Jste zde: Úvodní strana > ... > Ministerstvo pro místní rozvoj > Ministerstvo > Pro média > Tiskové zprávy > 2005 > ZÁKONY MMR ČR míří do senátu > Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického ...

Zákon o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)

08.01.2009: Zákon upravuje zejména podmínky pro vyvlastnění, principy náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva, vypořádání práv třetích osob k vyvlastňovaným pozemkům nebo stavbám, vyvlastňovací řízení včetně příslušnosti k jeho vedení a soudní přezkum rozhodnutí o vyvlastnění. Tento zákon neobsahuje žádné účely (důvody), pro které lze vyvlastnit; ty jsou uvedeny v jiných zákonech.

Co je to vyvlastnění?

Vyvlastnění je chápáno jako krajní zásah do vlastnictví a zákon pro ně stanoví zvlášť přísné podmínky. Základním právním východiskem je Listina základních práv a svobod, podle které je vyvlastnění možné pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Navrhovaná právní úprava vyvlastnění tyto požadavky respektuje. Vyvlastněním zákon rozumí odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu. Vyvlastnění bude možné jen pro účel stanovený zákonem a jen tehdy, jestliže veřejný zájem na dosažení tohoto účelu bude převažovat nad zájmem na zachováním vlastnického práva vyvlastňovaného. Přednost před vyvlastněním má vždy dosažení dohody.

Vyvlastnění je potřebným právním instrumentem, ke kterému lze přikročit, když jiné možnosti nejsou a veřejný zájem na realizaci určitého záměru převažuje nad zájmy dosavadního vlastníka předmětného pozemku nebo stavby.

Proč nový zákon?

Dosud je právní úprava vyvlastnění obsažena v zákoně č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který obsahuje jak procesní ustanovení, tak některé účely, pro něž lze vyvlastnit. Protože jde o zásah do majetkových práv, nejsou otázky vyvlastnění organickou součástí stavebního zákona. Z tohoto důvodu se vláda v souvislosti s přípravou nového stavebního zákona rozhodla připravit samostatný zákon o vyvlastnění. Věcný záměr zákona zpracovaný ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti byl vládou schválen v dubnu 2002.

Co nový zákon přináší:

  • stanovení podmínek pro vyvlastnění a pro zrušení rozhodnutí o vyvlastnění, stanovení, kdy vyvlastnění není přípustné,
  • upravuje principy určování náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva a stanovení její výše, případně způsobu,
  • řeší otázky spojené s vypořádáním práv třetích osob, která váznou na předmětu vyvlastnění a náhradu za tato práva, pokud vyvlastněním zaniknou,
  • stanoví opatření k zamezení neodůvodněného prodlužování vyvlastňování a upravuje řízení o vyvlastnění.

Kdo bude o vyvlastnění rozhodovat?

Podle nového zákona budou o vyvlastnění rozhodovat správní orgány ve správním řízení. Zákon navrhuje, aby vyvlastňovacími úřady byly obecní úřady obcí s rozšířenou působností, včetně magistrátů územně členěných statutárních měst a Magistrát hlavního města Prahy. Soudy budou na základě žaloby přezkoumávat až pravomocná rozhodnutí o vyvlastnění. Zákon však výslovně stanoví, že podáním žaloby se odkládá právní moc a vykonatelnost rozhodnutí o vyvlastnění.

Jaká bude kompenzace vyvlastnění?

Zásadní změna, kterou nový zákon přináší, se týká určování výše náhrady. Odnětí vlastnického práva bude korespondovat s cenou obvyklou, tj. s cenou, které by bylo dosaženo při prodeji stejného, popřípadě obdobného majetku v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Při omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene, bude náhrada poskytnuta ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu. Vedle náhrady za vyvlastňovaný pozemek či stavbu a za omezení vlastnického práva k nim náleží vyvlastňovanému také náhrada nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s vyvlastněním. Může jít například o náklady spojené se změnou místa podnikání či stěhovací náklady.

Náhrada bude moci být poskytnuta také formou náhradního pozemku nebo stavby.

Vedle náhrady za vyvlastnění upravuje zákon také náhradu za práva třetích osob, která vyvlastněním pozemku nebo stavby zanikají.

Za jakých podmínek může být pozemek vyvlastněn?

Návrh zákona o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) v souladu s Listinou základních práv a svobod připouští vyvlastnění jen:

- ve veřejném zájmu,

- na základě zákona a

- za náhradu.

Vyvlastnění je přípustné jen pro účel stanovený zvláštním zákonem a jen tehdy, když veřejný zájem na realizaci tohoto účelu převažuje nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného. Existenci veřejného zájmu a jeho převahu nad ochranou vlastnického práva dosavadního vlastníka musí zkoumat vyvlastňovací úřad v každém jednotlivém případě. Zákon nestanoví jednotlivé účely, pro které lze vyvlastnit - ty jsou uvedeny v jiných zákonech (zákon o památkové péči, zákon o vodách, energetický zákon, lázeňský zákon, stavební zákon a další).

Vyvlastnění lze provést jen pro účel, který je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. V platné územně plánovací dokumentaci je obsažena představa o budoucím uspořádání území, vývoji tohoto území a prostředí v něm, a v tomto smyslu je výrazem veřejného zájmu. Platná územně plánovací dokumentace je výsledkem procesu, ve kterém se uplatňují a zvažují jak zájmy veřejné, tak zájmy jednotlivých občanů a vlastníků pozemků v řešeném území. Podle nového stavebního zákona bude územní plán i regulační plán vydáván jako opatření obecné povahy podle správního řádu, a proto bude přezkoumatelný soudem.

Vyvlastnit lze jen v takovém rozsahu, který je nezbytný pro dosažení účelu vyvlastnění. To se týká jak intenzity zásahu do vlastnického práva, tak rozsahu plošného omezení jeho výkonu. Pokud pro realizaci účelu vyvlastnění postačí omezení vlastnického práva, nelze toto právo odejmout. Pokud jde o kvantitativní stránku, vlastnické právo lze odejmout nebo jeho výkon omezit jen na ploše, která je nezbytně nutná pro dosažení účelu vyvlastnění.

 

Radka Burketová
tisková mluvčí
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

upraveno dne: 22. 12 2005, Martin Opatrný