z pohledu dražby to pak znamená, že dražebník může spis archivovat až po posledním úkonu dražby, to znamená až po předání předmětu dražby, kdy je vyhotoven a podepsán protokol o předání. Samozřejmě za předpokladu, že do této doby má již provedené vyúčtování nákladů dražby a výtěžek dražby (po vypořádání nákladů dražby) předal navrhovateli. U dražeb nedobrovolných lze pak za poslední úkon považovat vyhotovení protokolu o uspokojení pohledávek a předání příslušných částek dražebním věřitelům.
Souhrnně lze říci, že požadavek účastníka dražby nahlédnout do spisu dražby v době. kdy spis není archivován (zejména ještě před jejím zahájením či po ukončení dražby), nemá v zákoně o veřejných dražbách žádné opodstatnění.
ZASÍLÁNÍ A DORUČOVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ
Zákon upravuje zasílání a doručování písemností v ust. § 10, kdy písemnosti se zasílají poštou formou listovní zásilky dodávané do vlastních rukou s doručenkou, lze je předat i jiným prokazatelným způsobem do vlastních rukou osoby, které jsou určeny. Zákon zde tak jednoznačně říká, že zásilku musí převzít pouze osoba, které je určena. Dražebník tak má několik možností – osobní doručení, využití služeb společností nabízejících kurýrní služby nebo služeb České pošty, s.p. Bude-li využito poštovních služeb České pošty, s.p., pak podle její nabídky je třeba zásilku odeslat doporučeně s dodejkou do vlastních rukou. Dodejka a doručení do vlastních rukou jsou uvedeny v tzv. doplňkových službách k hlavním službám (a samozřejmě i zpoplatněny). Důležité je na obálku uvést, že zásilka je určena do vlastních rukou adresáta. Česká pošta si za tuto službu účtuje poplatek ve výši 6,- Kč, avšak ručí za to, že zásilku převezme pouze adresát, nesmí ji předat např. ani manželovi. Toto je důležité zejména u nedobrovolných dražeb, kdy je větší riziko případných právních sporů ze strany vlastníků předmětu dražby.
Odbor veřejných dražeb se setkává i s námitkami dražebníků, že v případě adresáta – právnické osoby není zaslání zásilky do vlastních rukou této osobě opodstatněné. Právnická osoba, např. společnost s ručením omezeným, akciová společnost apod. by měla mít ve svých vnitřních předpisech upraven i způsob přijímání zásilek včetně osoby oprávněné k těmto úkonům. Z uvedeného důvodu odbor veřejných dražeb akceptuje jako splnění povinnosti zasílání podle ust. § 10 u právnických osob na dodejku bez uvedení do vlastních rukou.